Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Marian Jurečka (KDU-ČSL) FOTO: ODS / se souhlasem autora
FOTO: ODS / se souhlasem autora
Jaký je hlavní problém předvolebních průzkumů? Při jejich výkladu a informování o nich panuje neuvěřitelný zmatek a nepořádek. Něco jiného jsou stranické preference a něco jiného volební modely. Různá čísla se vytrhávají z kontextu, srovnávají se spolu šetření od mnoha agentur, které používají odlišné metodiky, a hlavně do celé věci vstupuje to, jak se průzkumy čtou a interpretují a co se z nich vybírá a zdůrazňuje. Význam jednoho průzkumu se tak výrazně posouvá a informace, které přináší, se zkreslují nebo zcela ztrácí a výsledkem je zmatení, které ovlivňuje chování voličů a škodí.
První chyba, která je při práci s volebními průzkumy snad nejčastější, je, že se upínáme na konkrétní čísla, která dané šetření přineslo. A vůbec nerozlišujeme, jaká agentura s ním přišla a zda se objevilo v průzkumu stranických preferencí nebo ve volebním modelu, což není to samé. Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tedy i nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu.
Volební model pak popisuje předpokládané volební jednání u podsouboru politicky motivovaných občanů. Vychází ze stranických preferencí, přičemž zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, a zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.
Další problém je, že srovnáváme čísla jednotlivých agentur mezi sebou, což není možné už jenom z toho důvodu, že se liší metodika, podle které postupují. Stačí, aby se objevilo, že nějaká strana či hnutí překročila určitý počet procent, a už je oheň na střeše. Už se neřeší, kde se ono číslo vzalo, u jaké agentury se objevilo a zda šlo o stranické preference nebo volební model.
Když si vezmeme příklad nejnovějšího volebního modelu agentury STEM, který hnutí ANO přisoudil 31,1 procenta, koalici SPOLU 21,7 procenta a koalici Pirátů a hnutí STAN 18,7 procenta, většina médií udělala okamžitě senzaci z toho, že Babišovo hnutí získalo více než 30 procent hlasů, kdežto koalice Pirátské strany a Starostů spadla pod 20 procent. Tohle zkratkovité sdělení pak už žilo svým vlastním životem, přitom může být realitě hodně vzdálené a nelze ho brát doslova, a hlavně velká část voličů se stále rozhoduje a váhá; a komu dá svůj hlas, se opravdu ukáže teprve, až budou zveřejněny výsledky říjnových voleb, ne dříve.
Přehlédnuté posílení koalice SPOLU
Přitom se stačí podívat na to, jak si trojice uskupení vedla v předchozím volebním modelu společnost STEM z června, kdy hnutí ANO obdrželo 26,7 procenta, SPOLU 17,4 procenta a Piráti a Starostové 24,1 procenta. To nám najednou vytváří trochu jiný obrázek reality. Minimálně náhle vynikne to, že kromě nárůstu Babišova uskupení a poklesu Pirátů a hnutí STAN došlo k výraznému posílení koalice SPOLU, čehož si ale nikdo nevšiml a nikdo to moc neřešil, protože nikdo nesleduje vývoj volebního modelu jedné agentury, ale všichni se soustředí na konkrétní čísla a jejich výši, byť bývá zavádějící.
Tím se dostáváme k tomu, že důležitý je nejenom konkrétní průzkum, ale i jeho interpretace, co se z něho vybere a na co se upozorní. To je často větší problém než samotné šetření. Když byla řeč o červnovém volebním modelu agentury STEM, je dobré si dohledat, jak si uvedené subjekty vedly v červnovém volebním modelu agentury Kantar CZ. Hnutí ANO zde obdrželo 21,5 procenta hlasů, SPOLU 23,5 procenta a Piráti a STAN 24 procenta.
Už z toho se dá snadno odhadnout, že až tato agentura zveřejní svůj nejnovější volební model, pravděpodobně v něm bude nějaký nárůst u hnutí ANO a pokles u Pirátů a spol., ale zřejmě nebude tak velký jako u agentury STEM, protože už v červnu se jejich čísla výrazně lišila; proto se dá předem očekávat, že u Kantar CZ nebude mít Babišovo hnutí přes 30 procent a Piráti a STAN nebudou mít pod dvacet procent.
Ojedinělý výkyv či ustálená skutečnost
Zkrátka je dobré si uvědomit, že v různých průzkumech se jednotlivé strany pohybují na jiných hladinách, a proto není možné je srovnávat mezi sebou. Vždycky je potřeba se zaměřit na trend, a na to, jestli je rostoucí, nebo klesající. V tom by se nakonec průzkumy shodovat měly a následně je třeba podívat se na vývoj volebního modelu u konkrétní strany od jedné agentury.
Důležité je potom také to, jestli nějaký výsledek v průzkumu je pouze ojedinělý výkyv nebo jde o ustálenou skutečnost, která je potvrzená a ověřená i dalšími šetřeními. V tomto ohledu je klíčové, zda konkrétní výsledek hnutí ANO potvrdí STEM také ve svých následujících volebních modelech. Vzpomeňme například na březnový model společnosti Kantar CZ, který přisoudil Pirátské straně a Starostům a nezávislým 34 procent hlasů. V tomto případě šlo právě o výkyv, který se už nezopakoval. O měsíc dříve Kantar CZ přisoudil této koalici 29,5 procenta hlasů a o měsíc později 30 procent. A v červnu to už bylo jen zmíněných 24 procent.
Co z toho všeho plyne? S předvolebními průzkumy jakékoli druhu je třeba zacházet opatrně, nebrat je doslova a buď k nim přistupovat rovnou s rezervou, anebo ideálně si k nim dohledat, co nejvíce informací a sledovat dlouhodobé trendy, které jednotlivá šetření zachycují. A stále je dobré pamatovat na to, že člověk by se při své volbě neměl nechat průzkumy ovlivnit, protože to rozhodující se opravdu nakonec odehraje před volební urnou a tam to může dopadnou výrazně jinak než, jak předpovídaly průzkumy, protože ty vždycky už z principu za realitou o něco zaostávají.
