Prezident republiky Petr Pavel navštívil v úterý moravskou metropoli Brno a při této příležitosti diskutoval i se studenty tamější Mendelovy univerzity. Mladé lidi mimo jiné zajímalo, jak se mu jedná se šéfy stran Babišovy koaliční vlády a zdali mu může být odpíráno, aby reprezentoval Česko na letošním summitu NATO v turecké Ankaře.

Úterní návštěvu Brna zakončil prezident republiky Petr Pavel odpolední diskusí s takřka čtyřmi stovkami studentů Mendelovy univerzity. Studenty například zajímalo, zda by považoval za vhodné, aby byly symboly Moravy a Slezska ústavně zakotveny. Prezident odpověděl, že vnímá onu „symbolickou rovinu“, ale v nějakém dalším administrativním rozdělování České republiky nevidí „žádný přínos“.

V diskusi také potvrdil, že se nebrání nové kandidatuře na prezidenta České republiky, jehož volba se bude konat v roce 2028.

Dále čtěte

„Padáme někam do sklepa, hrozí likvidace demokracie,“ varuje herečka Daniela Kolářová

Herečka Daniela Kolářová, laureátka Českého lva i Ceny Thálie za celoživotní mistrovství, byla vždy občansky aktivní a na srdci jí…

Jedna z otázek mířila i na letošní summit Severoatlantické aliance, který byl svolán do Ankary. Babišova vláda totiž s účastí prezidenta republiky na vrcholném setkání NATO nepočítá, do turecké metropole by měli letět premiér Andrej Babiš (ANO), vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) a vicepremiér a ministr obrany Jaromír Zůna (nominant SPD). Je obecně známo, že se Petr Macinka chová vůči prezidentovi arogantně a premiér Babiš z pragmatických důvodů podporuje izolaci Petra Pavla v zahraničněpolitických záležitostech. Summit NATO bude též řešit rozpočty členských zemí na obranu, Babišova vláda však na české obranyschopnosti šetří, což prezident kritizuje.

„Mně by zajímalo, jak je možné prezidentovi odpírat vyjet na summit NATO?“ otázala se jedna ze studentek, přičemž prezident Petr Pavel odpověděl jednoznačně: „Prezident jako ústavní činitel se účastní jednání na vyšší úrovni. Ministr zahraničí může doporučovat a mít svůj názor, ale nemůže popírat jeho ústavní pravomoci.“

Jiný student se předem omluvil, že jeho otázka bude možná poněkud kontroverznější: „Nejvýraznější jména aktuální vlády jsou určitě Petr Macinka, Tomio Okamura a Andrej Babiš. Mně by zajímalo, s kým z nich se vám jednalo nejhůř?“ tázal se na předsedy koaličních stran, z nichž jeden je premiér, další vicepremiér a třetí předseda poslanecké sněmovny. Prezident Petr Pavel se nevyhnul odpovědi a svůj postoj popsal velice věcně: „Ani s jedním z nich se mi nejednalo nejlépe, ale kde je psáno, že v politice musí být všechno příjemné? Ani s jedním z těchto tří bych nešel na pivo, ale musíme se dohodnout.“

Dále čtěte

„Jsou to často dobří lidé, ale klidně nás postaví ke zdi.“ Novinář Šimečka varuje před fašismem

GLOSA / Česko-slovenský novinář Martin M. Šimečka popisuje ve své nové knize „Výjimečný stav. Jak dobře žít ve zlých časech“ morální…

Prezident republiky také reagoval na dotazy týkající se války USA a Izraele proti Íránu a připomněl, že krize na Blízkém východě se dotkne bezpečnosti Evropy a také další dopady mohou být hrozivé, například může dojít k další migrační vlně. Vyjádřil proto údiv nad tím, že Babišova vláda nevede širší diskusi o blízkovýchodní krizi, která významně ovlivňuje i Českou republiku.