Severoatlantická aliance měla posílit vojenskou přítomnost na svém východním křídle a zaujmout ráznější politický postoj poté, co ruská raketa minulý týden dopadla na východě Polska. V úterý to podle agentury PAP řekl litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys.

Nedaleko obce Tarnawa-Kolonia u polského Lublinu v noci na 30. července dopadl zatím neznámý objekt, podle premiéra Donalda Tuska se s největší pravděpodobností jednalo o ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101. Vyšetřování pokračuje.

Sousední Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, tehdy v noci čelila rozsáhlému ruskému útoku. Generální tajemník NATO Mark Rutte Rusko odsoudil a incident označil za „další bezohledný čin“. Předtím si telefonoval s Tuskem a vyjádřil mu jménem aliance solidaritu.

Dále čtěte

Putinovo bingo, smějí se Ukrajinci. Někde byla zničena i polovina skladů Wildberries a hoří další

V několika ruských regionech vypukly v noci na úterý požáry po útocích ukrajinských dronů. Mimo jiné byla opět zasažena další…

Budrys v pondělním rozhovoru s litevskou stanicí LRT uznal, že NATO na incident reagovalo klidně, Rutteho krok ale podle něj nebyl dostatečný. Aliance měla podle ministra vzápětí rázně reagovat, především zvýšit počet vojáků na svém východním křídle, jako tomu bylo v případě předchozích narušení vzdušného prostoru členských států NATO ruskými drony.

„Pokud nám chybí potřebné kapacity, musíme je posílit, protože nemůžeme připustit, aby se situace, kdy rakety narušují náš vzdušný prostor, stala normou. Politická reakce NATO jako organizace mohla být mnohem důraznější,“ dodal Budrys.

Incident z minulého týdne představuje podle PAP významnou eskalaci narušování vzdušného prostoru v regionu. Navazuje na rozsáhlý průnik z loňského září, kdy do polského vzdušného prostoru vletělo přibližně 20 ruských dronů.