Na zvýšení minimální mzdy je nejvyšší čas, tvrdí Maláčová. Její argumenty ale nesedí

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) (ČTK)

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) | FOTO: ČTK

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nechce se zvyšováním minimální mzdy na nic čekat. Podle ní má teď Česko i přes ukončené vládní programy na pomoc podnikatelům v době pandemie nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Jenže to není tak úplně pravda.

„Důstojná minimální mzda? Příští rok 18 tisíc, ten další 20 tisíc. ČR má teď nejnižší nezaměstnanost v EU i přes všechny vypnuté podpůrné programy. Není na co čekat,“ napsala ministryně Maláčová ve středu ráno na svém twitterovém účtu.

Všechna pomoc podnikatelům však rozhodně neskončila. „Tweetu paní ministryně není příliš rozumět. Vládní podpůrné programy se sice omezují, ale zcela ukončeny stále nejsou,“ prozradil ekonom Lukáš Kovanda.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

Například v pondělí vláda schválila další dvě miliardy na programy COVID 2021 a COVID Nepokryté náklady. Celkem je na ně připraveno 14 miliard korun. Příjem žádostí do programu COVID 2021 sice skončil 2. června, do první výzvy COVID Nepokryté náklady mohou ale podnikatelé žádosti podávat do 17. července a ministerstvo průmyslu navíc chystá druhou výzvu.

V omezené míře dále běží také program Antivirus, který má zabránit právě propouštění zaměstnanců. V červnu je stále možné získat náhrady pro lidi v karanténě. Proplácení mezd pro provozy uzavřené v důsledku pandemie koronaviru sice skončil, avšak teprve na konci května. Je proto otázkou, zda by se tento fakt mohl tak rychle projevit na nezaměstnanosti.

Nesedí ani druhá část tweetu paní ministryně Maláčové. Česko totiž nemá nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii. Nižší ji má podle evropského statistického úřadu Eurostat Polsko.

Před samotným zvyšováním minimální mzdy ekonomové varují. „Pokud by návrh na zvýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun měsíčně prošel, vzroste příští rok minimální mzda o 18 procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem 4,3 procenta, jak vyplývá z květnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky,“ vysvětluje Kovanda s tím, že by minimální mzda tedy rostla tempem více než čtyřikrát rychlejším než mzda průměrná.

Prezident Miloš Zeman (ČTK)

Stát by podle ekonoma nutil zaměstnavatele přidávat nejhůře placeným zaměstnancům mnohonásobně výraznějším tempem, než jakým jsou připraveni přidávat v průměru svým zaměstnancům jako celku.

„Plán ministryně Maláčové, který podporuje celá ČSSD i odbory, signalizuje, že jak řada politiků, tak odboráři si odmítají přiznat ekonomickou realitu. Vláda látáním výpadku koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru, banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky,“ varuje Kovanda.

Podle něj je situace, kdy minimální mzda roste rychleji než mzda průměrná, částečně obhájitelná maximálně v době prosperity. „V krizovém čase zcela ztrácí své opodstatnění a její obhajoba je čirým populistickým nátlakem, motivovaným nyní i blížícími se volbami, který postrádá špetku ekonomické racionality a je bezohledný k jiným socioekonomickým skupinám v čele se zaměstnávajícími podnikateli a obecně zaměstnavateli,“ uzavřel ekonom.