Předseda Pirátů Ivan Bartoš FOTO: Pirátská strana
FOTO: Pirátská strana
Daně jsou klíčová oblast, ve které se odehrávají ty největší politické spory. Střet mezi levicí a pravicí se nikde jinde neprojevoval tak výrazně. Daně jsou zkrátka výsostně politická a ideová záležitost. Nejde o nic menšího než o peníze a o to, kolik a jakým způsobem různé společenské skupiny do státního rozpočtu přispívají a jaký jeho díl leží právě na jejich bedrech. Aktuální zápas se v tuhle chvíli vede o zrušení superhrubé mzdy a zdanění práce. Jak si v tomto ohledu stojí strana, která u voličů v poslední době posiluje a má šanci být v budoucnu jednou z hlavních vládních sil, ne-li tou úplně hlavní? Čí zájmy v této oblasti hájí Piráti?
V říjnové tiskové zprávě Pirátské strany k návrhu státního rozpočtu na rok 2021 se psalo: „Piráti upozorňují, že je návrh nedodělaný, protože vůbec nezohledňuje plánované změny v daních jako třeba zrušení superhrubé mzdy či snížení daně z příjmů. Ty přitom mohou znamenat další propad v rozpočtu až o 100 miliard korun. Piráti sami dlouhodobě prosazují snížení daňové zátěže občanů, navrhují ale spíše zvýšení daňové slevy na poplatníka na 33 tisíc korun ročně. Spolu s tím i opatření, která zamezí poklesu příjmů. Zvýšení slevy na dani by totiž pomohlo všem a podpořilo i lidi s nižšími příjmy. Stejně tak se Piráti zasazují o růst platů učitelů, v tomto ohledu jim vláda vyšla v návrhu rozpočtu vstříc.“
Zajímavé jsou na tom dvě věci. Piráti jednak rozpočet kritizují za manipulaci, když nezahrnuje například zrušení superhrubé mzdy, což vede k menšímu deficitu, než by ve skutečnosti byl. A zároveň se staví spíše na stranu sociálních demokratů, když zdůrazňují, že oni sami by se vydali spíše cestou zvýšení daňové slevy na poplatníka.
Právě sociální demokracie chce superhrubou mzdu zrušit tím způsobem, že by ráda zavedla dvě sazby daně z příjmů – 19 a 23 % (u příjmů zhruba nad 140.000 korun) z hrubé měsíční mzdy a kromě toho chce zvýšit slevu na poplatníka o 2400 korun na 27.240 korun. Piráti by tedy v tomto ohledu byli ještě výrazně štědřejší.
Naproti tomu návrh, který prosazuje Andrej Babiš, počítá se sazbami 15 % a 23 %. Ten také doporučil přijmout sněmovní rozpočtový výbor. Naopak k návrhu předsedy sociálnědemokratické strany Jana Hamáčka přijal negativní stanovisko. Stejným způsobem se k dvojici konkurenčních návrhů postavilo i ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové.
Levicově-pravicový kočkopes
Když Piráti poukazují na to, že dlouhodobě prosazují snížení daňové zátěže občanů, ale přitom navrhují spíše výrazné zvýšení daňové slevy na poplatníka, je to ukázka krásného levicově-pravicového kočkopsa. Snižování daní je obecně považované za pravicový přístup, nesnížit je však procentuálně, nýbrž pomocí slevy na dani, která je výhodnější pro občany s nižšími příjmy než pro ty s vyššími, je ovšem levicové řešení.
