Navalnyj není v bezpečí, ale donutil Putina hrát podle svých pravidel

Twitter

Vladimir Putin se v batyskafu noří do hlubin, kde by si mnoho Rusů přálo, aby také zůstal. Ilustrační snímek | FOTO: Twitter

Alexej Navalnyj plní v posledních dnech titulky médií po celém světě. Dokonce i v Rusku, kde se o něm státní média do jeho loňské otravy prakticky nezmiňovala. Teď o něm sice informují jako o agentovi západních tajných služeb, Navalnyj se nicméně dostává do povědomí čím dál větší části Rusů. Právě proto se stává skutečným rizikem pro režim Vladimira Putina.

„Kreml má teď starost, co s ním. Samozřejmě jsou tam lidé, kteří by mu nejradši zacpali pusu už navždy, ale každá násilná akce proti Navalnému bude teď spojená s protesty proti Putinovu režimu,“ říká známý ruský politolog Dmitrij Oreškin.

To, že Navalnyj už není jen bezvýznamný bloger, jak ještě nedávno tvrdil prezident Putin, dokázaly zásahy proti demonstrantům, kteří o víkendu protestovali proti Navalného zatčení. Ve více než devadesáti ruských městech zatkly zásahové jednotky kolem 3400 lidí.

archiv

Podle analytiků jde o největší projevy občanské nespokojenosti za posledních deset let. A je jedno, jestli šli lidé protestovat pouze ze sympatií k zatčenému opozičnímu politikovi, což byl případ hlavně mladších ročníků, nebo kvůli špatné ekonomické situaci, která zase zajímá střední a starší generaci.

Pro Kreml jsou problematická dvě zjištění. Že lidé vyšli do ulic i navzdory předchozím varováním ze strany úřadů a výhrůžkám vůči studentům ohledně vyhazovů ze škol. A že vyšli nejen v tradičních centrech intelektuálního života, jakými jsou Moskva a Petrohrad, ale i na Dálném východě v Jakutsku či v Chabarovsku.

„Navalnyj se stává lídrem opozice. Částečně kvůli svému kritickému a morálnímu postavení, a také proto, že staré opoziční strany jako Jabloko, Občanská platforma a další zkrátka zmizely z veřejného prostoru. Nemají nové nápady a jejich základna podporovatelů se rozpadla,“ komentuje stoupající popularitu Alexeje Navalného ředitel ruského nezávislého výzkumného centra Levada Lev Gudkov.

Podle něj ale Navalnyj k protestům stahuje i občany, které ani tolik nezajímá politika, jako spíše jejich vlastní špatná ekonomická situace: „Je tu faktor konsolidace všech nespokojených občanů. Nejen těch opozičních, ale zkrátka nespokojených se současným režimem,“ říká Gudkov.

Nejhorší ráno je ráno po revoluci

Podle průzkumů jeho analytického centra přitom aktivity Navalného podporuje kolem 20 % Rusů, což není na poměry obrovské země mnoho (jiné průzkumy veřejného mínění dokonce uvádějí jen tříprocentní podporu – pozn.red.) Tomu, že kritika Kremlu otrávila loni v srpnu novičokem tajná služba FSB, jak Navalnyj nedávno prokázal spolu s novináři z investigativního serveru Bellingcat a Insider, věří ještě méně obyvatel Ruska.

„Nejnovější průzkum máme ze 24. prosince. Podle jeho výsledků sice soucit s Navalným trochu roste, ale postoje vůči němu se v zásadě nemění. Jeho aktivity podporuje kolem 20 % lidí. 40 procentům Rusů je lhostejný a zbytek k němu zaujímá negativní postoj. V to, že byl otráven, věří 18 % populace a více než 50 % takové verzi nevěří,“ uvádí vnímání postavy Alexeje Navalného do celoruského kontextu Lev Gudkov.

