Poslanecká sněmovna zařadila na úterním jednání do programu bod projednávající zapojení ruských agentů do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku. Před poslance předstoupil předseda vlády Andrej Babiš (ANO), který na pondělním jednání vlády oznámil, že čin nebyl aktem státního terorismu a šlo o „útok na zboží“. Ve sněmovně své stanovisko po masivní kritice otočil; problematické výroky si už nicméně přebrala ruská propaganda. Sněmovna také přijala několik usnesení a teroristický útok odsoudila. Přinášíme shrnutí zásadních výroků.

Poslanecká sněmovna během úterního jednání přijala několik usnesení a odsoudila teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby organizované na území České republiky. Považuje tento čin za akt nepřátelství. Pro návrh tohoto usnesení hlasovalo 78 poslanců, 22 se zdrželo – jednalo se o čtyři poslance z hnutí ANO a všechny přítomné z hnutí SPD a KSČM.

Neprošlo však usnesení, které by vyzvalo vládu k nastavení koordinovaných ekonomických sankcí vůči Ruské federaci ve spolupráci se spojenci EU a NATO. Tento návrh jednomyslně zablokovali všichni poslanci hnutí ANO, SPD a KSČM. Naopak pro přijetí návrhu byli zástupci demokratické opozice a vládní ČSSD, nestačilo to však pro potřebné kvórum.

Reakce vlády není dostatečná, Česko musí podniknout rázné kroky, míní opozice

Předseda vlády Andrej Babiš na začátku jednání o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích předstoupil před sněmovnu. Svůj pondělní výrok o tom, že šlo o „útok na zboží“, otočil – obvinil však média, že věc překroutila. Nakonec se za svá slova omluvil. „To slovo bylo nešťastné. Za to se omlouvám,“ řekl.

„S panem vicepremiérem Hamáčkem jsme jednali o dalším postupu vůči Ruské federaci, protože vyhoštění našich diplomatů je nepřijatelné, Česká republika nic neudělala, naopak ruští agenti operovali na našem území,“ řekl na plénu premiér Babiš.

Předseda ODS Petr Fiala mu vytknul, že podobný případ v moderní historii České republiky ještě nenastal. Nechápe proto, proč činy Ruska premiér bagatelizuje. „Je to chvíle, kdy já bych byl rád, abychom všichni postupovali společně. Jednalo se o akt státního terorismu. Je potřeba, abychom to takto pojmenovávali – jde o extrémní nebezpečí pro naši zemi a je potřeba, aby podle toho Česká republika se vší vážností jednala. To se zatím v plné míře rozhodně neděje,“ hovořil Fiala.

Reakce vlády podle něj nebyla dostatečná a nemůže skončit vyhoštěním 18 agentů. „Nesouhlasím s panem premiérem, že jsme postupovali razantně. Je potřeba udělat rázné kroky, vedle té intenzivní ofenzívy a diplomatické solidarity, aby Česká republika rázně jednala a srovnala počet diplomatů v obou zemích,“ dodal.

Podle Petra Fialy je také potřeba vyjasnit informace o tom, kdy a jak se členové vlády informaci dozvěděli. „Každý říká něco jiného. To není banální informace, protože ona souvisí s tím, co se tu odehrávalo. Vzpomeňme si na to, jak bylo Rusko a ruské firmy připuštěny do předběžného tendru na Dukovany,“ připomněl debatu posledních měsíců, při níž opoziční poslanci považovali za nebezpečné oslovení ruské státní firmy Rosatom ohledně dostavby Jaderné elektrárny Dukovany. O zapojení Ruska uvažoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Opozice připomínala propojení ruské bezpečnostní hrozby, která se projevila při tragédii ve Vrběticích, se zapojováním východních firem do citlivých infrastruktur. „Opoziční strany dlouhodobě naslouchají – na rozdíl od představitelů vlády – našim bezpečnostním složkám a neberou je na lehkou váhu, a proto jsme jednoznačně chtěli po vládě, aby došlo k vyloučení Rosatomu už dávno. Ať k tomu dojde zcela prokazatelně a nezpochybnitelně, ať se k nám nedostane skrze různé triky zadními vrátky do zakázky, ať už jako člen konsorcia, předáním licence,“ apelovala Markéta Pekarová Adamová.

Podle předsedkyně sněmovního výboru pro obranu, poslankyně Jany Černochové (ODS) existuje i další obava – ruští agenti na našem území stále operují. „Nevěřím, že všichni agenti GRU z ČR odletěli tím včerejším letadlem Iljušinem a že operace na našem území tímto končí. Naopak je na místě obávat se hybridních akcí a kybernetických operací. Na to se musíme připravit a osekání počtu diplomatů je ten největší a nejefektivnější krok,“ myslí si Černochová.

Poslankyně již po jednání výboru zmínila, že jí nesedí verze příběhu dočasného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD), který vysvětlil, že jeho připravovaná cesta do Moskvy byla krycím manévrem. Shoduje se s tím i pirátský poslanec Jan Lipavský.

„Já v tom jeho příběhu cítím určité díry. Nezdá se mi důvěryhodná ani jeho informace o tom, že fingoval cestu do Moskvy. Upřímně řečeno, vyvolat velkou politickou kauzu na domácí české politické scéně, tahat za nos ruského ministra průmyslu, tahat za nos bývalého předsedu parlamentu na Slovensku, dostat se do konfliktu s premiérem, který tedy jaksi pravděpodobně o fingování nevěděl, dostat se do konfliktu s demokratickou opozicí, to prostě nesedí,“ spekuloval Lipavský.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se přidal ke kritice Ruska a zdůraznil, že „my si nemůžeme dovolit, abychom s tímto příběhem zůstali sami, aby to byla jenom rusko-česká relace. Toho musí být víc. Je to dlouhodobá věc,“ prohlásil s tím, že úterní usnesení sněmovny je prvním krokem k tomu, aby diplomatická práce došla k „životaschopnému řešení“.