Paříž v pátek vyzvala Moskvu, aby neprodleně propustila ty, kteří jsou v Rusku podle ní stále svévolně zadržováni, včetně Francouze Laurenta Vinatiera. Informovala o tom agentura AFP den po historické výměně vězňů mezi ruskými úřady a západními zeměmi včetně Spojených států a Německa.
„Myslíme na ty, kteří jsou v Rusku stále svévolně zadržováni, včetně našeho krajana Laurenta Vinatiera. Francie vyzývá k jejich okamžitému propuštění,“ uvedl Christophe Lemoine, mluvčí francouzského ministerstva zahraničních věcí.
Vinatier je stíhán pro podezření ze shromažďování informací o ruské armádě. Spolupracovník švýcarské nevládní organizace byl zatčen a obviněn počátkem června. Osmačtyřicetiletý odborník na mezinárodní vztahy byl obviněn z toho, že se neregistroval jako takzvaný zahraniční agent, zatímco údajně shromažďoval informace o ruských vojenských aktivitách. Za to mu hrozí až pět let vězení. Během prvního slyšení Francouz přiznal, že se neregistroval, protože nevěděl, že se na jeho profesi zákon vztahuje.
Čtvrteční největší výměna vězňů od konce studené války se uskutečnila v Turecku, odkud se do Ruska vydalo deset lidí – osm dospělých a dvě děti. Do Spojených států a Německa zamířilo 16 propuštěných. Byli mezi nimi například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. Na rozsáhlé dohodě se podle západních médií podílela celá řada státních orgánů a vyjednavačů.
„Francie vyjadřuje svou úlevu, zejména s ohledem na podmínky zadržování, kterým byli vystaveni, a rizika, která z toho vyplývala pro jejich zdraví,“ uvedl Lemoine. Rovněž vzdal „hold odvaze žen a mužů, kteří v Rusku stejně jako jinde hájí svobodu slova a názoru navzdory rizikům, která jsou s tím spojena“.
Francie také znovu vyjádřila své rozhořčení nad smrtí opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení 16. února 2024 za pochybných okolností, „za kterou musí být ruské orgány pohnány k odpovědnosti“.