Předseda Vojenského výboru NATO admirál Rob Bauer při příležitosti návštěvy Ukrajiny v rozhovoru pro ArmijaInform uvedl, že země NATO jsou připraveny na potenciální přímý konflikt s Ruskem a že Ukrajina se v budoucnu určitě stane členem aliance.
„Anexe Krymu v roce 2014 byla velmi důležitým okamžikem, kdy si NATO uvědomilo, že je nutné vrátit se ke kolektivní bezpečnosti. To je jeden z našich hlavních úkolů. V posledních 20–30 letech jsme se soustředili pouze na reakce na krize,“ řekl Rob Bauer a zdůraznil, že se NATO od roku 2019 začalo vracet ke kolektivní bezpečnosti. „Změnili jsme obrannou strategii, operační plánování, měníme vojenské síly potřebné k plnění všech těchto úkolů,“ konstatoval admirál.
„Nyní všichni chápeme, že čas není na naší straně, pokud jde o návrat ke kolektivní bezpečnosti. Protože nepřítel rozhoduje, kdy a kde na vás zaútočí a jak dlouho konflikt potrvá. Ukrajina se o tom bohužel přesvědčila,“ poznamenal, jak NATO chápe současnou situaci, v níž je potenciálně ohroženo od agresivního Ruska.
Podle admirála Bauera ruská agresivita a vystupování vůči takřka celému světu nyní vyžaduje více vycvičených vojáků, více schopností, větší zásoby zbraní a munice a vylepšený systém velení a řízení.
„Jsme připraveni? Odpověď: Ano! To je náš hlavní úkol – být připraven. Pokud se to stane dnes, pak budete muset bojovat s tím, co máte. Vždy je to kombinace připravenosti na dnešek a zároveň zlepšování příležitostí pro budoucnost,“ vzkázal na dálku do Kremlu druhý nejvyšší představitel Severoatlantické aliance.
S ohledem na ruské výhrůžky směřující k státům tzv. východního křídla NATO popsal admirál v rozhovoru, jak je NATO připraveno právě na tuto eventualitu.
„Výrazně jsme změnili a posílili své pozice na východním křídle. V roce 2016 jsme zahájili program zvýšené předsunuté přítomnosti ve třech pobaltských zemích. A už v roce 2022, po invazi do Ruské federace, jsme to rozšířili i do takových zemí jako Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko,“ popsal připravenost aliance Rob Bauer. Upozornil zároveň, že NATO má v tuto chvíli osm takových bojových skupin s číslem praporu, které lze v případě potřeby spojit do brigády. „Pokud by bylo potřeba více, pak to zvážíme. Ale zatím to stačí,“ dodal Bauer, který zároveň upozornil, že to není jediné riziko, kde hrozí střet s Ruskem.
„Rusové však nejsou jen na východním křídle. Jsou ve vesmíru, Rusové v kyberprostoru, Rusové v Arktidě a v západním Atlantiku. Rusové v Africe, Středozemním a Černém moři. Rusové kolem nás. A bylo by hloupé soustředit se pouze na východní křídlo, protože Rusové nejsou jen tam. Jsou všude. A proto NATO neustále sleduje jejich akce a v případě potřeby podle nich reaguje,“ vypočítal potenciální riziková místa admirál.
Připomněl však, že „Putin na Ukrajině nedosáhl žádného strategického cíle“. To jej podle mínění Roba Bauera částečně oslabilo. „Pokud jde o to, jak se jako NATO díváme na Rusko, můžeme říci, že jsou určité regiony, kde je Putin stále dost silný, ale jsou jiné regiony, kde v důsledku válečných důsledků zeslábl. Mluví o tom, že se stane silnějším. Ale chce to čas, chce to peníze. Sankce přitom zůstávají v platnosti a znesnadňují modernizaci jeho armády,“ upozornil předseda Vojenského výboru NATO s tím, že Západ vidí, že „Rusko má schopnost vyrábět značné množství zbraní, ale jejich kvalita od začátku války neustále klesá“.
A na závěr rozhovoru pak Rob Bauer dal jasně najevo, že NATO s Ukrajinou rozhodně ve svých řadách počítá. „Vím, že se nevedou diskuse o tom, zda se Ukrajina stane členem NATO. Ukrajina totiž bude určitě členem aliance. Debata pokračuje pouze o tom, kdy se to stane a jak dlouho to bude trvat,“ vzkázal Ukrajině admirál Bauer.
Rob Bauer je prvním nejvyšším vojenským představitelem NATO, který od vypuknutí Putinovy války v únoru 2022 dorazil do Kyjeva. Je hlavním poradcem generálního tajemníka NATO pro vojenské otázky, jehož prostřednictvím jsou politickým orgánům aliance předávána doporučení formulovaná na základě konsensu náčelníků generálních štábů zemí NATO.