Že Navalného zná především mladší generace z internetu, je dáno faktem, že do celonárodních státních kanálů neměl jako opoziční politik přístup. Vůbec nesměly zmínit jeho jméno.

archiv

V souvislosti s jeho otravou, převozem k léčbě do Německa a následnému návratů domů například státní televize Rossija 1 uvedla, že Navalného poslaly zpět do Ruska německé tajné služby. Jeho návrat leteckou ekonomickou třídou do Moskvy přirovnala reportáž státního kanálu k návratu Vladimira Iljiče Lenina ze švýcarského exilu v roce 1917. Německo tehdy Lenina a další revolucionáře vyslalo do Ruska v očekávání, že doma způsobí revoluci a rozvrat.

Jakkoliv to může působit na západního diváka absurdně, podle Lva Gudkova tento typ propagandy úspěšně působí na velké množství Rusů: „Špatně o Navalném mluví hlavně ti, kteří se o něj příliš nezajímají. Opakují všechna ta klišé a pomluvy, které šíří mluvící hlavy v televizi.“

S tím ale nesouhlasí historička a bývalá poslankyně Státní dumy za stranu Vlast Natalia Naročnická. Pro ni Navalnyj představuje právě revolucionáře bez jasné vize: „Není nic horšího než chaos a ničení. Nejhorší ráno je ráno po revoluci,“ říká Naročnická a Navalného kritizuje jako populistu, jehož jediným programem je vyhnat lidi do ulic k protestům proti Putinovi: „Navalnyj pro nás není nebezpečný, protože nikdy nic nenabídl. Neřekl, jak je třeba žít, co je možné dělat v ekonomice, v sociální sféře. Jen samé – Jdeme na Kreml. Ale u nás už bylo tolik revolucí, že vůči nim máme imunitu,“ říká exposlankyně.

Nacionalista nebo populista?

To, že Alexej Navalnyj nikdy nepřišel s konkrétním politickým programem, mu vyčítá i jeho bývalý stranický kolega Sergej Mitrochin z liberální strany Jabloko: „Řekl bych, že je víc politikem takového populistického rázu. Já si třeba nedokážu představit jeho politický program. Protože kromě boje s korupcí jsou ty ostatní věci v mnohém nejasné, co vlastně chce dělat,“ říká Mitrochin s tím, že jinak Navalnému fandí.

Pixabay/macjasek/F24

S proevropskou stranou Jabloko se Navalnyj názorově rozešel. V roce 2007 ho z ní vyloučili kvůli jeho nacionalistickým postojům. Dvakrát se totiž zúčastnil jako pozorovatel organizačního výboru tzv. „Ruského pochodu“, kde není výjimečné hajlování a otevřeně nenávistná rétorika vůči imigrantům.

Navalnyj sice později řekl, že šílení sovětští vlastenci, skinheadi a vousatí nositelé vlajek nemají nic společného se skutečným nacionalismem, který má podle něj fungovat jako moderní evropská politická strana. V otázce obsazení Krymu ale například zastával podobný názor jako jím nenáviděný Vladimir Putin.

V roce 2014 řekl rozhlasové stanici Echo Moskvy, že ruská anexe Krymu je sice porušením mezinárodního práva, ale podle něj je Krym je součástí Ruska: „Krym je náš,“ řekl Navalnyj s tím, že pokud by měl tu moc, poloostrov by Ukrajině nevrátil.

Ruský Havel?

Podle historika Andreje Zubova ale Navalného nedávné zkušenosti s otravou a následnou léčbou v Německu jeho nacionalismus obrousily. Podle Zubova se lidsky změnil: „Já se s ním v minulosti kvůli jeho názorům mnohokrát přel. Domnívám se ale, že se teď po otravě stal jiným člověkem. Byl na hraně mezi životem a smrtí a to člověka mění. A také je tu ta zkušenost ze života v Německu,“ upozorňuje profesor Zubov na post, který Navalnyj publikoval na svých sociálních platformách jako poděkování Němcům.

