Jan Farský (STAN) FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Nebyli jsme zvyklí na průšvihy. Nebyli jsme zvyklí je mít. Takže jsme nebyli moc připraveni je řešit. V tomhle nám chybí historická paměť i procesy zavedených stran, které už si tím vším prošly. Myslím, že do fungování hnutí se těch uplynulých několik měsíců promítne výrazně, popisuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 první místopředseda hnutí Starostové a nezávislí a bývalý poslanec Jan Farský.
Zhruba před týdnem jste na twitteru oznámil, že na červencovém sněmu hnutí STAN budete kandidovat na pozici místopředsedy. Proč jste se tak rozhodl?
Především proto, že STANu věřím, jsem přesvědčený o smysluplnosti jeho středopravicové, liberální, proevropské politiky s důrazem na subsidiaritu – tedy rozhodování co nejblíže občanovi. Je nutné, aby regiony a lidé v nich měli na centrální úrovni zastání a zastoupení. Aby se neprohlubovaly rozdíly mezi regiony, aby místo narození nerozhodovalo o budoucnosti.
Proto, že jsem přesvědčený, že mám hnutí jako člen vedení co nabídnout, jak v práci dovnitř, tak v expertíze, která se týká zahraničních vztahů nebo bezpečnosti, rozhodl jsem se nabídnout svoji pomoc.
Momentálně jste prvním místopředsedou. Budete tedy obhajovat svůj nynější post, nebo směřujete k pozici řadového místopředsedy?
Předseda a první místopředseda potřebují být co možná v nejužším kontaktu. Nečekají nás lehké chvíle, tak to platí dvojnásob. A ten úzký kontakt bych vzhledem k budoucí práci a místě jejího výkonu nemohl naplnit. Pro STAN bude určitě zdravé, když necháme na těchto exponovaných místech růst další lidi, znám jich tolik šikovných a schopných.
V tweetu, ve kterém jste oznámil kandidaturu, také píšete, že máte čas a energii se věnovat rozvoji programu a vizím hnutí. Jaké ty vize jsou?
Myslím, že velmi solidní a velmi propracovaný program jsme představili v koalici s Piráty před letošními volbami. Propsaly se do něj všechny naše priority. Ale myslím také, že strana, která to se svým fungováním a se svým přínosem společnosti myslí vážně, která má ambici být trvale hybatelem věcí v naší společnosti, musí být schopná programových úvah – chcete-li vizí – přesahujících jedno, dvě volební období. Tedy vizí, které pracují s otázkami udržitelnosti, nejen environmentální, ale také sociální. Brát v potaz dlouhodobý vývoj na celém světě, nejen v nejbližším okolí nebo v Evropské unii. A třeba i otázky budoucnosti EU a její podoby, což je ostatně něco, čím se teď já osobně zabývám.
Co byste chtěl změnit, co se týče programu Starostů? Na jaké další oblasti by se podle vás mělo hnutí zaměřit?
Už jsem to trochu naznačil. Na všechny aspekty udržitelnosti – a také na uvažování v souvislostech, které překračují nejen národní rámec, ale i rámec Evropy. Pokud jde o udržitelnost, z působení v obcích a regionech máme už dnes bohaté praktické zkušenosti třeba s energetickou soběstačností, s nakládáním s odpady a vodou, s obnovou krajiny, zajištěním kvality života i ve strukturálně postižených regionech a podobně.
Od začátku vládnutí kabinetu Petra Fialy (ODS) mělo hnutí STAN několik kauz. Nejvíce teď rezonuje údajná korupční kauza Dozimetr, ve které figuroval váš teď už bývalý spolustraník Petr Hlubuček. Jaká nálada momentálně v hnutí panuje?
Podle všeho velmi odhodlaná, což považuji za dobré znamení. Ta kauza znamená samozřejmě deziluzi nejen pro naše voliče a příznivce, ale i pro většinu lidí v hnutí. Reakcí na ni ale naštěstí není apatie a defétismus, spíš naopak.
Vím, že v uplynulých dnech probíhaly krajské sněmy, které volily delegáty na mimořádný sněm a nominovaly lidi do vedení STAN. A nálada na nich byla, z toho, co jsem slyšel, konstruktivní, bylo tam cítit zdravé naštvání, ale taky odhodlání. Ostatně o tom svědčí velký zájem o práci v předsednictvu i celostátním výboru. Tady se ukazuje, jakou výhodu má hnutí budované po řadu let zdola, které má silnou oporu v regionech a rezervoár schopných, aktivních lidí.
Jak moc kauzy z posledního půlroku hnutí ovlivnily?
Hodně. Nebyli jsme zvyklí na průšvihy. Nebyli jsme zvyklí je mít. Takže jsme nebyli moc připraveni je řešit. V tomhle nám chybí historická paměť i procesy zavedených stran, které už si tím vším prošly. Myslím, že do fungování hnutí se těch uplynulých několik měsíců promítne výrazně – v negativním smyslu určitě poklesem důvěryhodnosti, věřím, že dočasným. A v pozitivním smyslu tím, že nás to přimělo ty potřebné procesy zavést – nebo aspoň začít zavádět.
Očekáváte, že na červencovém sněmu dojde k velkým změnám ve vašem vedení?
Myslím, že to budou relativně velké změny. Samotný fakt, že do vedení nekandidují zakládající členové, Petr Gazdík a Stanislav Polčák, je poměrně velkým zlomem. Ale nebude to zemětřesení. V zásadě všichni lidé, kteří dostali nominace do předsednictva, už dnes nějakou roli v hnutí hrají, byť třeba neformální. Jen se o nich zpravidla moc neví mimo STAN. Čekám spíš evoluci než revoluci.
Předseda a ministr vnitra Vít Rakušan bude na sněmu obhajovat svůj post. Myslíte si, že má šanci svůj post obhájit?
