
Setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa v roce 2017. FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru

Na Velikonoce zastavení bojů a v květnu mír. Tyto body, kromě jiných, má obsahovat údajný americký harmonogram mírotvorného procesu na Ukrajině, zveřejněný některými ukrajinskými médii. Podle tamních představitelů je falešný a slouží ruské propagandě. Prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň varoval před jednáním za ukrajinskými zády. Vyloučení Ukrajiny z mírových jednání mezi Spojenými státy a Ruskem by bylo podle něj „velmi nebezpečné“.
Ukrajinský deník Strana zveřejnil údajnou verzi mírového plánu Američanů pro Ukrajinu. Ten prý sestavil Trump a jeho tým a obsahuje plán na ukončení války na Ukrajině za 100 dní. USA jej prý předalo evropským diplomatům, odkud se měl dostat do rukou Ukrajinců. Některá ukrajinská média ho zveřejnila, protože část jeho bodů se podle nich shoduje s tím, co dříve uvedl americký prezident Donald Trump a jeho zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellog.
Podle zmíněného dokumentu má Trump na přelomu ledna a února hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následně vše představit ukrajinské reprezentaci. Jednání pak mohou být pozastavena, pokud se nepodaří najít styčné body, anebo pokračovat, pokud se tyto body najdou.
Ve druhém zmíněném případě má Zelenskyj nejprve zrušit dekret, který zakazuje jednání s ruským prezidentem. To by pak ve formátu trojstranného (USA, Ukrajina, Rusko), nebo dvou dvojstranných jednání mělo proběhnout během února, případně v první polovině března. Během něj by měly být schváleny hlavní parametry mírového plánu, přičemž na detailním uspořádání by následně již pracovali zvláštní zástupci zmíněných zemí.
Během trvání jednání a bojů by Trump neblokoval zbraňovou pomoc Ukrajině. Na velikonoční svátky, od 20. dubna 2025, má vstoupit v platnost příměří s tím, že budou staženy ukrajinské jednotky z Kurské oblasti.
Na konec dubna pak má být plánováno zahájení Mezinárodní mírové konference o ukončení války za přítomnosti USA, Číny, evropských zemí a zemí tzv. globálního jihu a proběhnout má také výměna zajatců podle principu „všichni za všechny“. Prohlášení o ukončení války má pak být údajně oficiálně vydáno 9. května letošního roku. Ukrajina následně již nebude prodlužovat stanné právo ani pokračovat v mobilizaci.
Mírová dohoda má být uzavřena na následujícím půdorysu:
- Ukrajina nevstoupí do NATO a deklaruje neutralitu. Tento bod následně odsouhlasí i Severoatlantická aliance.
- Ukrajina se do roku 2030 stane členem Evropské unie, která se zaváže k poválečné rekonstrukci země.
- Ukrajina nebude snižovat velikost své armády. USA budou nadále pokračovat v podpoře modernizace jejích ozbrojených sil.
- Ukrajina se zdrží vojenských a diplomatických pokusů o navrácení okupovaných území.
- Některé ze sankcí, včetně těch, které omezují dovoz ruských energetických zdrojů do EU, budou zrušeny, část plateb za ruské energetické suroviny bude poskytnuta na obnovu Ukrajiny. Další sankce budou uvolněny během tří let v závislosti na dodržování mírového plánu ze strany Ruska.
- Ukrajina nebude bránit ve volební účasti stranám, které se zasazují o mírové soužití s Ruskem a ochranu ruského jazyka. Omezení pro ruský jazyk a opatření proti ruské pravoslavné církvi mají být zrušena.
- Otazníky zatím údajně visí nad přítomností evropských ozbrojených sil na ukrajinském území. Kyjev je má požadovat jako záruku bezpečnosti, ale Rusko je kategoricky proti.
Ukrajina pravost popřela
Šéf Zelenského prezidentské kanceláře Andrij Jermak reagoval na zveřejněný článek na sociální síti X, kde popřel jeho autenticitu. „Žádný z ,mírových plánů´ za ,100 dní´ z médií ve skutečnosti neexistuje. Jde pouze o zástěrku pro útoky, které nejčastěji legalizují Rusové,“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro agenturu AP varoval, že by bylo „velmi nebezpečné“ vylučovat Kyjev z rozhovorů mezi USA a Ruskem o Ukrajině. U jednacího stolu by podle něj měly být zastoupeny nejen všechny tři tyto státy, ale i zástupci Evropské unie. Reagoval tak na vyjádření prezidenta Trumpa, podle kterého americká administrativa vede s Moskvou „velmi vážné“ rozhovory ohledně možného konce války na Ukrajině.
Podle agentury Reuters požadují Spojené státy po Ukrajině, aby v případě uzavření příměří uspořádala ještě během letošního roku prezidentské a parlamentní volby. „Většina demokratických národů má volby během období, kdy jsou ve válce. Myslím si, že je to důležité. Myslím si, že je to dobré pro demokracii. To je krása solidní demokracie, že máte více než jednoho potenciálního kandidáta,“ prohlásil americký zmocněnec Kellog.
Ukrajinská ústava zakazuje konání voleb v době válečného stavu, který je prodlužován každé tři měsíce. Jeho zrušení by mimo jiné znamenalo také konec řady dalších mimořádných opatření, například omezení práva mužů vycestovat, nebo prezidentské pravomoci řídit stát pomocí dekretů schválených parlamentem. Přijetí dalších zákonných opatření by pak podléhalo standardnímu (a mnohem pomalejšímu) legislativnímu procesu.