Na předsednictví jsme připraveni. Scénář jako za Topolánkovy vlády nehrozí, říká Lipavský

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) (Pirátská strana / se souhlasem)

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) | FOTO: Pirátská strana / se souhlasem

Česká republika je připravená a věřím, že to bude úspěšně zvládnuté předsednictví. Naše vláda má stabilní oporu v poslanecké sněmovně. Nepředpokládám, že by hrozil nějaký scénář jako za Topolánkovy vlády, popisuje v rozhovoru pro Týdeník FORUM, jehož část přinášíme i čtenářům webu deníku FORUM 24, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

V pátek odstartuje české předsednictví v Radě Evropské unie. Jak je na to Česká republika připravená?

Česká republika je připravená a věřím, že to bude úspěšně zvládnuté předsednictví. Celá vláda a i náš vládní aparát na tom odvedly velký kus práce. Osobně do předsednictví vstupuji s mírným optimismem a dobrou náladou.

()

Česká republika předsedala Radě Evropské unie už v roce 2009. Její předsednictví ale ovlivnil pád vlády Mirka Topolánka. Nebojíte se, že se v souvislosti s kauzu Petra Hlubučka (STAN) na pražském magistrátu může podobná situace opakovat?

Věřím tomu, že naše vláda má stabilní oporu v poslanecké sněmovně. Nepředpokládám, že by hrozil nějaký scénář jako za Topolánkovy vlády. Doufám, že i opozice je natolik rozumná, že ačkoliv je běžné, že na domácí půdě spolu politické strany soupeří, nějakým způsobem se utkávají a snaží se získat si přízeň voličů, tak pochopí, že nadcházející půlrok budeme hrát významnou a symbolickou roli pro celou Evropskou unii, že Česká republika nese svůj díl odpovědnosti a že nebudou zbytečně destabilizovat vládu, která je nositelem předsednictví.

Nebylo žádným tajemstvím, že pro vládu Andreje Babiše (hnutí ANO) nebylo předsednictví prioritou. V jaké stavu vám minulý kabinet předal jeho přípravy?

Andrej Babiš nám zanechal podfinancované předsednictví a rekonstrukci zahrady na úřadu vlády. Zahrada je opravená, ale více lidí do Bruselu už jsme dostat nezvládli. To se prostě za ten půlrok nedalo zvládnout. Na druhou stranu je férové říct, že na pracovní úrovni byla celá řada věcí připravená kvalitně a my jsme na to navázali.

Naše vláda udělala určité úpravy, ale to nejvíce klíčové, co se proměnilo, jsou priority předsednictví. Menším dílem to bylo novou vládou a podstatným dílem to bylo kvůli Putinově agresi vůči Ukrajině, kde Evropa čelí novým a zásadním výzvám. Naše předsednické priority je proto zohledňují.

Takže předsednictví mohlo být lépe připravené po personální stránce?

Víme, že nám v Bruselu chybí lidé, ale tabulková místa na poslední chvíli nevytvoříte. Kdybychom je vytvořili, tak je neobsadíme. To je deficit, se kterým se popereme lepší organizací práce. Je to záležitost, která vznikla již za vlády Andreje Babiše. 

Hodně se mluvilo o tom, že někteří ministři neovládají úplně dobře angličtinu.

Přiznám se, že jsem nezkoumal jazykovou výbavu svých kolegů, ale věřím, že zvládnou odřídit ministerské Rady tak, jak bude potřeba. O tom vůbec nepochybuji.

Co bude muset české předsednictví splňovat, aby mohlo být považováno ze úspěšné?

Klademe si určité cíle a ambice. U cílů jsme velmi opatrní v jejich formulování. Předsednická role má několik úrovní. Zaprvé je potřeba organizačně zvládnout předsedání celé řadě orgánů, ať už na ministerské, ale také na nižší úřednické úrovni. Tam věřím, že je Česká republika dobře připravena, a věřím, že to zvládneme. Předsednická role je také o tom, že můžeme zvedat určitá témata a dávat jim přednost. Předsednická země na jednání 27 zemí mluví jako první. To znamená, že máme příležitost na jednáních nastavovat tón a témata diskuse.

Tomáš Pojar (Jan Zátorský / MAFRA / Profimedia)

Předsednická země je vnímána jako určitý symbol Evropy i vůči zbytku světa. To znamená, že máme možnost do určité míry ovlivnit, jak je Evropa reprezentována. Předsednická země sehrává důležitou roli při krizovém managementu. Každé předsednictví má svoji vnější krizi a tam je potom na nás, jak se s tím popereme. Myslím, že naše vláda je připravena se se všemi těmito rolemi kvalitně poprat. Výsledkem potom bude úspěšné předsednictví.

Které body z běžné agendy Evropské unie bude moci Česká republika dotáhnout během svého předsednictví? Mohlo by to být klima?

Klima je velmi úzce spojeno s otázkou energetiky, což je jedna z priorit našeho předsednictví. Původní vize zelené Evropy musí reflektovat realitu, kdy Rusko rozpoutalo útočnou válku na Ukrajině. Potřebujeme snižovat evropskou závislost na Rusku a zároveň posílat co nejméně peněz Putinovi, aby na válce neprofitoval.

V Evropské unii je Česko považováno za „problémový“ stát v tom smyslu, že když se nám něco nelíbí, zablokujeme to, ale nepřijdeme s novým návrhem. Může tento pohled na Českou republiku předsednictví změnit?