Jak už jsem řekl, vůbec o tom nepochybuji. Získal nominaci ze všech krajů a nečekám, že bude mít protikandidáta.
Měl by podle vás jako lídr hnutí pokračovat?
Jednoznačně. Myslím, že reprezentuje to, co STAN dnes je – hodnotově, stylem komunikace. A že to tak vnímají i členové a příznivci, proto ta silná podpora napříč regiony. Zároveň je jeho autorita v hnutí přirozená, není výsledkem žádných zákulisních tahů nebo dohod.
Kvůli známosti s lobbistou Michalem Redlem pozastavil europoslanec Stanislav Polčák své členství v hnutí. Svého mandátu v Evropském parlamentu se ale nevzdal. Měl by to podle vás udělat?
Nevidím pro to důvod. Nedopustil se ničeho nezákonného, pokud je mi známo, jeho odchod z vedení STAN i pozastavení členství vnímám spíš jako výraz toho, že určité věci se ve STAN nesluší. Ne všechno, co je legální, je zkrátka také eticky přijatelné. Ale žádat po něm složení mandátu by mi za těchto okolností připadalo přepjaté.
Další velkou ranou pro hnutí STAN byla smrt Věslava Michalika. Jak jeho odchod změní Starosty?
Byl jednou z výrazných formálních i neformálních autorit, podílel se v posledních letech významně na přerodu STAN z regionálního hráče v nepominutelnou celostátní sílu, byl určitě jedním z hlavních stratégů. V tomto smyslu tedy bude hnutí hodně chybět. Na druhou stranu žádná politická síla, která má určité ambice, nemůže stát na jednom člověku, a to je i případ STAN. Možná to nezní dostatečně pietně, takhle krátce po jeho odchodu, ale věřím, že on by to slyšel rád: nikdo není nenahraditelný.
O hnutí STAN se mluvilo také v souvislosti s vaším odjezdem do USA na Fulbrightovo stipendium. Litujete zpětně tohoto rozhodnutí?
Odjezdu na Fulbrighta nelituji. Co mě mrzí, jsou ty okolnosti. Je těžké říct, jak bych se zachoval dnes. Možná jsem neměl vůbec kandidovat a nechat na ostatních, aby Babiše a jeho partu porazili. Kdyby to ale nevyšlo a dneska by nám vládl Babiš s Okamurou, vyčítal bych si, že jsem v tak rozhodné chvíli nepomohl.
Možná, že kdybych voličům předem řekl, že je šance, že po volbách odjedu na šest měsíců na stipendium, jak mi mnozí zpětně radili, chybělo by nám ve výsledku těch pár tisíc hlasů, které rozhodly o konci Babišistánu. Protože konkurenti by to v kampani určitě použili. To bych si vyčítal. Ale to jsou všechno jen kdyby. Je mi jasné, že si to s sebou ponesu i do budoucnosti. Ale jsem na to připravený.
Kvůli vaší cestě do USA jste se vzdal mandátu poslance. Chystáte se v dalších volbách kandidovat znovu do dolní komory parlamentu?
Nechci, aby to znělo jako výmluva, ale to je ještě opravdu hrozně daleko. Když vidím, co všechno se událo za poslední půlrok, je těžké plánovat něco za tři roky. Ale politika mě baví, jsem rád, že jsem mohl dost věcí prosadit, ať už šlo o regulaci hazardu, registr smluv, nebo pomoc mládežnickým organizacím.
Ještě před čtvrt rokem jsem měl za to, že v politice skončím úplně, a ta představa mi nepřipadala nijak děsivá. Mým plánem je stát se v září knihkupcem v našem rodinném knihkupectví v Semilech a prodloužit si čas s dětmi a knihami. Ostatní nechávám otevřené.
Když teď vidíte, že bývalý premiér Andrej Babiš místo účasti na jednáních sněmovny objíždí republiku ve svém obytném voze, nerozhodl byste se jinak?
Ne. Andrej Babiš není něco, s čím bych se chtěl srovnávat nebo být srovnáván. Jsme dva rozdílné politické i lidské světy, možná dokonce rozdílné galaxie.
Jak se podle vás zatím daří kabinetu Petra Fialy bojovat s krizí způsobenou válkou na Ukrajině?
Reakci na ruský útok na Ukrajinu podle mě zvládla vláda velmi dobře, skoro příkladně. A nejen vláda, celá naše společnost. Myslím tím podporu Ukrajiny i přijetí bezprecedentního množství válečných utečenců. Složitější bude čelit situaci, kdy na nás skutečně dolehnou ekonomické dopady ruské agrese. Hrozí také Putinem rozpoutaný hlad v Africe, který spustí další migrační vlnu. Nebude to jednoduchý čas, ale nějak si neumím pro řešení všech krizí lepší vládu, než je ta současná.
Jsou Starostové, když si odmyslíme debaty o aktuální kauze Dozimetr, ve vládě dost vidět?
I zpoza oceánu se mi jeví, že ano. Ministři za STAN, konkrétně ministr vnitra, průmyslu a obchodu i ministr školství, se přímo podíleli na řešení akutní fáze uprchlické krize i dopadů ruské agrese, a myslím, že si vedli a vedou dost dobře. A ministr Bek je jednou z klíčových postav českého předsednictví EU. Ale je to dáno i tím, že všechny tyto resorty vedou výrazné osobnosti, což platí i o Vladimíru Balašovi, který teď nahradil Petra Gazdíka, přestože širší veřejnosti až do svého jmenování moc známý nebyl. Samozřejmě nebýt kauzy, byla by jejich práce ještě viditelnější. Nepochybuji ale o tom, že budou mít ještě dost dalších příležitostí svoje kvality jednoznačně prokázat.
