Když se mluví o Čečensku, měli bychom si pořád připomínat, že tento útvar je součástí Ruské federace, které diktátorsky vládne přítel koní a některých západních celebrit Ramzan Kadyrov. Moskva si to tak silou prosadila. Takže co se tam děje, a dějí se tam velká zvěrstva, je součást dění v celé ruské říši, nejen v této malé takzvané republice. Kreml za to nese odpovědnost, jako kdyby se to dělo v Petěrburgu, Vladivostoku a teď i na okupovaném území Krymu.
Stát poznáme podle toho, jak zachází s menšinami. Pokud jde o lidi s homosexuální orientací, citově k nim lidé mohou mít sympatie, jaké chtějí. Od opovržení přes normální přístup po nekritické nadšení, city jsou dobrovolné. To, co se děje v Čečensku, ale překračuje civilizační meze. Aspoň takové, na které jsme zvyklí.
Server irozhlas.cz přináší zprávu o brutálním pronásledování:
„Svědectví devětadvacetiletého Anzora, Čečence, kterého místní policie v lednu zadržela, protože ho považovala za gaye. Ve vazbě byl týden. Policisté ho týrali fyzicky i psychicky, na cele byl s narkomany a sympatizanty džihádu. Policie chtěla po Anzorovi doznání, že je gay. Říct měl také jméno svého partnera a potvrdit jména dalších mužů, které čečenské orgány považují za homosexuály.“
Probíhalo to takto: „Křičeli na mě. Jeden mě začal kopat, upadl jsem na břicho na podlahu… Další mě bil holí, od pasu dolů. Bil mě tvrdě v kuse asi pět minut. Potom jsem si musel kleknout na podlahu, na palce mi připevnili kovové svorky, otočili knoflíkem – nejprve pomalu, potom rychleji a rychleji. Moje ruce pokaždé vyletěly nahoru a prošla jimi nesnesitelná bolest. Přestal až tehdy, když jsem zakřičel, že mi praskne srdce. Sundali mi svorky, moje ruce byly těžké a já jsem se cítil jako mrtvola.“
Není to nic nového, o tom, jak se tam zachází s lidmi „podezřelými“ z homosexuality, hovoří mezinárodní organizace sledující stav lidských práv delší dobu. Jedna taková vlna represe vyšla najevo na jaře 2017. Že jsou údajní gayové vězněni v koncentračních táborech psal i ruský list Novaja Gazeta. Komu se povedlo z tohoto podivného státního útvaru utéci, nemohl si stejně být jistý, protože došlo k únosům těchto lidí. Vyhrožuje se novinářům, muslimští předáci vyhlásili gayům džihád.
Můžeme být samozřejmě bez iluzí, kdyby Čečensko mělo samostatnost, nejspíš by tam poměry nebyly o mnoho lepší. Takhle to ale padá na hlavu Putinovi, který si tam dosadil svého osobního autokrata a zjevně ho zajímá jen to, aby byl klid. Sem tam v Rusku proběhne nějaká politická vražda, která se hodí na „Čečence“ a všechno je vlastně v pořádku.
Jenže není. Když už je tohle dědičné knížectví součástí Ruské federace, měly by s tím centrální orgány něco dělat, jinak je to i jejich vizitka. Putinovi by to měli jeho názorově blízcí přátelé u nás, především Zeman a Klaus, připomínat. Pochopitelně nepřipomínají nic a s hrdě připnutou svatojiřskou stužkou na hrudi mlčí jako ryby upečené a ochucené na ruský způsob.