Myslím, že tohle platilo za vlády Andreje Babiše, ale rozhodně to neplatí o současné české vládě. Vždy dopředu velmi důsledně komunikujeme naše zájmy, takže zatím nedošlo k momentu, kdy bychom museli něco blokovat. Myslím si, že ten popis není úplně přesný. Předsednictví bude velkou příležitostí, abychom napravili určitou handlířskou reputaci, se kterou Andrej Babiš do Bruselu jezdil.

Na druhou stranu často vedl silácké řeči, ale ve výsledku jsme se připojili k naprosté většině evropské politiky bez nějakého brzdění. Výsledný dojem záleží na komunikaci. Dají se prosadit vlastní zájmy i v situaci, kdy stát nemusí působit jako problémový, protože s partnery o našich zájmech hovoříme.

K tomu se možná váže naše členství ve Visegrádské skupině. Má pro Českou republiku působení ve V4 ještě smysl?

Visegrád je skupina, která existuje 30 let, jsme středoevropští sousedé a procházeli jsme různými fázemi. Mezi jeho zakladatele se řadí prezident Václav Havel či Lech Wałęsa a na začátku to byla významná platforma, která nás společně přiblížila do Evropské unie a NATO. Málo se ví, že během prezidentství Václava Klause bylo Visegrád téměř zakázané slovo a doslova ho bojkotoval.

Paradoxně dnes je Visegrád v pojetí maďarského předsednictví, které končí, prezentován jako konzervativní seskupení. Nicméně se ukázalo, že to neplatí a že nemá smysl vytvářet dojem, že je něco více než regionální diskusní platforma. To je to, co Visegrád je, to je to, co nás spojuje – diskuse o problémech, které řeší čtyři středoevropské země, které jsou si velice blízké. Jsme podobní lidé a máme podobný způsob života. Každý, kdo vycestoval někam dál z Evropy, když se vrátí, tak to poznává a zažívá. Politicky má každý z těchto států malinko jiné směřování.

Finální úder pro Visegrád bylo rozdělení postojů mezi Maďarskem a Polskem vůči Evropské unii a právnímu státu, kdy Polsko dokázalo najít společnou řeč s Evropskou unií. Polsko udělalo určité ústupky, Evropská komise udělala v otázce právního státu také ústupky a problém je na dobré cestě k vyřešení. V Maďarsku se nic takového neodehrálo. Stejně tak postoj vůči ruské agresi proti Ukrajině. Mezi Maďarskem a Polskem není diametrálnějšího rozdílu. Pro Poláky je válka na Ukrajině opravdu existenciální otázka. Maďarský postoj je daleko vlažnější, i když musím přivítat, že se připojilo ke všem sankčním balíkům.

Nechci to nějak démonizovat. Uvidíme, jakým způsobem pojme můj slovenský kolega Ivan Korčok slovenské předsednictví ve V4. Nyní hledáme termín pro schůzku mezi osmi očima. Myslím, že to bude celkem zajímavá debata o politice ve střední Evropě.

Pavel Šafr: Češi mezi pravdu a lží (FCM)

Podle posledního volebního průzkumu společnosti KANTAR by Piráti ve volbách získali 8,5 procenta hlasů, i když před rokem v únoru měli dvakrát tolik. Znervózňuje vás ten propad?

My jsme dostali docela slušnou čočku během volební kampaně. Na druhou stranu naše strana stojí na celé řadě velmi kvalitních lidí. Myslím, že to bude vidět na kandidátkách do komunálních voleb, na které se nyní chystáme. Máme velmi silný a motivovaný tým. Představujeme středový liberální proud autentické, protikorupční politiky.

Ve skutečnosti pro nás ve volbách hlasovalo poměrně dost lidí a je to o tom, abychom i v komunikaci dokázali naše voliče přitáhnout zpátky. Myslím si, že těch 8,5 procent je takové zdravé dno a může to jít zase nahoru. Nejsem z toho úplně nervózní. Teď nás čeká série voleb, nicméně pro Piráty jsou  klíčové  ty parlamentní a já věřím, že do té doby ukážeme, že naše strana má co nabídnout.

Vy jste zmínil, že máte celou řadu kvalitních lidí. Jsou dostatečně vidět, když máte pouze čtyři poslance?

Máme místopředsedkyni sněmovny, máme místopředsedu vlády, máme europoslance, máme lidi na komunální úrovni. Není potřeba být vidět za každou cenu. Myslím, že je potřeba, aby byly vidět výsledky naší práce. Prosazujeme protikorupční témata, přišli jsme s protikorupčním balíčkem, který reaguje i na tu odhalenou kauzu STAN, kdy se utrhl ze řetězu jeden radní v Praze.

Stojíme za manželstvím pro všechny. Myslím si, že homosexuálové mají mít právo uzavřít manželství. Je potřeba řešit problémy bydlení. Na tom pracuje Ivan Bartoš velmi intenzivně, ale některé projekty trvá chvíli rozjet. Volby do poslanecké sněmovny budou za tři roky, tak máme nějaký čas na tom zapracovat.

Vy jste zmínil kauzu pana exnáměstka primátora Hlubučka. Neuškodí vám kvůli tomu spojení se Starosty ještě více?

Piráti opakovaně prokazují, že jsme autentická, protikorupční strana, proto jsme přišli i s třemi protikorupčními návrhy. Předseda našeho poslaneckého klubu Jakub Michálek to bude předkládat v poslanecké sněmovně a to je podstata naší politiky. Myslím si, že k volebnímu spojení bylo řečeno to, co řečeno mohlo být. Na druhou stranu si myslím, že naše vládní spolupráce funguje dobře. 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články