Protikorupční rada vlády pro koordinaci boje s korupcí ve středu odmítla doporučit schválení vládního návrhu novely zákony z pera šéfky resortu spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Dlouho očekávaná novela by podle rady posílila zásahy exekutivních orgánů do fungování státního zastupitelství. Dříve se proti ministerské novele negativně vyjádřil i nejvyšší státní zástupce, Unie státních zástupců a některé opoziční strany či občanská platforma Rekonstrukce státu.

Kritikům vadí především způsob stanovení funkčního období státních zástupců na deset namísto sedmi let a způsob složení výběrové komise. V předloženém návrhu by totiž měli státní zástupci pověřit pouze dva z pěti jejích členů s tím, že další dva by byli dosazeni ze strany samotného ministerstva spravedlnosti. Posledním členem by se stal soudce, který by byl nejspíše určen losem. Podle šéfa žalobců Pavla Zemana se jedná pouze o snahu co nejrychlejšího přeobsazení jeho funkce i obou vrchních státních zástupců Lenky Bradáčové a Ivo Ištvána.

Dále čtěte

Adamová: Prezident by neměl pošlapávat Ústavu. ČR se mění v ukradený stát

První místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se netají tím, že do strany vstupovala kvůli Miroslavu Kalouskovi. I když otec…

Konec funkčního období Pavla Zemana by zároveň znamenal i přerušení vyšetřování aktuálních kauz. Mezi nimi mimo jiné i případu Čapího hnízda, který má aktuálně prošetřit po zastavení trestního stíhání všech zúčastněných z druhé poloviny záři. Kdyby přitom vyhodnotil postup městského státního zastupitelství jako nesprávný a stíhání obnovil, avizoval prezident Miloš Zeman, že by přistoupil k abolici. Kromě případné anulace jeho rozhodnutí ze strany hlavy státu, tak stále čelí i možnému odvolání. Podle současné praxe může totiž vláda odvolat státního zástupce kdykoli, a to i bez udání důvodu.

Legislativní návrh by sice stanovil nutnou délku funkčního období, ale kdyby bylo zavedeno sedmileté období, tak by i samotný šéf žalobců za chvíli skončil. A to i bez nutnosti přímého zásahu ze strany kabinetu, který by pravděpodobně vyvol další vlnu protestů veřejnosti. Aby tak měl projednávání aktuálních kauz šanci dokončit, představili opoziční poslanci vlastní návrh, který by zaručoval přechodné sedmileté období a bezodkladnou garanci neodvolatelnosti. Ten ovšem Sněmovna minulý týden zamítla. ,,Experti na boj proti korupci doporučili neschválit vládní návrh zákon, který výrazně omezuje výkon působnosti státního zastupitelství ve prospěch ministerstva spravedlnosti. Škoda, že vládní poslanci ANO, ČSSD, KSČM A SPD zamítli náš návrh, který to mohl vyřešit,“ uvedl jeden z iniciátorů Jakub Michálek (Piráti) na Twitteru.

Možná obavy ze zásahů nezávislosti orgánů činných v trestním řízení spustili letos na jaře po nástupu Benešové do funkce série demonstrací. Rezignace bývalého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka odstartovala vlnu kontroverzí i kvůli jejímu samotnému načasování. Šéf resortu oznámil svůj odchod den před dalším rozhodováním kolem možného dotačního podvodu na farmě Čapí hnízdo. Strach veřejnosti z ovládnutí justiční soustavy s cílem ovlivnit vyšetřování premiérova případu následně akceleroval v červnu na Letné, která se poprvé od revoluce zaplnila nespokojenými občany.