GLOSA / Když v minulosti předseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura na předvolebním mítinku v Ostravě nastartoval křovinořez, aby tak symbolicky demonstroval „osekání“ státních výdajů a dluhu, byla to pro diváky show a voliči se určitě pobavili. Aktuální návrh státního rozpočtu ukazuje, že situace není k smíchu, nýbrž k nezadržitelnému pláči. „Sesekat“ schodek křovinořezem z 310 miliard rovnou na 389 miliard, to už zkrátka chce um mistra.

Jak se vlastně taková stamiliardová sekera zatne v době, kdy ekonomika sotva popadá dech? Je to až děsivě jednoduché. Stačí nahlas křičet o škrtech, ale v tichosti dál krmit bobtnající státní aparát. Peníze na dálnice, smysluplné inovace nebo modernizaci regionů sice v kase pořádně nenajdete, ale na další armádu tabulkových míst a nákupy politických bodů se státní mašinérie zadluží ráda, ochotně a s úsměvem.

Slib vlády, a především premiéra Andreje Babiše (ANO), že se „manko“ udrží významně pod hranicí 400 miliard, byl nicméně dodržen s byrokratickou precizností – chybí celých jedenáct miliard. A to už je v optice státních bilionů v podstatě fenomenální úspěch, který snese srovnání snad jen s Okamurovým křovinořezem.

Místo utahování opasků jedeme dál v režimu „mejdan nekončí, další rundu zaplatí ti po nás“. Zatímco jsme opájeni delirantní představou, jak nekompromisně šetříme, na baru už lítají další stomiliardové účtenky. Z eráru totiž krev neteče. A z toho, co se bude splácet až později, už vůbec ne. Tohle sekání zkrátka nezafungovalo jako redukce a záchranná brzda, ale jako prvotřídní hnojivo na dluhy.

Dále čtěte

Když nevyhraju, pověsí mě, děsí se prý Putin. Podle Britů je ruský prezident šelma zahnaná do kouta

Pokud se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nepodaří uspět ve válce na Ukrajině, obává se prý o svůj osud. Neúprosná logika…

Zádrhel je v tom, že ony astronomické účty se do povětří jen tak nevypaří. Hořká pointa tkví v onom politickém zahradničení naruby: ačkoliv se s velikým nadšením slibovalo, jak se s dluhem zatočí, ukázalo se, že Okamura s křovinořezem nás před ním nezachrání. Tak mocně se oháníte strojem, abyste zmenšili dluhovou trávu, a než se nadějete, je bezmála o osmdesát miliard vyšší. Zkrátka mistrovské dílo.

A běda těm, na něž tyhle třísky z vládního zářezu nakonec dopadnou – mladší generaci. Až jednou procitne, nečeká ji moderní stát, nýbrž tučná složenka. Bude muset z vlastních peněženek hradit útratu za zemi, jejíž hlavní hospodářskou strategií bylo vzkřísit k životu motorovou kosu a sekat s ní dluhy zásadně do plusu.

Proto, až příště spatříte nějakého politika, který se na tribuně ohání křovinořezem, sekerou či jiným zahradnickým náčiním, račte si raději neprodleně překontrolovat peněženky. Ten bájný nástroj totiž ve skutečnosti neosekává. Je to jen hlučná kouřová clona pro občany, zatímco ten pravý zásek do státní kasy v tichosti a utěšeně košatí dál.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Výsledek je totiž ten, že si dnes v době hospodářského růstu na dluh kupujeme čím dál dražší a těžkopádnější stát. Žije se na úkor budoucnosti a snů těch, kteří přijdou po nás. Nezbývá než poděkovat. Tak děkujeme, vládo – a taky vám, pane zahradníku Okamuro.