
FOTO: FB ANO

Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš čelí novému trestnímu oznámení. Viní ho z bankovních manipulací, kterých se měl už ve své funkci dopouštět ve prospěch Agrofertu. Jeho podstatou je podezření ze zvýhodňování bank obchodujících se státem a současně s jeho firmami. Tuto informaci zveřejnil server Neovlivní.cz, který dokument přinesl v plném znění.
[ctete]58394[/ctete]
Rýsuje se nová „kauza Čapí hnízdo“?
Nové anonymní trestní oznámení bylo podáno tentokrát přímo na ministra financí na Městské státní zastupitelství v Praze a protikorupční policii (ÚOKFK). Podle toho, co obsahuje, by šlo o mnohem závažnější podezření, než dotační podvod s Čapím hnízdem.
Andrej Babiš podle něj prolongoval a nabízel podmínky, kdy určité banky prokazatelně získávají výhodnější podmínky vůči státu. Souběžně s tím od stejných bank získával výhodnější obchodní podmínky pro firmy, které jsou jím buď přímo ovládané nebo jinak spřízněné.
„Hrubým způsobem zneužil interní informace a z pozice své funkce zcela vědomě a účelově ovlivnil stávající pravidla. A to za zjevným účelem získání značného prospěchu nebo přímo finančního zisku pro sebe, osoby blízké, své firmy, či firmy jím ovládané zjevně či skrytě, popř. pro jiné subjekty, které jsou ve sféře jeho osobního vlivu,“ stojí v dokumentu.
Trestní oznámení vychází z toho, že počátkem roku 2014 ministerstvo financí investovalo desítky miliard korun, které byly předtím uloženy u České národní banky. Tato „lukrativní a nadlimitní” státní zakázka byla realizována ve skrytu, bez výběrového řízení a podrobnosti o podmínkách jednotlivých kontraktů s některými bankami byly a zůstaly zcela mimo veřejnou kontrolu.
Úprava smluv s bankami ve prospěch Agrofertu
„V bankovním sektoru, zejména mezi manažery korporátního bankovnictví, je veřejným tajemstvím, že za dobu působení Andreje Babiše na ministerstvu financí došlo k úpravě obchodních podmínek a smluv mezi některými bankovními institucemi a společností z holdingu Agrofert, a to jednoznačně ve prospěch holdingu Agrofert a jejího majitele,“ uvádí trestní oznámení.
Pomyslným svorníkem, který hraje podstatnou roli v celém případu, je skutečnost, že Andrej Babiš je současně dlužníkem. Z konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert, jehož je Babiš jediným vlastníkem, vyplývá, že jeho společnost dlužila na konci roku 2013 bankám více než 24,5 miliardy korun. Následně v době, kdy dostal majitel Agrofertu ministerstvo financí pod svůj vliv, se zároveň zvyšuje i ochota a vstřícnost některých bank půjčovat mu další finanční prostředky.
Agrofert dluží 25 miliard
Na konci roku 2014 totiž dlužná částka holdingu přesáhla 25,2 miliardy korun. V přímé kontradikci se zákonnými povinnostmi pak je, že Andrej Babiš tyto skutečnosti dopředu a veřejně neoznámil jako možný střet zájmů. A to jak při správě státních financí, tak před jejich neveřejným obchodováním s komerčními bankami. Toto ohlášení střetu zájmů má přitom přesně vymezenou zákonnou podobu.
„Podezření, že byl spáchán trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele je o to vyšší, že ke změnám došlo v návaznosti na výše uvedenou transakci. Ještě před jejím uskutečněním navíc proběhlo několik neoficiálních a utajovaných schůzek ministra financí Andreje Babiše a jím pověřených osob s některými představiteli bankovních domů v České republice,“ uvádí dokument.
Agrofert trestní oznámení odmítá jako účelovou kampaň s cílem poškodit jeho majitele. Od vstupu do ministerské funkce v lednu 2014 prý Babiš Agrofert neřídí a nikde za něj nejedná.
Souvislost s trestním oznámením ministerstva financí?
