Vzdělání je nedílnou součástí kvalitní a pevné společnosti, o kterou bychom měli usilovat. I proto je pochopitelný tlak mnoha lidí na to, aby se žáci do lavic vrátili co nejdříve – nehledě na psychickou zátěž, kterou to má na žáky, rodiče i učitele. Jak ale vyplývá z výroků vládních představitelů, plošné otevírání škol zatím není na pořadu dne. Co to znamená, jak si školy vedou a jsou skutečně tak velkým šiřitelem nákazy?

Koronavirus v Česku stále není na ústupu. Denní přírůstek sice klesá, ale klesá i počet otestovaných a naopak 174 tisíc aktivních případů neustále bobtná. I proto je ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve svých výrocích velmi opatrný, snad poučen od předchozího šéfa resortu Prymuly, který s výraznými výroky a odhalováním neujasněných plánů rozhodně nešetřil.

„Čísla nám říkají jen to, že se stav nezhoršuje. Byl bych opatrný říkat, že se zlepšuje, ale určitě se nehorší. Netroufnu si odhadnout, kdy by se děti mohly vrátit do škol. V horizontu příštího týdne až deseti dnů není pravděpodobné, že by došlo k rozvolňování opatření,“ oznámil v Událostech na ČT ministr Blatný.

Co z jeho výroku číst? Nejspíše to, že si na návrat do škol budou muset žáci, rodiče i učitelé nějakou chvíli ještě počkat. Nouzový stav je schválen do 20. listopadu a, jak řekl šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), otevírání škol bude možné, až se denní přírůstek nakažených ustálí mezi 2500 až 3000 případy. Průměr denně nakažených za posledních 7 dní (tj. 11,2 tisíc) však stále svědčí téměř o čtyřnásobku této hraniční hodnoty.

Uzavření škol – pomohlo, nebo uškodilo?

Česko je jednou ze zemí, která se vydala cestou úplného zavření škol. Školy u nás pozastavily prezenční výuku od 14. října, začátkem listopadu se k nim přidaly i speciální školy.

Je zajímavé podívat se na to, jak s touto problematikou bojují v zahraničí. Například v Německu mělo otevření škol efekt zcela opačný – vědci z Institute of Labor Economics (IZA) v Bonnu zjistili, že ve spolkových zemích, kde se školy otevřely, zaznamenávali i tři týdny poté průměrně o 0,55 nového případu nákazy denně na 100 000 obyvatel méně.

Ještě nižší míra nákazy (v průměru o 1,4 případu nákazy denně méně) se objevila u dětí do 14 let. Podle vědeckých zjištění za to může důsledné dodržování hygienických opatření a také nutnost roušek v prostorách škol.

I proto se napříč odborným spektrem rozjela rozsáhlá debata o tom, zda uzavření škol skutečně pomáhá nákazu mírnit, nebo svými důsledky, které takové rozhodnutí přinese, spíše škodí: jak učitelům, kteří toho mají v rámci příprav na on-line výuku mnohem víc, než kdyby se věnovali dětem osobně ve školách, tak rodičům, jež musí převzít kus iniciativy a zvláště s menšími dětmi se pravidelně učit, a samozřejmě také žákům, postrádajícím přirozený sociální kontakt s kamarády.

Velkým rizikem jsou také rozdíly ve vzdělanosti mezi jednotlivými žáky a studenty. „Rozdíly, které jako Češi máme, jsou jedny z největších na světě mezi jednotlivými školami, regiony a žáky a ještě se zvětší. A pak je otázka, co s tím, když rozdíly budou takhle obrovské. Pak si tady vychováváme určitou skupinu lidí, kteří jsou odsouzeni k tomu být nedovzděláni,“ obává se Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol. Ne všichni mají doma stejné podmínky, klid na studium nebo rodiče, kteří jim v případě potřeby budou k dispozici.

Podobná situace tu v takové šíři nikdy nenastala, a tak ani odborná veřejnost nemá úplně jasno. „Máme tady analýzy, které ukazují, že zavření škol patří k nejdůležitějším a nejvýznamnějším způsobům, jak bránit šíření infekce. Na druhou stranu existují studie, které ukazují, že tomu tak není. (…) Pravděpodobně záleží na tom, kolik je virové nálože v populaci a jakým způsobem se trasuje a sleduje,“ řekl pro Český rozhlas Plus Jan Konvalinka, prorektor pro vědu a výzkum na Univerzitě Karlově. Sám odhaduje, že k otevření dojde až začátkem prosince či dokonce v lednu.

Nedostatečné a špatně prováděné trasování bude také nejspíše důvodem, proč opatření tolik nezabírala. Ekonom Daniel Münich proto navrhuje, aby se školy začaly otevírat na základě jasného plánu, který vláda dosud postrádala.

„Až budeme zhruba vědět, jak velká virová nálož mezi žáky dříme. Až do praxe zavede pečlivé testování a trasování bezpříznakových žáků. Až se začne preventivně i ve školách testovat pomocí antigenních testů (rychlých a levných, byť méně přesných),“ rozepsal se o svých návrzích, které zahrnovaly také apel na promyšlená protiepidemiologická opatření.

Jak uvedl ministr zdravotnictví Blatný, konkrétní plán, podle kterého se bude postupovat v rámci nadcházejícího uvolňování podmínek, bude mít pět úrovní rizika a počítat bude s výhledem až do konce letošního roku. Ministerstvo by ho mělo mít hotové začátkem příštího týdne. V tomto plánu budou zahrnuty i školy.

Je nutné si uvědomovat všechna rizika uzavřených škol a pracovat s nimi. Stejně tak je ale potřebné si uvědomit, že jejich plošné otevírání momentálně stále není bezpečné. Rozhodně by však právě školy měly patřit mezi ty záležitosti každodenního života, které bude ministerstvo zdravotnictví při postupném rozvolňování otevírat jako úplně první.