Muž v uniformě, v rukou samopal a u nohou vlčák. Taková socha bude během několika měsíců stát na Cínovci, tedy na severní hranici České republiky. Umístit ji sem hodlá Klub českého pohraničí, parta komunistů, která s nostalgií vzpomíná, jak na hranicích před rokem 1989 střílela lidi toužící po svobodě.

Vlastně je to pro současnou dobu celkem vystihující akce. Premiérem je stíhaný estébák, v Lánech se 21. srpna konají veselé schůzky s komunisty, tak proč by si partička pohraničníků nemohla stavět oslavné sochy, že?

Jenže tak to nesmí být. Je důležité na každou takovou nehoráznou drzost upozorňovat. Vrazi, kteří sloužili totalitnímu režimu a se zbraní v ruce hlídali, aby z toho obrovského vězení nikdo neunikl, si nezaslouží mít své sochy a památníky. Mají se stydět a do nekonečna omlouvat všem těm 450 lidem, které zastřelili na hranicích.

A kdo jsou tihle hrdinové z Klubu českého pohraničí? Velcí fanoušci Zemana. Roztomilé je, že Zeman jim fandí taktéž, před časem se pochlubil, že jim poslal pozdravný dopis. Pohraničníci mají velmi blízko ke KSČM, mimo jiné i adresu. Na některá setkání je jezdí zdravit také soudruh Jaroslav Vodička, rovněž další osoba, která má blízko k Zemanovi, velmi kritizovaný předseda Českého svazu bojovníků za svobodu, který byl před rokem 1989 v KSČ a donašečem SNB.

Stavět sochu pohraničníka se samopalem v ruce na hranicích je totéž, jako stavět oslavnou sochu dozorce v Terezíně. Není žádný rozdíl.