Trestní oznámení bylo odesláno 10. května. Za pozornost stojí, že krátce nato podalo ministerstvo financí trestní oznámení kvůli některým transakcím z let 2004, 2005 a 2009. Babiš přitom rok a půl váhal, jak naloží s interním auditem, který zkoumal spravování dluhu státu v letech 2004 – 2014. Auditní zpráva dospěla k závěru, že byly spáchány škody ve výši 10 miliard korun.
Pokud by ministerstvo financí spustilo vyšetřování podezřelých transakcí, znamenalo by to vyhlášení války s některými velkými bankami, které ze správy dluhu dlouhodobě těžily. A mezi nimi je minimálně jedna, která se podílí na financování Agrofertu.
Je poněkud nápadné, že podnět k vyšetřování podalo ministerstvo financí v časové souvislosti s trestním oznámením na Andreje Babiše. Jak úřad uvádí „za účelem vyvrácení anebo potvrzení pochybností plynoucích jak z auditní zprávy, tak ze zprávy NKÚ, se ministerstvo financí rozhodlo obrátit na orgány činné v trestním řízení.“
[ctete]59690[/ctete]
PLNÉ ZNĚNÍ TRESTNÍHO OZNÁMENÍ
Městskému státnímu zastupitelství v Praze
Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování
V Praze dne 10. 5. 2016
Věc: OZNÁMENÍ PODEZŘENÍ ZE SPÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU
Ve smyslu § l58 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, v platném znění, podávám tímto trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákona, § 329 – zneužití pravomoci veřejného činitele za účelem získání značného majetkového prospěchu a zisku.
Odůvodnění:
Podávám tímto trestní oznámení na Andreje Babiše, současného ministra financí, pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a/, b/, c/ a odst. 3 písm. a/, b/, trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se podezřelý dopustil v době, kdy se stal ministrem financí. Andrej Babiš prolongoval a nabízel podmínky, kdy určité banky prokazatelně získávají výhodnější podmínky vůči státu.
Souběžně s tím od stejných bank získával výhodnější obchodní podmínky pro firmy, které jsou jím buď přímo ovládané, nebo jinak spřízněné. Andrej Babiš tak hrubým způsobem zneužil interní informace a z pozice své funkce zcela vědomě a účelově ovlivnil stávající pravidla. A to za zjevným účelem získání značného prospěchu nebo přímo finančního zisku pro sebe, osoby blízké, své firmy, či firmy jím ovládané zjevně či skrytě, popř. pro jiné subjekty, které jsou ve sféře jeho osobního vlivu.
Souhrn a podstata toho, v čem došlo k přímému porušení zákona:
Počátkem roku 2014 Ministerstvo financí ČR (dále jen MFČR) investovalo desítky miliard korun, které byly předtím uloženy u České národní banky. Tato „lukrativní a nadlimitní” státní zakázka byla realizována ve skrytu, bez výběrového řízení a podrobnosti o podmínkách jednotlivých kontraktů byly a zůstaly zcela mimo veřejnou kontrolu. Navíc nebyla nikdy uvedena přesná investovaná částka, přestože byly státní finanční prostředky obchodovány s komerčními subjekty. Až následně, pod tlakem sdělovacích prostředků, ministr Andrej Babiš potvrdil, že „to bylo deset až patnáct bank se sídlem v tuzemsku a stát tak vydělal pár desítek miliónů.” Tato transakce nastolila, zjevně v rozporu se zákonem, nerovné postavení jednotlivých finančních ústavů.
V bankovním sektoru, zejména mezi manažery korporátního bankovnictví, je veřejným tajemstvím, že za dobu působení Andreje Babiše na MFČR došlo k úpravě obchodních podmínek a smluv mezi některými bankovními institucemi a společností z holdingu Agrofert, a to jednoznačně ve prospěch holdingu Agrofert a jejího majitele.
Podezření, že byl spáchán trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele je o to vyšší, že ke změnám došlo v návaznosti na výše uvedenou transakci. Ještě před jejím uskutečněním navíc proběhlo několik neoficiálních a utajovaných schůzek ministra financí Andreje Babiše a jím pověřených osob s některými představiteli bankovních domů v ČR. Blízká vazba na jednoho – dnes už bývalého – reprezentanta velké banky je i předmětem článků v médiích.
