Studentka FAMU Kateřina Krejčová byla potrestána měsíční podmínkou za násilí proti úřední osobě, kterého se měla dopustit tím, že „udeřila rukou do ramene“ policistu Filipa Dleska při zásahu na demonstraci odpůrců imigrace, „potom jej zezadu chytila za krk, cloumala jím a pak nalehla celou svou vahou na jeho rameno“. „Pokud je možné, že subtilní dívka  sama a bez použití zbraně přivodila závažné poranění policistovi, který má zasahovat při konání mimořádně výbušné manifestace, vzbuzuje to pochybnost, zda je pražský policejní sbor schopen chránit bezpečnost občanů, jejich majetek a veřejný pořádek,“ uvažuje v textu pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal. 

K incidentu došlo při protestech odpůrců imigrace a uprchlických kvót, kterým se levicoví aktivisté, mezi které patřila i Kateřina Krejčová, pokusili zablokovat průchod. Policisté je údajně nejprve vyzvali, aby vyklidili prostor, a poté zasáhli proti těm, kteří je neuposlechli.

Údajný útok studentky byl podle jejího vyjádření, ale i dalších svědectví vyprovokován tím, že jeden z policistů „zaklekl“ na zemi jejího přítele a údajně mu praštil hlavou o zem takovým způsobem, že mu ulomil zub. Na to Kateřina Krejčová reagovala tak, že policistovi skočila na záda a pokusila se ho od jejího přítele odtrhnout. Strážce zákona skončil po tomto „útoku“ na sedmidenní neschopence.

Přiměřeně nepřiměřená újma

Pokud je tvrzení Kateřiny Krejčové o zásahu proti jejímu příteli pravdivé, nutně se vnucuje otázka, zda policie postupovala v tomto případě přiměřeně. Zásah policie, kterým někomu omezuje jeho práva a svobody, musí totiž mírou odpovídat výsledku, jehož má být dosaženo. Jedině v takovém případě se jedná o zásah opodstatněný.

Policista musí nejprve vyčerpat všechny jiné možnosti než ty, které zasahují do práv a svobod osob. A to i tehdy, vyžaduje-li to větší úsilí či náklady. Zákon policistovi ukládá dbát na to, aby člověku nezpůsobil újmu zjevně nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jeho protiprávního jednání.

K donucovacím prostředkům může policista sáhnout, jde-li o ochranu jeho osoby, jiného člověka, majetku nebo k ochraně veřejného pořádku. Je tedy potřeba vyhodnotit, zda nevyklizení prostoru na náměstí mohlo ohrozit zasahujícího policistu, jinou osobu nebo veřejný pořádek, což je souhrn norem, bez kterých by naše společnost nemohla fungovat.

Stejně tak je potřeba vyhodnotit, zda použitím donucovacího prostředku policista nezpůsobil poškozenému újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jeho protiprávního jednání. Pokud by se jednalo o policistův exces, těžko by obrana proti tomuto excesu mohla být útokem na úřední osobu.

Když policistu přepere dívka

Další otázka, kterou kauza nastoluje, je způsob výběru a výcviku pražského policejního sboru. Pokud je totiž možné, že subtilní dívka, která očividně neprošla nějakým bojovým výcvikem, sama a bez použití zbraně přivodila závažné poranění policistovi, který má zasahovat při konání mimořádně výbušné manifestace, vzbuzuje to pochybnost, zda je pražský policejní sbor schopen chránit bezpečnost občanů, jejich majetek a veřejný pořádek.

Zbývá jen doufat, že se dotčený policista v budoucnu nedostane do nebezpečnější situace, než že mu křehká dívka „nalehne“ na rameno.