Čínský špionážní balón, který v únoru u pobřeží Spojených států sestřelila americká stíhačka, získal informace z několika amerických vojenských areálů, uvedl zpravodajský server NBC News s odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele. Incident přispěl k dalšímu zvýšení napětí mezi dvěma mocnostmi.

Balon vstoupil do amerického vzdušného prostoru nad Aljaškou 28. ledna, podle dřívějších informací byl po celou dobu sledován představiteli USA. Během následujících čtyř dnů balon letěl nad Montanou – konkrétně leteckou základnou Malmstrom, kde USA skladují některá ze svých jaderných aktiv. Sestřelen byl 4. února.

Dále čtěte

Zemanova politika ve vztahu k Číně byla fiasko. Celá tato šaráda Česku nic nepřinesla, říká Ženíšek

Celá tato Zemanova šaráda, která začala už v roce 2016, nic moc nepřinesla. Tedy kromě našich ohnutých zad a pohrdnutí…

Čína dokázala balón ovládat tak, že nad některými místy mohl přeletět i několikrát a získané údaje byl schopen okamžitě předávat Pekingu. Informace zařízení shromaždovalo zejména zachycováním elektronických signálů ze zbraňových systémů a z komunikace personálu armádních základen.

Peking by byl podle zdrojů NBC News schopen získat ještě výrazně více zpravodajských informací z citlivých míst, kdyby mu v tom Spojené státy během letu balónu nad touto zemí nebránily například blokováním elektronických signálů.

Čína opakovaně uvedla, že balón byl bezpilotní civilní vzducholoď, která náhodně vybočila z kurzu, a že USA zareagovaly přehnaně a sestřelily ho. Úředníci neuvedli, které společnosti, oddělení nebo organizaci balón patřil, navzdory několika žádostem o vyjádření. Balón měl samodestrukční mechanismus, který mohla Čína aktivovat na dálku, a není jasné, proč se tak nestalo.

List The Washington Post (WP) už v únoru uvedl, že balón byl součástí rozsáhlého sledovacího programu Pekingu, s jehož pomocí Čína už léta sbírá informace o vojenských zařízeních v zahraničí. Podle listu byly obdobné špionážní balóny vyslané z Číny spatřeny nad pěti kontinenty. Zvláště často je ale Peking využívá ke špionáži v asijských zemích, jako je Japonsko, Indie, Vietnam, Filipíny a Tchaj-wan.