Ivan Bartoš, Vít Rakušan a představitelé Milionu chvilek FOTO: FB Milionu chvilek
FOTO: FB Milionu chvilek
Hnutí STAN si nechalo vypracovat průzkum mezi voliči a zároveň anketu mezi svými členy, jakou předvolební koalici by volili, respektive která koaliční varianta pro sněmovní volby je pro ně nejpřijatelnější. Informovaly o tom Seznam Zprávy. Voliči i členové Starostů a nezávislých upřednostnili spolupráci s Pirátskou stranou. Potvrzuje se tak to, o čem se už nějakou dobu hovoří. Před volbami do dolní komory by mohly vzniknout dva bloky složené z opozičních stran – jeden kolem Pirátů a druhý kolem ODS. Jejich pravděpodobnost se zvyšuje, ale jasno ještě zdaleka není. Jaké to má překážky v případě Pirátské strany a hnutí STAN?
Hlavní zádrhel je vidět hned při prvním nahlédnutí do výsledků samotné ankety mezi členy hnutí STAN. Pro koalici s Pirátskou stranou se jich sice vyjádřilo 28 procent, kdežto pro variantu s KDU-ČSL a TOP 09 to bylo 24 procent a pro koalici s občanskými demokraty 15 procent, ovšem pro samostatnou kandidaturu Starostů a nezávislých celých 33 procent členů hnutí.
Zásadní překážka bránící vzniku předvolební koalice ale není to, že si třetina členské základny žádnou spolupráci před volbami nepřeje. Klíčový zádrhel spočívá v tom, že i když vedení hnutí STAN v čele s Vítem Rakušanem vsadí na variantu, která má podle ankety největší podporu, tedy na koalici s Piráty (a skutečně se podle různých signálů zdá, že na ni vsadit chce a že si její vznik přeje), pořád je tady oněch 62 procent členů hnutí, kteří chtějí něco jiného. Ať už kandidovat samostatně, nebo v rámci odlišné předvolební koalice.
62 procent je opravdu hodně a ani v nejmenším je nelze ignorovat. Myslet si, že stačí, když koalice s Pirátskou stranou má největší podporu z uvedených možností, je velký omyl. Samozřejmě je ještě dost času významnou část členů hnutí STAN přesvědčit o tom, že spolupráce s Piráty má smysl a je tím nejlepším, co se dá v tuhle chvíli udělat, ale rozhodně by byla chyba věc podcenit.
Čím větší díl členské základny nebude o spolupráci s Pirátskou stranou skálopevně přesvědčený, tím je větší riziko, že to uvnitř hnutí STAN při první příležitosti začne bouřit, kypět, budou se ozývat nespokojené hlasy a nakonec se třeba i už domluvená koalice může rozpadnout a potopit ke dnu dokonce krátce před samotnými volbami do sněmovny.
Dvě skupiny nespokojenců
Takových příležitostí, které ji mohou zmařit, je celá řada. Jednak uvnitř Pirátů (už jen na základě nezávazné ankety, která se před časem uskutečnila na pirátském fóru) bude rovněž s velkou pravděpodobností nemalá skupina členů, která o předvolební koalici s hnutím STAN nebude přesvědčená. Rozvratný efekt obou skupin se následně může spojit.
Jedna začne dělat vlny, na které bude reagovat druhá – například s poukazem na to, že koaliční partner nedělá vše pro úspěch spolupráce, ale projekt podkopává, takže hrozí jeho debakl. Skupiny nespokojenců tak mohou celou věc společným úsilím zhatit.
Pak jsou tady všemožné volební průzkumy, které budou přicházet, do vznikající či nově vzniklé koalice mohou vnášet nejistotu a rozepře a stát se silným argumentem právě v rukou těch, co si spolupráci obou subjektů z různých důvodů nepřejí. A v neposlední řadě mohou v průběhu samotné kampaně před volbami na povrch vyplavat některá sporná témata či body. Ty opět mohou posloužit jako nástroj těch členů obou uskupení, kteří uvedenou koalici nechtějí.
Zvyšující se preference Pirátů
Velmi důležitou proměnnou, kterou ovšem v tuto chvíli neznáme, je, kolik procent přívrženců jiných koalic v hnutí STAN by případně raději dalo přednost spolupráci s Pirátskou stranou než samostatné kandidatuře Starostů a nezávislých. Jinak řečeno, jak velká část z těch zmíněných 62 procent si koalici s Piráty skutečně zásadním způsobem nepřeje a bude se proti ní i velmi aktivně stavět. To jsou velmi významné okolnosti, které se mohou ukázat jako klíčové. To samé rovněž platí o členech Pirátské strany a jejich postoji ke spolupráci s hnutím STAN.
Když se ještě zaměříme na průzkum u voličů, který si Starostové a nezávislí nechali zpracovat. To, že pro koalici hnutí STAN a Pirátů se vyjádřilo nejvíce voličů (18 procent), má jistě svůj význam. Takové šetření se zvlášť v nějaké podrobnější variantě určitě může používat v debatách s těmi, kteří koalici s Pirátskou stranou nejsou nakloněni nebo chtějí spíše spolupráci s ODS, a má proto bezesporu nemalou váhu. Mnohem důležitější však bude jiný průzkum – kolik procentních bodů by koalice Pirátů s hnutím STAN získala ve volbách a jak by dopadla samostatně kandidující Pirátská strana.
Právě taková šetření mohou výrazně zviklat část Pirátů k tomu, aby preferovali samostatnou kandidaturu. Platí to zvlášť v kontextu zvyšujících se preferencí Pirátské strany, které zachycují například průzkumy agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Podle toho posledního měla dokonce 19,5 procenta hlasů.
Hodně záleží na tom, jak velký rozdíl by byl v preferencích s hnutím STAN a bez něj, a zda by se kvůli tomu v očích významného počtu Pirátů vyplatilo do koalice vstoupit a vzít na sebe jistá s tím spojená rizika, zvlášť v situaci, kdy by volební výsledek Pirátské strany byl i bez toho hodně vysoký.
Když to shrneme, je tady celá řada neznámých. Obě uskupení jsou na dobré cestě, aby koalici před volbami do dolní komory vytvořila a uvedená anketa a průzkum to v zásadě potvrzují. Jen je potřeba věnovat patřičnou péči všem zádrhelům a překážkám, které to ještě mohou znemožnit, a maximální pozornost zaměřit na to, aby se je podařilo překonat a umenšit.
