Narodil se pokles HDP, veselme se. Důvodů k radosti je hned několik

V adventním čase poslouchat z médií, že padá ekonomika, nezní úplně jako koleda, kterou bychom chtěli slyšet. V době vysokých cen energií, všeobecně rostoucích cen a války na Ukrajině by to skoro mohlo vypadat jako jedna další špatná zpráva. Ve skutečnosti je to ale něco, co by nám mohlo dělat radost.

Za první dva letošní kvartály česká ekonomika měřená pomocí HDP mírně rostla, ale ve třetím se propadla o 0,2 procenta. Očekáváme, že i v tom posledním kvartálu, ve kterém se právě nacházíme, dojde k dalšímu mírnému poklesu. Takovému propadu dvě čtvrtletí po sobě se říká recese a to je slovo, které nás nejen poslední dobou straší.

Dále čtěte

Kubu rozzuřila slova Okamury. Kdyby se chovali v Anglii jako vy, tak tu českou vlajku nemáme, vpálil mu hejtman

Hejtmana Jihočeského kraje Martina Kubu (ODS) rozzuřila slova předsedy hnutí SPD Tomia Okamury v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN…

Jenže recese je něco, co nepřišlo zčistajasna a bez našeho zavinění. Po covidovém rozhazování se kohouty penězovodů nedařilo krotit ani současné vládě a centrální banka musela zasahovat. Nic jiného ji z ústavy a zákona ani nezbývá, srazit inflaci, která se nebezpečně zvyšovala, zkrátka musí. Zákon o České národní bance mluví jasně, když říká, že než bude centrální banka pomáhat vládě, musí splnit svůj hlavní cíl, kterým je cenová stabilita. Že by vláda byla ráda, pokud by ekonomika a tím i její daňové příjmy rostly? Nepochybně ano, ale centrální banku to nezajímá a zajímat ani nesmí. Naštěstí stále žijeme v zemi, kde je centrální banka nezávislá a řídí se platnou legislativou.

Recese tak není náhodou, ale cíleným utlumením ekonomické aktivity, které vyvolala centrální banka zvyšováním sazeb, utahováním podmínek pro hypoteční úvěry a umělým posilováním koruny. Je symptomem protiinflační politiky a indikátorem, že funguje.

Recese samozřejmě není nic, co bychom chtěli, důvodů k veselení je ale několik. Propad ve třetím čtvrtletí je menší, než se očekávalo, a ceny padají rychleji, než ukazovaly predikce. Jistě, těžko soudit z jednoho pozorování a vývoj se může významně zhoršit, nicméně bavíme-li se o současném měření propadu ekonomiky, výsledek je proti očekávání pozitivní.

Dále čtěte

Dobrá zpráva! Tričko „Bez Babiše a Okamury bude nejlíp“ přinášíme i v dalších velikostech

Tak tohle je ideální dárek k Vánocům. Přinášíme pro vás trička s nápisem Bez Babiše a Okamury bude nejlíp, která…

Pozitivní také je, že to prozatím není a do konce roku s nejvyšší pravděpodobností ani nebude propad, který by se propsal do učebnic ekonomie do kapitol o recesi, protože standardně rozlišujeme ty skutečné recese od technických recesí. V současnosti to technicky recese je, protože zapadá do výše zmíněné definice, ale ani u nás, ani ve Spojených státech či eurozóně se utlumení ekonomické aktivity zatím neprojevuje prudkým nárůstem nezaměstnanosti, která nás na recesích nejvíc trápí. Speciálně v České republice do současných problémů navíc vstupujeme z luxusních pozic. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě a v naší historii, dokonce jednu z nejnižších na celém světě. Utlumení spotřeby domácností tak nyní spíše tlačí na nižší růst mezd než rovnou na vyšší nezaměstnanost. I kdyby ta vyrostla, stále budeme mít jeden z nejlepších trhů práce na světě. Jen stěží si lze představit, jaký strach z recese mají ve Španělsku nebo Itálii.

Vánoční pohodu nám pokles HDP kazit nemusí, naopak ze statistických úřadů chodí relativně lepší čísla, než jsme očekávali. Můžeme se tak v klidu veselit a užívat si adventní pohody. O tom, zda se propadneme do hlubších problémů, se rozhodne až v příštím roce, navíc mnohem více ve Spojených státech a eurozóně než u nás.

Autor je ekonomem na Metropolitní univerzitě v Praze a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).