Premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
Přestřelka mezi Vítem Rakušanem a Alenou Schillerovou na síti X znovu otevřela jednu z nejkontroverznějších kauz éry Andreje Babiše (ANO). Zatímco Schillerová obviňuje šéfa STAN z toho, že nesmyslně politizuje výkon finanční správy, olomoucký soud jednoznačně konstatoval: „Bylo zjištěno, že akce vůči společnosti FAU byla skutečně podnícena centrálně.“ Napsal to v rozsudku soudce olomouckého krajského soudu.
Pár týdnů starý rozsudek v jedné z nejznámějších kauz éry Andreje Babiše znovu připomněl předseda STAN Vít Rakušan. Oživil přitom slavnou větu tehdejšího ministra financí, která se stala symbolem tvrdých zásahů Finanční správy proti podnikatelům. Rakušan na síti X napsal: „‚Naši na ně klekli,‘ prohlásil tehdy Andrej Babiš. Likvidace nepohodlných, rozuměj konkurentů Agrofertu, jako metodika Babišovy vlády.“ Zároveň sdílel článek serveru Neovlivní.cz, který upozorňuje nejen na to, že obžalovaní byli nedávno soudem zproštěni viny, ale také na to, že podle soudce byla činnost Finanční správy ovlivněna politickými tlaky.
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová reagovala okamžitě. Místo komentáře k samotnému rozsudku obvinila Rakušana, že se jen snaží odvést pozornost od problémů vlastního hnutí.
„Zrovna včera jsem četla, že STAN mají další průšvih. A ejhle – hned se ozve Vít Rakušan a jako kouřovou clonu vypustí nesmyslnou politizaci práce finanční správy. Tohle je hodně zoufalé i na vás, pane předsedo. Raději vysvětlete, proč si dlouhodobě pletete vaše politické hnutí s mašinou na peníze.“ Jenže právě zde se dostáváme k podstatě celé věci. Tvrzení o politizaci finanční správy není nesmyslné a netvrdí to jen Vít Rakušan. Nyní to potvrdil i soud.
Rozkaz z Prahy zněl jasně
Olomoucký krajský soud před několika týdny zprostil obžaloby třináct obžalovaných, společnost FAU i firmu Verami International Company v kauze údajného čtvrtmiliardového krácení daně při obchodování s pohonnými hmotami. Ještě důležitější než samotný osvobozující rozsudek však byla slova soudce Eduarda Ondráška při jeho vyhlašování. Server Neovlivní.cz z rozsudku soudce cituje: „Bylo zjištěno, že akce vůči společnosti FAU byla skutečně podnícena centrálně. Probíhala pod určitým tlakem z Prahy na to, aby honem rychle to bylo uděláno. A výsledek je samozřejmě takový, jaký je.“
To je mimořádně závažné konstatování. Soudce tím fakticky potvrdil, že postup proti společnosti nevznikl spontánně na finančním úřadě, ale byl řízen shora. A výsledek? Po letech soudních sporů se nepodařilo prokázat trestnou činnost, kvůli níž stát firmu prakticky zlikvidoval. Je třeba připomenout, že ministr financí Andrej Babiš a jím dosazený šéf finanční správy Martin Janeček dokonce tvrdili, že FAU dluží na daních 860 milionů korun.
Firma zmizela, důkazy nebyly
FAU vlastnila sklad pohonných hmot i železniční vlečku v areálu přerovské společnosti Precheza, kterou Andrej Babiš založil a která byla součástí holdingu Agrofert. Od začátku kauzy se proto objevovaly pochybnosti, zda za mimořádně tvrdým postupem finanční správy nestály také obchodní zájmy Babišova impéria. V roce 2016 finanční správa vydala vůči společnosti zajišťovací příkazy na stovky milionů korun. Firma během krátké doby částky nemohla splatit a skončila v konkurzu. V srpnu 2017 pak byla na internetu zveřejněna ona slavná anonymní nahrávka, na které Babiš mimo jiné říká, že „naši na ně zaklekli“. Následně však správní soudy opakovaně rušily rozhodnutí finanční správy jako nezákonná. A nyní padl i osvobozující rozsudek v trestní větvi celé kauzy.
Babiš tehdy popíral, že by finanční správu nebo celníky úkoloval. Totéž tvrdila i jeho tehdejší náměstkyně Alena Schillerová.
Soud teď připomněl, že zásah proti FAU byl skutečně iniciován z centra a probíhal pod tlakem z Prahy.
FAU nebyla jediná
Případ FAU nebyl výjimkou. Andrej Babiš v roce 2013 po nástupu na ministerstvo financí začal prohlašovat, že stát přichází o miliardy korun kvůli daňovým únikům. Šéfem Finanční správy jmenoval o rok později mladého loajálního úředníka Martina Janečka. Právě během jeho působení začaly úřady masivně využívat zajišťovací příkazy – mimořádný nástroj, který dokáže firmu během několika dní ekonomicky zničit. Statistiky mluví jasně. Zatímco v roce 2013 finanční správa vydala 457 zajišťovacích příkazů, o dva roky později už jich bylo 1 605. Stejně rychle rostl i počet soudních sporů. Jenže přibližně 39 procent z nich stát prohrál.
Zlobil se i Zaorálek
Nejvyšší správní soud opakovaně upozorňoval, že finanční správa tento mimořádný nástroj zneužívá a likviduje i zdravé společnosti. Stát pak musel vyplácet stamilionová odškodnění firmám, které se po své likvidaci u soudů úspěšně bránily.
Mezi nejznámější případy patřila vedle FAU také společnost KM Plus. Její majitel Michal Kovárník tvrdil, že za postupem finanční správy stály zájmy lidí spojených s Agrofertem. Právě tehdy tehdejší ministr zahraničí Lubomír Zaorálek požadoval odvolání nejen šéfa Finanční správy Martina Janečka, ale také náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové, která měla finanční úřady na starosti. Varoval, že škody způsobené nezákonnými zásahy budou vyšší než částky, které stát na daních získá. Stejný postoj zaujala i koaliční KDU-ČSL. Janeček nakonec ve funkci skončil v říjnu 2018.
Schillerová s Babišem: my za nic nemůžeme
Dnes Alena Schillerová tvrdí, že Vít Rakušan se pouze snaží politizovat práci finanční správy. Jenže právě rozsudek v kauze FAU připomíná, že otázka politického ovlivňování nevznikla až dnes. Provází finanční správu už od dob, kdy ji řídilo ministerstvo financí Andreje Babiše a kdy za její fungování nesla odpovědnost právě Alena Schillerová.
Nejpřesněji to v roce 2019, po odchodu Martina Janečka, shrnul bývalý ministr financí Miroslav Kalousek: „Nelze souhlasit s tím, že vrcholově odpovědný je Janeček. Trestněprávně možná. Ale veřejnosti i Parlamentu odpovídá za činnost finanční správy ministr financí. Janeček jen plnil zadání svých ministrů – Andreje Babiše a Aleny Schillerové. Viníci jsou oni.“
Po téměř deseti letech tak kauza FAU znovu připomíná otázku, na kterou Andrej Babiš ani Alena Schillerová dodnes nechtějí odpovídat: kdo ponese politickou odpovědnost za firmy, které stát zničil nezákonnými zásahy, jež soudy následně zrušily.