Ilustrační foto FOTO: wikimedia commons (volné dílo)
FOTO: wikimedia commons (volné dílo)
Nancy Pelosiová strávila na Tchaj-wanu celkem devatenáct hodin, avšak její návštěva na sebe strhla pozornost celého světa. Ve vzduchu opět visí hrozba případného čínského útoku, v okolí ostrova probíhají vojenská cvičení, ale Tchajwanci zůstávají klidní. Neustálé napětí již přijali jako součást svého bytí.
V úterý 2. srpna, krátce před jedenáctou hodinou večer tchajwanského času přistála na mezinárodním letišti Songshan v Tchaj-peji předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Nancy Pelosiová. V plánu měla navštívit Tchaj-wan již na počátku dubna tohoto roku, avšak poté, co byla pozitivně testována na covid-19, svou cestu musela o několik měsíců odložit. Návštěva Tchaj-wanu byla součástí rozsáhlejší zahraniční cesty do indo-pacifického regionu, během níž její delegace zavítala rovněž do Jižní Koreje, Japonska, Singapuru a Malajsie.
Zda Tchaj-wan opravdu navštíví, však nebylo až téměř do poslední chvíle jisté a nejen tchajwanská veřejnost, ale i celý svět tak napjatě sledovaly, jestli k tomuto významnému diplomatickému kroku skutečně dojde, či nikoliv. Tchaj-wan nebyl zařazen do oficiálního itineráře cesty a návštěvu odmítlo potvrdit i tchajwanské ministerstvo zahraničí. Čínská média se subtilností sobě vlastní Pelosiovou nařkla, že je příliš samolibá a přitom se „schovává jako krysa“.
Prvním neoficiálním signálem, který zhruba hodinu před přistáním vládního letadla její návštěvu nepřímo potvrdil, byl digitální nápis na nejvyšší budově ostrova, ikonické Taipei 101, který Nancy Pelosiovou vítal v čínském a anglickém jazyce. Na letišti nedaleko centra hlavního města ji i její doprovodnou kongresovou delegaci přivítal ministr zahraničních věcí Tchaj-wanu Joseph Wu a ředitelka Amerického institutu na Tchaj-wanu (neoficiální ambasády USA) Sandra Oudkirková.
Ačkoliv od počátku letošního roku navštívilo Tchaj-wan hned několik významných amerických delegací, státní návštěvu takového významu ostrov přivítal naposledy v roce 1997. V tu dobu na něj zavítal tehdejší předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Newt Gingrich, který stejně jako Nancy Pelosiová návštěvu uskutečnil i přes v té době ještě vcelku symbolické protesty z druhé strany Tchajwanského průlivu. Během návštěvy se setkal s prezidentem Li Teng-chuejem a přednesl projev v Americkém institutu na Tchaj-wanu. Již tehdy návštěvu třetího nejvýznamnějšího politického představitele Spojených států Čína odsoudila, ovšem v celkovém kontextu je současná situace velmi odlišná.
Poměr sil mezi Pekingem a Washingtonem je dnes jiný a Tchaj-wan a USA čelí Číně, která je ekonomicky i politicky mnohem silnější než před 25 lety. Vztahy mezi USA a Čínou byly navíc v době návštěvy Newta Gingriche již v krizi, a to právě kvůli otázce Tchaj-wanu. Poté, co v roce 1995 přednesl Li Teng-chuej projev na své alma mater, Cornellově univerzitě v New Yorku, odpálila Čína několik raket do moře poblíž Tchaj-wanu a zároveň uspořádala vojenská cvičení v Tchajwanském průlivu.
Ani návštěva Nancy Pelosiové se neobešla bez hlasitých protestů čínských komunistů, přičemž dle názorů odborníků se očekává, že důsledky této návštěvy budou podobné, ne-li závažnější než před více než dvěma desetiletími. Ještě než k návštěvě skutečně došlo, ozývaly se z pevniny výhrůžky, které měly Pelosiovou zastrašit a Spojené státy od vyslání delegace odradit.
V pondělí publikovalo vlivné anglickojazyčné čínské médium Global Times článek s titulkem ČLOA (Čínská lidově osvobozenecká armáda) se nebojí bojovat za obranu suverenity a bezpečnosti. Článek již tak napjatou atmosféru, která kolem celé návštěvy vznikla, podbarvuje slovy: „Nezaútočíme, dokud nebudeme napadeni, ale pokud budeme napadeni, určitě podnikneme protiútok. Lidově osvobozenecká armáda, která bojovala se všemi druhy silných soupeřů a dosahovala jednoho vítězství za druhým, se nikdy nebojí bojovat a v boji vždy vyniká.“
V den návštěvy Čína sice skutečně přistoupila k činům, avšak ani ty zatím nenabyly výše naznačených dramatických rozměrů. V průběhu dne Čína nejprve oznámila bojkot dovozu více než sta potravinářských výrobků z Tchaj-wanu, včetně vysoce oblíbených značek rozličných pochutin a sušenek. Poté znenadání zrušila dopravní lety odlétající toho dne z provincie Fujian. Důvodem byla s největší pravděpodobností snaha vyvolat dojem, že je potřeba uvolnit vzdušný prostor pro případné nasazení vojenských letadel. Po celý den navíc po internetu kolovala videa, na nichž do pohotovosti uvedené čínské tanky a obrněná vozidla projíždějí ulicemi měst na pobřeží provincie Fujian.