„Zdá se mi, že více porozuměl světu a Evropě. Stal se otevřenějším k evropským hodnotám a uzavřenějším k primitivnímu šovinismu, kterým trpěl dlouhou dobu. Uvidíme, jak se bude vyvíjet dál, ale hlavní je, že bojuje za naši svobodu,“ říká Andrej Zubov a neváhá přirovnat Navalného pozici jistým způsobem k bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi.

„V Česku jste měli podobný případ. Václav Havel, který se stal morálním lídrem české revoluce také nebyl politik, v ekonomice se nevyznal, to dělal Klaus. Ale byl morálním lídrem. I lidé, kteří ho nemuseli, tak ho uznávali. A tady je to stejné. Navalnyj se sice v nejbližší době neprojeví, ale je čestný člověk, který bojuje za pravdu,“ poznamenává k možným vyhlídkám Alexeje Navalného jako budoucí hlavy státu Andrej Zubov.

„Jestli bude vůdcem, nebo ne, a sehraje pouze roli jakéhosi detonátoru revoluce, je těžké predikovat. Zákony revoluce jsou různé. Ale to, že hraje vůdčí roli v odporu proti Putinovu režimu, je fakt. Ono nejde jen o to, režim rozbít. Aby se Rusko dostalo z myšlení totalitní společnosti, změnilo se v parlamentní demokracii, na to je nutná spolupráce mnoha lidí. Tím Navalnyj zatím nedisponuje,“ shrnuje výzvy opozice ruský historik.

Snižování platů

Okamžité změny poměrů v Rusku nikdo neočekává. Že jsou ale Rusové čím dál nespokojenější, potvrzuje i exposlankyně Natalia Naročnická.

„Rusko má jiné starosti než Navalného, snažíme se zvládnout epidemii, v ekonomice jsou problémy, rozhodně není vše ideální,“ přiznává příznivkyně prezidenta Putina.

Rozpočtový schodek Ruska dosáhl podle agentury Reuters v loňském roce v přepočtu 1,2 bilionu korun, což je 3,8 procenta ruského HDP. Byl to nejvyšší ekonomický propad za posledních deset let. Pandemie covidu-19 přinutila vládu ke zvýšení výdajů, zatímco levnější ropa vedla k poklesu rozpočtových příjmů. Podle ruské centrální banky by se měla ruská ekonomika vrátit ke stabilnímu růstu na jaře.

Lidi zajímají především ceny základních potravin a ty v loňském roce významně vzrostly. Zatímco příjmy Rusů poklesly v době koronavirové pandemie ve třetím čtvrtletí minulého roku o 4,8 procenta, ceny chleba a mouky se zvedly o 6 a 13 procent. Slunečnicový olej a cukr stojí dokonce o 30 % víc.

Nejde ale jen o ekonomiku. Čím dál víc Rusů je nespojených se špatnou úrovní zdravotní péče a obrovskou mírou korupce, která je v podstatě posvěcená státem. Putinův režim otevřeně slučuje státní správu a podnikání, využívá příbuzných a známých k čerpání rozpočtových výdajů i státních zakázek.

Záchodová štětka za 18 tisíc

Právě to velmi obratně ukazuje ve svém kanále na Youtube Alexej Navalnyj. Léta odhaloval korupci spojenou s lidmi z okolí Vladimira Putina. Jeho poslední video, které spolupracovníci Navalného zveřejnili až po jeho nedávném návratu do Ruska a následném zatčení, ale cílí už přímo na prezidenta.

Odhaluje promyšlené korupční schéma v Putinově nejbližším okruhu, které podle Navalného umožnilo Putinovi vystavět si palác na pobřeží Černého moře za zhruba 29 miliard korun. I štětky na záchod v něm podle Navalného stály víc, než kolik si měsíčně vydělá průměrný Rus. (Průměrný měsíční příjem je v Rusku kolem 14 000 korun, štětky na záchod měly stát 18 000 korun – pozn. red.)

