Uprchlíci z Ukrajiny na nádraží v polském Přemyšlu FOTO: ČTK/AP/Czarek Sokolowski
FOTO: ČTK/AP/Czarek Sokolowski
Studie Ukrajinští uprchlíci v České republice, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity, ukázala, že ukrajinští uprchlíci Českou republiku považují za přátelskou zemi a jsou vděční za pomoc, ale domů se chtějí vrátit, co nejdříve to půjde.
Nejvíce uprchlíků pochází ze severních částí Ukrajiny a z východu, tedy z částí, kde se buď bojovalo, či ještě stále bojuje. Ze severu je 28 procent uprchlíků, z východu jen o jedno procento méně. „Naprostou většinu tvoří ženy s dětmi. Minimálně s jedním dítětem odešlo 61 procent uprchlíků,“ uvedla Michalina Sielewiczová z EWL.
Zajímavá je i vzdělanostní skladba lidí, kteří k nám z Ukrajiny přišli, neboť takřka polovina má vysokoškolské vzdělání a čtvrtina jich má střední školu. Jiná je ovšem situace s jejich jazykovou vybaveností. Podle Radka Vlka z EWL jich 59 % česky nemluví vůbec, jen 5 procent uvedlo, že češtinu ovládá dobře, dva lidé ze sta o sobě tvrdí, že umějí česky velmi dobře. „Jazyková vybavenost by mohla být problémem v integraci této skupiny uprchlíků,“ konstatoval Radek Vlk. Samotná integrace se však nebude týkat všech uprchlíků, protože naprostá většina, takřka 80 procent, se chce vrátit domů, z toho 63 procent okamžitě, jak to bude jen trochu možné. Zůstat v České republice natrvalo chce jen nepatrný zlomek, přibližně pouhá čtyři procenta.
Lehce přes polovinu uprchlíků chce po dobu svého pobytu v České republice pracovat, přibližně čtrnáct procent pracovat nepotřebuje, protože podle svého prohlášení mají dostatek vlastních prostředků. A 11 procent dotázaných uprchlíků v České republice již někdy v minulosti u nás pracovalo.
Poměrně zajímavým zjištěním je, že se celých pět procent dotázaných bojí, že Česká republika bude napadena Ruskem.