V reakci na to zahájila letecká základna Taitung Zhihang na jihozápadním pobřeží Tchaj-wanu „posilování bojové připravenosti“. Bylo k ní také vysláno osm dalších letounů Mirage 2000, které měly střežit jihozápadní vzdušný prostor před návštěvou Nancy Pelosiové. V den příletu Nancy Pelosiové došlo ke kyberútoku na webové stránky prezidentské kanceláře a den poté se hackeři nabourali do systému sítě obchodů Seven Eleven, kde se na obrazovkách objevily nápisy Válečná štváčko Pelosiová, vypadni z Tchaj-wanu. Mezitím se na tchajwanské železniční stanici v Kao-siungu objevil podobný nápis, který Pelosiovou nazval „starou čarodějnicí“.
Šestnáct minut poté, co se letadlo přepravující Nancy Pelosiovou dotklo území Tchaj-wanu, vydala ČLOA prohlášení pro čínskou státní tiskovou agenturu Xinhua, v němž uvedla, že od čtvrtka 4. srpna až do neděle 7. srpna uspořádá vojenská cvičení s ostrou palbou, a to rovnou v šesti různých oblastech ve vodách obklopujících Tchaj-wan. Místo nejbližší k pobřeží ostrova se nachází asi dvacet kilometrů od jižní tchajwanské metropole Kao-siung. Tchajwanské dělostřelectvo v reakci na to 3. srpna testovalo dělostřeleckou techniku u pobřeží města Tchaj-tung, které leží na jihovýchodě ostrova. Další testy v oblasti měly proběhnout hned následující den. Ve dnech 9. a 11. srpna navíc proběhne cvičení těžkých dělostřeleckých střeleb v přístavu Feng-kang na západním pobřeží u města Pching-tungu.
Navzdory hrozbám a výstražným vojenským cvičením na obou stranách se Nancy Pelosiová ve středu setkala s prezidentkou Cchaj Jing-wen a při té příležitosti od ní obdržela „Řád příznivých oblaků“ za vytrvalé odhodlání podporovat tchajwansko-americké vztahy. Pelosiová uvedla, že nyní je „více než kdy jindy“ důležité, aby Spojené státy projevily solidaritu s Tchaj-wanem, a právě v tom tkví poselství, které chce její delegace přinést.
Prezidentka pak směrem k Číně prohlásila, že Tchaj-wan neustoupí tváří v tvář „záměrně zvýšeným vojenským hrozbám“ a bude i nadále hájit svou suverenitu a také udělá „cokoli bude třeba“ pro posílení svých obranných schopností. Směrem k Washingtonu pak vyslala vzkaz: „Budeme pokračovat ve spolupráci s Kongresem i vládou USA na posílení spolupráce v oblastech, jako je bezpečnost v Indo-Pacifiku, ekonomický rozvoj, kultivace talentů a dodavatelských řetězců, a to vše za účelem dalšího zlepšování vztahů mezi Tchaj-wanem a USA.“
Během svého devatenáctihodinového pobytu v Tchaj-peji navštívila Nancy Pelosiová také zákonodárný sbor, setkala se s tchajwanskými zákonodárci, aktivisty za lidská práva a zúčastnila se oběda se členy vlády. Ve středu večer v 18:01 pak její letadlo vzlétlo opět z letiště Tchaj-pej Songshan, aby pokračovala ve své indo-pacifické cestě, která vedla do Jižní Koreje a Japonska.
A jak celou cestu a s ní spojené hrozby vnímají samotní Tchajwanci? I přesto, že v následujících dnech bude Tchaj-wan de facto obklíčen kolem dokola čínskou armádou provádějící vojenská cvičení, která mohou v krajním případě eskalovat v ozbrojený konflikt, zůstávají Tchajwanci klidní. Vzhledem k tomu, že napětí v průlivu je již záležitostí takřka rutinní, jež svou intenzitu zvyšuje či snižuje v závislosti na aktuálním politickém dění, nelze tvrdit, že by současná napjatá situace mezi místními obyvateli vzbuzovala výraznější nepokoje.
Tchajwanci jsou na obdobné situace zvyklí a v průběhu let je již přijali za běžnou součást svých životů. Panika v hlavním městě nevládne a Tchaj-pej si tak, alespoň prozatím, žije dál svým vlastním všedním životem.
