Redukce stád hovězího dobytka v Nizozemsku je začátkem nelehké a nepříjemné epochy, v níž budeme muset přizpůsobit svůj konzum limitům naší planety. Ty jsme již, přesně v souladu s padesát let starou prognózou Meze růstu, překročili. Na konec kapacit jsme došli extrémním hýřením. Celý náš blahobyt jsme vybudovali na ekologickém dumpingu. Ekologické škody způsobené čerpáním surovin, průmyslovou výrobou či využíváním monokulturních lánů rostoucích z umělých hnojiv jsme ignorovali a nezapočítávali do cen zboží ani energií. Nyní bude muset lidstvo – a především náš nejrozežranější euroatlantický svět – bolestivě slevovat z vlastního blahobytu. Holanďané sotva začali, a už se na ulicích střílí. Přitom nás uskrovňování čeká všechny.
Žádné „vybíjení stád“ se v Nizozemsku nekoná. Jen se začala realizovat zelená politika vlády nizozemského premiéra Marka Rutteho. Jmenuje se Plán pro dusík a je založena na rozsudku nevyššího správního soudu, podle něhož Nizozemsko nedělá dost pro ochranu klimatu. Jenže proces, který nyní započalo, čeká postupně celý svět.
Jeden diplodok toho nakálel více než jedna kráva. Ovšem krav je dnes na planetě miliarda…
Dobytek a skleníkové plyny
Nizozemsko je druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě. Zemědělství je tu vysoce intenzivní, tedy spotřebovávající hnojiva a energii. Země je tak jedním z největších producentů skleníkových plynů v Evropě. Především škodí dusík. Pro městské čtenáře – oxid dusný pochází z hnoje. A těžiště nizozemských emisí skleníkových plynů spočívá právě v hnoji a pšoucích metanu. Oboje produkuje dobytek.
Evropská unie Nizozemsko opakovaně kritizovala za intenzivní zemědělství a nadměrné používání syntetických hnojiv. Nizozemci se snaží. Snížili například používání syntetických hnojiv na polovinu a také využívají mnohem méně vody. Při pěstování rajčat spotřebují čtyři litry vody na kilogram, celosvětový průměr je 214 litrů.
Nyní nizozemská vláda realizuje covidem zpožděný plán na zásadnější ekologické změny v zemědělství, iniciovaný výrokem nejvyššího…
