Dva letouny F-15 ze základny v Massachusetts odstartovaly příliš pozdě. Ilustrační foto. FOTO: commons.wikimedia.org/Public Domain
FOTO: commons.wikimedia.org/Public Domain
Konspirační teorie o tom, jak bylo 11. září 2001 s útokem teroristů al-Káidy všechno jinak, se vynořily záhy po tragédii. Některé se mohly skutečně opřít o to, že útok byl v historii terorismu a letectví zcela ojedinělý. První dny panoval značný zmatek. Pak se ovšem vynořila řada nesmyslů, které operovaly s údajnými fakty. Někdy si ta tvrzení i odporovala mezi sebou. To ale nevadilo, protože společným jmenovatelem bylo hlásání, že všechno bylo jinak a tajemní vládci se zase pokusili oklamat lid.
Z nesčetného seznamu dezinformací, jak je shrnuje například samostatné heslo na en.wikipedia.org, můžeme jako ukázku vybrat jedno. Patří do „hnízda“ tvrzení, která se soustřeďují na to, že za útokem stála samotná americká vláda.
Konspirativci často šířili tvrzení, že Severoamerické velitelství protivzdušné a kosmické obrany (NORAD) vydalo předem příkazy, které zabránily stíhacím letounům zasáhnout proti letadlům uneseným lidmi z al-Káidy. Unesená letadla tak mohla nerušeně dosáhnout svých cílů.
Podle této teorie mělo velitelství NORAD možnost 11. září letadla lokalizovat a zadržet a to, že tak neučinilo, svědčí o vládním spiknutí, které mělo umožnit, aby k útokům došlo. Konspirační teoretik Mark R. Elsis říká: „Existuje k tomu pouze jediné vysvětlení… Naše letectvo dostalo 11. září rozkaz nezasahovat.
Jenže to neodpovídá skutečnosti. Letectvo v tomto případě ani účinně zasáhnout nemohlo. Jednou z prvních akcí, kterou únosci 11. září podnikli, bylo vypnutí nebo deaktivace palubních transpondérů každého ze čtyř letadel. Transpondér je zařízení vysílající signály, které umožňují identifikovat číslo letadla, jeho výšku a rychlost. Bez tohoto signálu byla unesená letadla jen skvrnami mezi 4 500 dalšími skvrnami na obrazovkách radarů NORAD, což velmi ztížilo jejich sledování.
Dne 11. září bylo v pohotovosti pouze 14 stíhacích letounů ve 48 státech. Neexistoval žádný automatizovaný postup, který by civilním leteckým dispečerům umožnil upozornit NORAD. Od roku 1979 nedošlo ve Spojených státech k žádnému únosu letadla civilní letecké společnosti. „Museli zvednout telefon a doslova nás vytočit,“ říká major Douglas Martin, důstojník pro styk s veřejností NORAD.
V desetiletí před 11. zářím 2001 zachytilo NORAD nad Severní Amerikou pouze jedno civilní letadlo, pronajatý Learjet 35 s golfistou Paynem Stewartem a pěti dalšími lidmi na palubě, což trvalo jednu hodinu a 19 minut.
Pravidla platná v té době, a tedy i 11. září, zakazovala vojenským stíhacím letounům zadržet civilní letadla nad územím Spojených států. Před 11. zářím byly všechny ostatní takové akce NORAD omezeny na pobřežní identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ). „Do 11. září neexistovala žádná domácí ADIZ,“ říká mluvčí FAA (Federal Aviation Administration) Bill Schumann. Po 11. září FAA a NORAD posílily spolupráci. Zřídily horké linky mezi řídicími středisky, zatímco NORAD zvýšil pokrytí stíhačkami a instaloval radar pro sledování vzdušného prostoru nad kontinentem.
První varování, které NORAD dostal ohledně únosů letadel 11. září, přišlo asi po osmi minutách únosu prvního letounu. FAA upozornila NORAD na unesený let Flight 175 zhruba ve stejnou dobu, kdy narazil do jižní věže Světového obchodního centra. FAA informovala NORAD o pohřešovaném, nikoli uneseném, letu 77 tři minuty před jeho nárazem do Pentagonu. NORAD neobdržel žádné varování o únosu letu United 93, přišlo až tři minuty poté, co se zřítil v Pensylvánii. Připravenost na útok tohoto typu prakticky neexistovala.
Bude takové vysvětlení konspirativcům stačit? Nebude. Přejdou na vysvětlení používající „pomocné teorie“. V podstatě jde o záplatování původní teorie, když tam něco drhne. Tady se dá vymyslet, že celé spiknutí začalo mnohem dřív, třeba celé roky před útoky. Můžete na to něco namítnout? Nemůžete, co? A jede se dál. Vyvrátit se takový nesmysl samozřejmě dá, když vezmeme v úvahu všechny ostatní informace, které máme. Jenže publikum milující konspirace miluje texty, které mají pár odstavců a videa, která trvají pár minut. Nebudou se pročítat tisícovkami stran dokumentů z vyšetřování. A i kdyby jedna konspirační teorie padla, vymyslí se další a tak to jde kolem dokola.