Když se ale podíváme na to, co měli Piráti ve svém programu před volbami do poslanecké sněmovny v roce 2017, najdeme v něm něco trochu jiného: „Daně: Jde to i jednoduše! Zavedeme skutečně rovnou daň – stejnou sazbu celkového zdanění práce (včetně odvodů) pro všechny příjmové skupiny. Slevu na dani ponecháme v současné výši. Snížíme sazbu zdanění práce o 1,6 procentního bodu: Zaměstnanec s průměrnou mzdou díky tomu ušetří přibližně 7500 Kč ročně. Celkový dopad naší reformy na státní rozpočet bude cca 1 až 2 mld. Kč. Dle možností budeme usilovat o další snižování zdanění práce o procentní bod každý rok.“
Zkrátka tehdy to ještě nebyl onen levicově-pravicový kočkopes, alespoň ne v tomto tématu. Naproti tomu, co se týče záměru zavést sektorovou daň (v programu pro sněmovní volby ji chtěli zavést pro banky, telekomunikace, vodárny a jiné trhy, kde je „malá konkurence a vytvořený zisk jde zpravidla do zahraničí“), měli Piráti jasno v roce 2017 a mají v něm jasno i teď. A stejně tak zřejmě nezměnili ani svůj názor na to, že nechtějí podporovat „nezodpovědné zadlužování budoucích generací“, takže ve výsledku jako celek to byl levicově-pravicový kočkopes před třemi lety a stále jím zůstává.
Je to pouze jeden příklad, ovšem ukazuje se na něm, že v některých tématech mají Piráti skutečně blíže k sociální demokracii než například k ODS, TOP 09 nebo i ke Starostům a nezávislým, s nimiž chtějí vytvořit předvolební koalici. To je důležité vědět, zapamatovat si to a předem s tím počítat.
Velká daňová reforma
Právě téma daní bude klíčové sledovat, až se Piráti a hnutí STAN případně začnou domlouvat na společném programu. Stojí za pozornost, nakolik konkrétní jejich program v oblasti daní bude a jak velké konflikty ho budou provázet, nebo jak moc bude vágní a nicneříkající, a obě uskupení se tak raději sporům v této oblasti vyhnou a odloží je na později. Tím se jich ale nezbaví.
Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš při představování analýzy k předvolební spolupráci s hnutím STAN na pirátském fóru ohledně programové shody obou subjektů uvedl: „Výsledek analýzy programové kompatibility lze ve zkratce shrnout, že máme ze 70 % shodu. Odborné týmy identifikovaly 103 důležitých témat, kde nalezly programovou shodu mezi Piráty a STAN, a vedle toho 23 témat, kde nalezly neshodu. V základních hodnotových a politických otázkách se velmi často shodujeme. Odlišnosti vyplývají z akcentu STAN na komunální rozměr, větší konzervativnosti a některých postojů typických pro českou pravici.“
V příloze zmíněné analýzy, která se programové kompatibilitě věnuje, se dále píše, že shoda u hnutí STAN a Pirátů je, co se týče „velké daňové reformy, snížení zdanění práce, omezení EET a eura“. Obě uskupení se naopak neshodnou u zavedení sektorové daně.
Velká otázka ovšem bude, zda se Pirátská strana a Starostové a nezávislí shodnou i na tom, jak přesně má ona velká daňová reforma a snížení zdanění práce vypadat. V tom se nakonec může skrývat docela významný kámen úrazu.
Stejně tak zásadní bude problematika daní později, až Piráti případně zasednou ve vládě. Kdyby se například stalo to, že v ní budou Pirátská strana, ODS, hnutí STAN, TOP 09 a křesťanští demokraté, jakou asi daňovou politiku bude tato vládní koalice prosazovat a na co konkrétně v ní bude tlačit Pirátská strana? To, co měla ve volebním programu v roce 2017, co prosazuje dnes, anebo ještě něco jiného?
Bude velká daňová reforma levicově-pravicovým kočkopsem? A sníží se zdanění práce? Ale jakým způsobem? A kde se na to vezme, pokud strany zároveň nebudou chtít pokračovat v zadlužování státu? A co důchodová reforma? Nebude to vůbec jednoduché, jsou to však zásadní úkoly, se kterými je třeba pohnout. Současná vláda to neudělala, do voleb už toho moc nestihne a není schopná se shodnout ani na tom, jak zrušit superhrubou mzdu.
