Sršeň asijská FOTO: Gilles San Martin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Gilles San Martin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Jde o nemilosrdného lovce, který dokáže pronásledovat oběť až jeden kilometr v organizované formaci. Člověk má šanci před ním přibouchnout dveře svého domu, zato včela to má většinou spočítané. Tvoří totiž až třicet až šedesát procent jeho jídelníčku. Řeč je o sršni asijské, která se ze západní Evropy nezadržitelně blíží do Česka. Jde o agresivnější verzi známého létajícího predátora, jenž mezi českými chataři, chalupáři a výletníky budí každé léto zasloužený respekt.
První královny tohoto blanokřídlého hmyzu se do Evropy, konkrétně do Francie, dostaly začátkem století na obchodních lodích, vezoucích z Číny bonsaje v keramických květináčích. Od té doby postupem let proniká hmyz od atlantského pobřeží na východ, a to velmi rychle – sršeň je schopná šířit se rychlostí až sto kilometrů za rok. Před dvěma lety už byl její výskyt nahlášen v Německu. Odborníci se shodují na tom, že je jen otázka času, kdy překročí naše hranice.
Úplně jiná liga
Jakkoli sršeň obecná budí respekt intenzitou svého jedu, a všichni víme, že je dobré jí nezkřížit cestu, sršeň asijská je úplně jiná liga. Už jenom proto, že na rozdíl od tuzemských kolegů má „ráda“ lidi, svá hnízda staví v blízkosti zástavby, i ve městech. Což není dobrá zpráva, protože je mnohem agresivnější a na lidi utočí velice důsledně a ve formaci. