Na obzoru vláda ANO s podporou ČSSD a KSČM. Reálný plán, nebo chiméra?

ČTK

Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. | FOTO: ČTK

V posledních dnech sílí spekulace o novém povolebním rozdání karet, když první pokus o sestavení menšinového kabinetu patrně směřuje k neúspěchu. Část ČSSD si umí představit podporu vlády hnutí ANO společně s komunisty při druhém hlasování o důvěře. Má tento plán šanci, nebo je jen cimrmanovskou slepou uličkou?

Andrej Babiš po volbách nevedl žádná koaliční jednání a sestavil vládu a její program bez konzultací s ostatními, jako by o jejich podporu ani nestál. Chová se jako prezident Miloš Zeman, který ohnul ústavní zvyklosti a v roce 2013 jmenoval loutkový Rusnokův kabinet bez vyjednané parlamentní podpory, což zákonitě muselo skončit fiaskem.

Důvěra první vlády se nerýsuje

Ačkoli se předseda hnutí ANO původně tvářil, že důvěru pro svou vládu získá už při prvním pokusu 10. ledna, nic tomu zatím nenasvědčuje. Jediní, kdo vyslovili ochotu bavit se o její případné toleranci, jsou komunisté. To však číselně nestačí.

Další frekventovaný podporovatel, radikální populista Tomio Okamura, je v této partii nespolehlivý partner. Premiér Babiš navíc v obavách z negativních reakcí o jeho podporu příliš nestojí, což dokumentoval i ignorováním programu SPD ve vládním prohlášení.

Okamura si povšiml, že se najednou dostává na okraj zájmu. Proto momentálně ohlašuje, že vládu v prvním kole nepodpoří a bude hlasovat pro vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Vzhledem k jeho nevypočitatelnosti však nelze uzavírat příliš vysoké sázky na to, že svůj názor nezmění a na poslední chvíli nevyobchoduje.

ČTK

Pravice a pravý střed drží předvolební sliby, že s trestně stíhaným premiérem do koaliční spolupráce nepůjdou. To se týká i KDU-ČSL, jejíž poslední jednání s hnutím ANO skončilo nepříjemnou roztržkou. Nerýsuje se zatím ani žádná jiná většinová konstelace.

Proto už většina aktérů a pozorovatelů obrací za horizont první vlády hnutí ANO, někam do února, jelikož prezident nestandardně Andreji Babišovi slíbil i druhý pokus, aniž by ani v jednom případě vyžadoval prokázání potřebné vládní většiny.

Ve hře 108 hlasů

V této nejasné situaci přináší deník Právo (29. 12. 2017) zprávu o rodící se alternativní možnosti povolebního uspořádání. Vše závisí na tom, jak dopadne blížící se sjezd ČSSD, konaný 18. února příštího roku. Část sociální demokracie by se nebránila podpořit menšinovou vládu hnutí ANO společně s KSČM, výměnou za programové ústupky například ve zdravotnictví.

Tato formace by disponovala pohodlnými 108 hlasy, z toho komunisté a sociální demokraté po patnácti. Jistou logiku by měla i z toho důvodu, že hnutí ANO v posledních volbách vyluxovalo více než půl milionu voličů ČSSD a KSČM, a ideově amorfnímu Babišovi by nečinilo žádný problém posunout programové prohlášení výrazněji doleva.

Předseda hnutí ANO proto takovou většinu nevyloučil a určitě by mu vyhovovala víc než opírat se o kontroverzního Okamuru. „Samozřejmě jsme otevřeni všem jednáním se všemi stranami. Na posledním jednání nechtěla ČSSD o programu vůbec mluvit,“ reagoval na otázku, zda by uvažoval o tomto formátu.

Vstřícný přístup podle očekávání naznačil i předseda komunistů Vojtěch Filip, který balancuje nad propastí a předčasných voleb se obává jako čert kříže. „Pokud by mělo být jednání mezi ANO, ČSSD a námi, tak KSČM by na takové jednání byla jistě připravena,“ sdělil Právu.

Nejednotná ČSSD

Problém ovšem nastává v nejednotnosti ČSSD, která se upíná k únorovému sjezdu jakožto milníku, který rozhodne nejen o novém vedení, ale i o dalším směřování. I když ani to není kvůli rozpadu strany téměř na prvočinitele zdaleka jisté. Vnitřní rozklad jde tak daleko, že jednotní už nejsou ani Zemanovi stoupenci, ani jeho odpůrci.

V této souvislosti se nahlas uvažuje o vypsání vnitrostranického referenda, protože v sociální demokracii po volebním debaklu neexistuje jasný názor ani na to, jestli zůstat v opozici nebo se za určitých podmínek podílet na vládnutí. Většinová shoda však panuje v tom, že předčasné volby jsou i vzhledem k současné finanční situaci zatížené stomilionovými dluhy krajně nežádoucí.

„S vnitrostranickým referendem nemám problém. Na druhou stranu si myslím, že ideální platformou, kde by se tato otázka mohla vyřešit, je sjezd. Myslím, že volba nového vedení bude přeneseně i o tom, zda podporovat vládu premiéra Babiše,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Za nejvýraznější stoupence spolupráce s hnutím ANO jsou považováni Jiří Zimola a Jaroslav Foldyna, kteří se pokoušejí kandidovat do vedení. To však vzbuzuje vnitřní napětí. „Zimola je objatý s Andrejem Babišem. Jestli bude zvolen, tak spějeme k úplnému zániku, nebyla by to politika soc. dem,“ řekl Právu vysoce postavený funkcionář ČSSD.

Na druhou stranu se zatím do vedení ČSSD příliš mnoho lidí nehrne, a už vůbec se nerýsuje jednoznačný lídr s jasnou a většinově podporovanou strategií. Ve straně navíc nikdo nevěří, že by mimořádný sjezd a nově zvolený předseda mohl stranu stmelit. Do cesty koaličnímu angažmá však může vstoupit řada dalších faktorů.

Možné komplikace

Hrozí rozštěpení strany. Úřadující předseda Milan Chovanec poukazuje na to, že vnitřní nejednota je jedním z hlavních důvodů oslabení ČSSD, a nadále po volbách pokračuje. Pokud by se nové vedení rozhodlo podpořit vládu hnutí ANO, může narazit na zhruba polovinu poslaneckého klubu ČSSD, která si spolupráci s premiérem Babišem i vzhledem k předvolebním prohlášením neumí představit.

ČTK

Situaci významně komplikuje policejní žádost o vydání premiéra k trestnímu stíhání, a aktuální zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k Čapímu hnízdu, kolem kterého vypouštějí české úřady v čele s ministerstvem financí podezřelou mlhu. I proto tato kauza najednou nezmizí z povrchu zemského, jak by si nejraději konglomerát Agrofertu představoval.

Vládní spolupráce s KSČM na celostátní úrovni stále naráží na Bohumínské usnesení, které ji sociální demokracii zapovídá. Mnozí zejména z tábora přívrženců Miloše Zemana by na něj nejraději dávno zapomněli, ale bez rozhodnutí sjezdu jej nelze zcela ignorovat.

V neposlední řadě nelze zapomenout, že koaliční spolupráce s hnutím ANO sociální demokracii téměř vytěsnila z parlamentu, a šrámy ze vzájemných destruktivních bojů dosud nejsou zaceleny. Otázka tedy zní, zda by pokračování ve vládní spolupráci s Andrejem Babišem, navíc s komunisty v zádech, skutečně nebylo tím posledním hřebíčkem do rakve ČSSD.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner