Ministerstvo financí minulý týden v pátek vydalo čtvrtletní zprávu týkající se státního dluhu. V ní se mimo jiné objevil jeden znepokojující údaj – dluh Česka za poslední čtvrtletí narostl více než za kterýkoliv rok v předkoronové historii republiky.

Co je na statistice ještě více alarmující, je, že nárůst byl největší i v relativních číslech, vůči hrubému domácímu produktu, a činil celých 6,5 procenta HDP. Tím první čtvrtletí letošního roku překonalo celý rekordní rok 2001, ve kterém dluh vzrostl o 5,7 procenta HDP.

Nárůst posledního čtvrtletí předčí pouze rok 2020, kdy došlo k navýšení dluhu o 7,8 % HDP. Všechny rozhazovačné kroky současné vlády se tak velmi rychle začínají propisovat do reality.

Letošní očekávaný deficit 500 miliard korun, neboli téměř deset procent českého HDP, mohl někomu připadat obrovský, až přestřelený. Vypadá to, že tomu ale ve skutečnosti bude naopak. Ministerstvo financí ve své zprávě uvedlo, že jeho původní odhad potřebného financování pro rok 2021 byl příliš nízký, a zvýšilo ho o 182,1 miliard na nových 728,4 miliard korun.

To už je opravdu velké číslo, a i když by se mohlo zdát, že skokový nárůst je způsoben jednoduše epidemií, z výzkumu Nejvyššího kontrolního úřadu vychází, že celá polovina nárůstu výdajů za minulý rok neměla s koronavirem nic společného. Velkou část viny na schodku nese nový daňový balíček nebo neustálé bobtnání státního aparátu. Nelze také zapomenout na různé velkorysé, avšak čistě populistické kroky vlády, jako bylo třeba rouškovné.

Pohled do zahraničí

Někdo by mohl namítnout, že v porovnání s našimi sousedy na tom nejsme až tak špatně. Přeci jenom jak v Polsku, tak i na Slovensku minulý rok státní dluh rostl v poměru k HDP ještě rychleji než u nás – v obou zemích narostl odhadem o více než 10 procent HDP.

V čem je však zásadní rozdíl? Slovensko na rok 2021 počítá s podobným deficitem jako minulý rok a Polsko během prvních dvou měsíců tohoto roku vykázalo dokonce přebytek státního rozpočtu. V České republice to zatím vypadá, že deficit bude oproti minulému roku dvojnásobný, na což poukazuje i fakt, že během prvního čtvrtletí už ministerstvo financí vytvořilo skoro stejně velké dluhy jako za celý minulý rok (370,1 miliard toto čtvrtletí oproti 409,5 miliardám za rok 2020). A opravdu se nejedná pouze o prozíravost ministerstva, které chce mít veškeré prostředky na financování letošního schodku připravené dostatečně dopředu – veškerým letošním zadlužením zatím pokrylo pouze třetinu očekávaného schodku.

Jak to všechno skončí?

Při takhle velkých deficitech, ještě ke všemu bez jakékoli známky jejich zmenšování (ba naopak), je dokonce možné, že Česká republika narazí na dluhovou brzdu již v roce 2022. Ať už k tomu bude vláda donucena dluhovou brzdou, nebo dojde ke změně fiskální politiky dříve, bude muset dojít k výrazným škrtům ve státním rozpočtu a dost možná i ke zvýšení daní. To už ale není starost této vlády, rozhořčení lidí z kroků nutných pro záchranu státního rozpočtu ať si sklidí až ta příští.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.