Friedrich Merz FOTO: CDU / se souhlasem
FOTO: CDU / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Volný pohyb mezi státy, hranice bez kontrol a bez šikany, to je jedna z nejlepších věcí, které nám přinesla Evropská unie. Říkáme tomu Schengen, podle dohody, kterou kdysi pár zemí podepsalo v roztomilé vinařské vesnici v Lucembursku a k níž se připojilo na 29 zemí, třebaže v nestejném konkrétním provedení.
Schengen dokážou ocenit zejména lidé, kteří těžce nesli pobyt za železnou oponou. Ti si dodnes užívají volný průjezd každou hranicí a děkují Bohu, že se toho dožili. Stejně si jej ale užívají i miliony mladých lidí, kteří za svůj domov považují celý svobodný svět a hraniční kontroly jim připadají jako středověký přežitek. Kdo to ocenit nedokáže, tomu není pomoci.
Tento ohromný výdobytek je již léta po migrační tsunami z roku 2015 narušovaný zlověstnou přítomností ozbrojených stráží na některých hraničních přechodech. Nyní se ale nad schengenským prostorem snáší temný mrak. Mnozí si už myslí, že nad Schengenem dokonce zapadá slunce, což vítají všichni, kdo inklinují k autoritářské vládě a nenávidí evropskou integraci.
Žádný nový normál
Vůdce německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a horký kandidát na německého kancléře Friedrich Merz oznámil, že hodlá nařídit trvalé kontroly na hranicích se všemi německými sousedy hned v první den své vlády. Řekl to v reakci na krvavý útok v bavorském městě Aschaffenburg, kde 28letý Afghánec zabil dva lidi včetně dvouletého dítěte.
Friedrich Merz na tiskové konferenci prohlásil: „Odmítám uznat, že by se činy z Mannheimu, Solingenu, Magdeburgu a Aschaffenburgu měly stát novým normálem.“ Ve všech jmenovaných městech přitom došlo k násilným zločinům, které spáchali imigranti.
Merz má bohužel naprostou pravdu, že Německo pod vládou jeho stranické kolegyně i rivalky Angely Merkelové a pod vládou sociálního demokrata Olafa Scholze nezvládlo problém nelegální migrace. A právě tento problém je také vodou na mlýn antisystémové Alternativy pro Německo, která se netají odporem k Evropské unii a příklonem k Putinově ruské diktatuře.
AfD má v průzkumech kolem 20 procent a na politické výsluní ji táhnou zejména antiliberální voliči z bývalé komunistické NDR. Tento stín minulosti je verzí ke stejně radikálním rakouským Svobodným, kteří vznikli rovnou ze členů Hitlerovy nacistické strany. A vidíme, že hnědá politika lehčího neofašismu se šíří celou Evropou.
Dnes na úspěchu německé koalice CDU/CSU (s bavorskou Křesťansko-sociální stranou) doslova závisí stabilita Evropské unie i výhled těžce zkoušené liberální demokracie v celé Evropě.
Jediná naděje pro Německo?
Německou veřejnou debatou také otřáslo opětovné zvolení Donalda Trumpa, a to zejména kvůli vměšování jeho spojence miliardáře Elona Muska do německých záležitostí. Hajlující Musk otevřeně podporuje AfD jako „jedinou naději pro Německo“. Německá média jsou také naplněna vzrušenou debatou nad uniklým „dlouhým telegramem“ německého velvyslance v USA Andrease Michaelise. Jeho analýza, pojmenovaná podle legendárního telegramu amerického diplomata George Kennana o hrozbách Stalinova Sovětského svazu, vykresluje nástup Trumpa do Bílého domu jako světovou katastrofu.
Michelis napsal spolkové vládě, že ve Washingtonu dochází k „maximálnímu rozvratu“: „Základní demokratické principy spolu s brzdami a protiváhami budou do značné míry podkopány; zákonodárná moc, orgány činné v trestním řízení a média budou zbaveny nezávislosti a politicky zneužity a podíl na moci získají velcí technologičtí magnáti.“
Velvyslancův dopis je výrazem zděšení a defétismu německých levicových elit. Tento stupeň zděšení sice veřejně nesdílí Friedrich Merz, ale i on zatím čelí atmosféře nevlídnosti ze strany administrativy Donalda Trumpa.
Jestli bude pohřben Schengen, bude to výrazem slabosti Evropské unie. Dost možná ale stojíme před dilematem, zda pokračování Schengenu nepovede k pádu liberální demokracie. Je i naším českým zájmem, aby koalice CDU/CSU vyhrála v Německu volby a udržela Evropu v racionálním kurzu. Doufejme, že schengenský prostor nepadne jako oběť natrvalo.