Pomyslným svorníkem, který hraje podstatnou roli v celém případu je, že Andrej Babiš, jako osoba, je dlužníkem. Z konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert, jehož je Andrej Babiš jediným vlastníkem, vyplývá, že jeho společnost dlužila na konci roku 2013 bankám více než 24,5 miliardy korun. Následně, v době, kdy dostal Andrej Babiš MFČR pod svůj vliv (upozorňuji tímto na četnost personálních změn), se zároveň zvyšuje i ochota a vstřícnost některých bank půjčovat mu další finanční prostředky. Na konci roku 2014 totiž dlužná částka holdingu přesáhla 25,2 miliardy korun. V přímé kontradikci se zákonnými povinnostmi pak je, že Andrej Babiš tyto skutečnosti dopředu a veřejně neoznámil jako možný střet zájmů. A to jak při správě státních financí, tak před jejich neveřejným obchodováním s komerčními bankami. Toto ohlášení střetu zájmů má přitom přesně vymezenou zákonnou podobu.
Podezření posiluje i „pozoruhodné nekonání” Andreje Babiše po ukončeném auditu smluv mezi státem a bankami. Z dokumentu č. 2014/09/01, který vypracoval odbor vnitřního auditu MFČR vyplývá, že při obchodech s bankami resort v minulosti (před příchodem Andreje Babiše na MFČR) opakovaně sjednával pro stát krajně nevýhodné podmínky. V závěrečném doporučení auditoři, včetně přizvaného soudního znalce z oboru ekonomiky Jaroslava Brady, doporučují trestně právní kroky vůči konkrétním úředníkům i finančním institucím, které „využily” pochybení státního aparátu, a to ve svůj prospěch. K tomu však zatím nedošlo, a pokud je mi známo MFČR ani tyto kroky nechystá. Důvodem „nekonání” je údajně to, že by tyto kroky znamenaly přímý spor s několika bankami.
Mezi některými bankami a společností Agrofert byl vytvořen zcela zvláštní klientelistický vztah, který dosud trvá. Tento vztah by nemohl vzniknout pokud by Andrej Babiš nezastával tak vlivnou pozici ve státní správě a politice. Kontrolní mechanismy státu – a stejně tak i mnoha bank – nejsou nastaveny tak, aby tuto „specifickou formu a výklad pravidel” odhalily. Na tyto skutečnosti jsem v rámci svých pravomocí a kompetencí opakovaně upozorňoval, a to především proto, že veřejnost, dokonce ani profesní, nemá tušení, že k této situaci došlo a v této praxi je i nadále pokračováno. Chybí prostě účinné kontrolní mechanismy. Výsledkem byl pouze zostřený tlak na mou osobu, který hraničil se zastřeným vyhrožováním.
Vzhledem k tomu, že jsem ve své pozici smluvně vázán mlčenlivostí, dávám tímto podnět orgánům činným v trestním řízení. Věřím, že následné vyšetřování odhalí podstatné okolnosti, povahu a závažnost chování Andreje Babiše. Stejně tak jako stanovení následků a výši způsobené škody i bezdůvodného obohacení a okolností, které vedly k trestné činnosti, nebo umožnily její spáchání. Zároveň toto oznámení dávám na vědomí dohledovým orgánům bankovního trhu v ČR a oddělením complaints konkrétních bankovních institucí, včetně jejich centrál v zahraničí.
Pevně věřím v korektnost a nezávislost vyšetřování, přestože z výše uvedených důvodů neuvádím osobní nacionále.
Na vědomí:
_ Česká Národní Banka _
_ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže _
_ Nejvyšší kontrolní úřad _
_ Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR _
Dále na vědomí:
_ City Bank _
_ Česká spořitelna _
_ Československá obchodní banka _
_ Komerční banka _
_ Moneta Money Bank _
_ Raiffeisenbank _
_ UniCredit Bank _