Podle Navalného byla navíc část peněz na výstavbu luxusního paláce vyvedena z programu určeného na reformu chátrajícího ruského zdravotnictví. Putin ho v roce 2005 podpořil miliardou rublů ze státního rozpočtu.

Video nazvané „Palác pro Putina – historie největšího úplatku“ má už 99 milionů zhlédnutí, a ačkoliv Kreml popřel jeho pravdivost, podle historika Zubova v ruské společnosti významně zarezonovalo.

„Vidím, jak se někteří mí známí, kteří se o politiku nestarali, do ní vrhají. A není to jen záležitost Moskvy a Petrohradu. Pozoruji to i na malých městech, kde je bída, skutečná bída, a lidi hrozně štve, jak je režim klame. A to naštvání necílí jen na Putina, ale i na místní politiky, které tam Putin dosadil,“ vysvětluje Andrej Zubov.

I to je podle něj důvodem, proč se Kreml pokusil Navalného loni v létě otrávit. Nespokojenost se šíří i mimo tradiční centra. Například v červenci se v sibiřském chabarovském regionu konaly velké demonstrace kvůli zadržení místního opozičního gubernátora Sergeje Furgala, kterého policie najednou obvinila z 15 let starého zločinu plánované vraždy. Lidé vyšli do ulic také k uctění památky novinářky Iriny Slavinové, která se začátkem října upálila v Nižním Novgorodě na protest proti dlouhotrvající šikaně ze strany úřadů a policie.

Jak dál

Nehledě na oblastní týmy aktivistů a bojovníků proti korupci, které Navalnyj zakládá a podporuje, představuje opoziční politik podle sociologa Oreškina pro Putinův režim nebezpečí už jen proto, že se o něm po otravě začalo mluvit po celé zemi.

„Stal se známým po celém Rusku. Jiná otázka je, zda známým se znamínkem plus nebo minus, ale sociologové vědí, že nejhorší je pro politika zůstat bezejmenný. Negativní rating se rychle může měnit v pozitivní, v závislosti na tom, jak se mění situace v zemi. To nejdůležitější je, že v ruském veřejném mínění je teď Putin a je Navalnyj. Dva póly. Navalnyj se stačil stát alternativou Putina,“ popisuje významný posun ve vnímání Navalného Dmitrij Oreškin.

Do jaké míry je teď Alexej Navalnyj, který čeká ve vazbě na soud, v nebezpečí, si netroufá plně posoudit. Nejlépe to ví prý sám Navalnyj, který před několika dny zpoza mříží vzkázal, že rozhodně nehodlá spáchat sebevraždu a i po schodech chodí velmi opatrně.

„Termín bezpečnost nemá smysl používat. On teď je v nebezpečí, chápe to lépe než kdokoliv jiný. Ta skupina, která proti němu pracovala a pokusila se ho zabít, se neřídí žádnou ústavou ani zákony. Můžu říct jen to, že každá násilná akce proti Navalnému bude spojená s protesty proti Putinovu režimu,“ říká Oreškin s tím, že Kreml tápe v tom, co s Navalným udělat. Když se totiž s manželkou Julií vrátil z bezpečného Německa, kde zanechali své dvě děti, zpátky do Ruska, zaskočil tím ruský režim.

„Navalnyj už v jistém smyslu je vítězem, protože donutil Putinův tým jednat podle jeho vlastního scénáře. On stanovuje agendu. Všichni ostatní v opozici jsou více či méně systémoví, ale on staví svůj alternativní systém. To je pro naši zemi neskutečná zpráva,“ říká sociolog Oreškin. I to je podle něj jeden z důvodů, proč by mohl mít v daleké budoucnosti Navalnyj politické šance stanout v čele země.

„V daleké budoucnosti. Teď ho budou buď strašit, nebo věznit. Rozhodně se ho budou snažit izolovat. Rozhodně je vidět, že se ho státní moc bojí,“ dodává.

(Převzato z Hlidacipes.org.)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner