Podle výsledků uzavřeného průzkumu, který provedla ruská Federální ochranná služba (FSO Ruska) a který zveřejnil list Meduza, podpora války v ruské společnosti klesá. Podle průzkumu se v listopadu přibližně 55 procent Rusů vyslovilo pro mírové rozhovory s Ukrajinou, zatímco pouze 25 procent bylo pro pokračování války, ačkoli ještě v červenci byla situace opačná (57 procent pro pokračování války a 32 procent pro jednání). Ačkoliv k tomuto průzkumu chybí další informace, sociolog Lev Gudkov, ředitel nezávislého výzkumného Centra Levada, potvrzuje, že čísla odpovídají i jejich vlastnímu zkoumání.

Ruská redakce Hlasu Ameriky požádala Lva Gudkova o komentář. Sociolog uvádí, že k tomuto konkrétnímu případu nemůže nic říci, protože není zveřejněna ani metodika, ani vzorek, ani to, jak byl průzkum proveden a další údaje. Jsou tu ještě i jiné otázky. Může za tím být i nějaká hra tajných služeb „za účelem vydírání, nátlaku na úřady, aby si vymohly od vlády nějaké preference“. „Takto se chovala KGB v sovětských dobách, kdy strašila stranickou elitu šířením západní propagandy a růstem protisovětských nálad mezi mladými lidmi. V takových případech tajné služby obratně odčerpávaly peníze z kremelského měšce.“

Dále čtěte

Nové číslo Týdeníku FORUM: Nerudová bude na Babiše platit

  Na prvních stránkách čísla přinášíme text Johany Hovorkové Danuše Nerudová v cílové rovince, který registruje stoupající předvolební preference bývalé rektorky…

Výsledky „průzkumu FSO“ nicméně odpovídají údajům, které má Centrum Levada. „Údaje jsou velmi podobné. V říjnu byl poměr stoupenců ‚strany‘ války a stoupenců mírových rozhovorů 36 procent ku 57 procentům. Více než jedenapůlkrát převážila touha zastavit válečné akce a zahájit mírová jednání. V listopadu tento počet mírně poklesl. ‚Strana‘ války se zvýšila na 41 procent, ale stále většina (53 procent) je na straně odpůrců. Tento proces je navíc velmi stabilní. Od srpna se celková situace výrazně změnila. V srpnu převládali zastánci války až do jejího konce.“

Hlavním faktorem posunu je podle Gudkova nepochybně mobilizace, kdy se na rozdíl od televizní a virtuální války najednou situace začala dotýkat nejen všech, kteří byli odvedeni do armády, ale také jejich rodičů a příbuzných. „Málokdo věří tomu, co úřady říkají o jednorázové částečné mobilizaci. Podle našich údajů se 66 procent respondentů domnívá, že do války budou průběžně verbováni lidé, aby se snažili zalepit díry na frontě, zabránit zjevné porážce ruské armády, nebo alespoň zpomalit její vyhánění z okupovaných území. A protože Kreml žádnou zázračnou zbraň nenašel, bude jako obvykle použit kanónenfutr. A lidé to dobře pochopili,“ vysvětluje sociolog naladění Rusů, kteří jsou zřejmě ohledně propagandy obezřetní, když se jich to dotýká.

Dá se předpokládat, že případná další vlna mobilizace povede k dalšímu posílení těchto tendencí. Válka se změnila z bleskové války na válku chronickou a lidé nevidí její konec, životní úroveň a příjmy klesají, inflace roste, je tu hrozba nezaměstnanosti a strach ze ztráty blízkých a příbuzných. Za změnou v postojích ale není žádná morálka a sympatie k Ukrajině, to se dá najít jen asi u deseti procent lidí. Hlavní masa se prostě bojí o své vlastní blaho a bezpečí svých blízkých a začíná se obávat o budoucnost.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Lidé se snaží více vyhledávat alternativní zdroje informací. Počet uživatelů alternativních informačních kanálů se během války ztrojnásobil: ze sedmi až osmi procent na více než 20 procent. Na federálních televizních kanálech propagandisté změnili tón a objevují se úvahy o odpovědnosti za to, co se teď děje.

„Pro konzervativnější část populace, která neustále sleduje televizi a dokáže číst mezi řádky, je tato změna tónu alarmujícím signálem. Proto se objevují stížnosti na úřady – nikoliv humanistické, ale v souvislosti s velkými ztrátami na frontách v důsledku neschopnosti velení a s nepořádkem, který provází mobilizaci. Lidé požadují potrestání viníků. To vše samozřejmě mění postoj k válce. Mýtus o velké moci a síle armády se hroutí,“ říká Lev Gudkov.

Nezávislé Centrum Levada může v Rusku i nadále působit, musí ale uvádět, že bylo zařazeno na seznam „zahraničních agentů“. Cenné je, že na stránkách Centra najdeme výsledky průzkumů za posledních 20 až 25 let a lze sledovat trendy.

Letos v říjnu se míra souhlasu se státními institucemi mírně zvýšila a částečně tak doháněla pokles z minulého měsíce. Hodnocení důvěry ve Vladimira Putina a Michaila Mišustina (předseda vlády Ruské federace, pozn. red.)se zvýšilo o několik procent a vrátilo se na srpnovou úroveň. Putin má v listopadu důvěru 79 procent respondentů a Mišustin 69 procent.

Na konci října se oproti září, kdy byla vyhlášena částečná mobilizace, zvýšil podíl těch, kteří se domnívají, že se věci v zemi ubírají správným směrem. V září jich bylo 60 procent, tento měsíc 64 procent. O tom, že se země ubírá špatným směrem, je přesvědčeno 24 procent dotázaných (v září 27 procent).

Putin si udržuje vysokou míru důvěry po celé své politické působení. Nejníže schvalování jeho činnosti v posledních 20 letech kleslo v červnu roku 2013, kdy to bylo 61 procent. Po anexi Krymu v únoru–březnu 2014 obliba Putina prudce stoupla a v červnu 2015 měl rekordních 89 procent.