Na to, jak je prezident relativně nevýznamná součást ústavního systému, poutá neúměrnou pozornost, říká Kysela

Prezident Miloš Zeman uvedl, že odmítá jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničí mimo jiné kvůli jeho nedostatečnému vzdělání. Pirátský kandidát má přitom bakalářský titul z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pouze středoškolské vzdělání Jana Hamáčka (ČSSD) však Zeman při jeho jmenování ministrem vnitra a ministrem zahraničí za překážku nepovažoval. Podle ústavního právníka Jana Kysely prezidentu republiky nepřísluší pravomoc posuzovat, zda je kandidát na pozici ministra dostatečně kvalifikován. Řekl to v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu na Českém rozhlase.

„Je otázka, co to znamená být odborníkem, když řídíte ministerstvo zahraničí. Můžete být odborníkem v tom smyslu, že jste manažer, protože řídíte velkou instituci. Nebo můžete být odborníkem na mezinárodní vztahy, můžete být dlouhodobým diplomatem. Ale to je věc otevřená, na kterou asi neexistuje učebnicová poučka. A rozhodně asi není na prezidentu republiky, aby formuloval to, co obnáší být kvalifikovaným ministrem zahraničí,“ prohlásil Kysela a připomněl jmenování Hamáčka ministrem vnitra a dočasně i ministrem zahraničních věcí, kterým se stal poté, co z Černínského paláce odešel Tomáš Petříček (ČSSD).

Dále čtěte

Týdeník FORUM přináší velký rozhovor s Danuší Nerudovou, rektorkou, ekonomkou a možná příští prezidentkou

Do pražské kavárny Louvre přišla deset minut před dohodnutým srazem. Elegantní, uvolněná a naprosto bezprostřední – prostě člověk, jemuž se…

„Nerad bych mu křivdil, ale mám pocit, že pan ministr Hamáček neměl dokončenou vysokou školu, a nikomu zvlášť nevadilo, že je ministrem. Připadá mi, že když má někdo bakalářský stupeň, tak má svým způsobem dokončenou vysokou školu a nevím, jestli to je tedy ultimátní argument,“ řekl Kysela

Podle něj prezident Zeman odmítnout jmenovat některého z navrhovaných ministrů nemůže. „Ledaže by nastala výjimečná situace, kterou bych připodobnil asi jen tomu, že by existovala nějaká právní překážka pro jmenování,“ vysvětloval Kysela. „Typickou právní překážkou může být to, že kandidát je odsouzený v nějakém trestním procesu a toto odsouzení, trest, zahrnuje zákaz výkonu funkcí ve prospěch státní správy nebo veřejné moci,“ doplnil.

Jako další důvod pak uvedl například rozsáhlý a neřešitelný střet zájmů. „Mohli bychom samozřejmě mluvit o nějakých zjevných a absurdních překážkách typu, když je někdo analfabet. Pak patrně nemůže být ministrem. Když je někdo kanibal, asi nemůže být ministrem,“ dodal v nadsázce Kysela. 

Ten se obává, že je potřeba na základě současných zkušeností potřeba změnit ústavu. „Nemůžeme si říci, že počkáme na toho ideálního chápavého prezidenta, který bude, řekněme, uvnitř ústavního systému tam, kde být má. Protože čelíme rizikům, že ho mít nebudeme. A pak je tedy asi na místě si psát na papírek, co všechno bychom v ústavě mohli měnit,“ prohlásil Kysela. „Protože na to, jak je prezident republiky relativně nevýznamná součást ústavního systému, tak poutá neúměrnou pozornost jak z hlediska nekonečného množství ústavních sporů, tak neúměrnou politickou pozornost,“ vysvětlil.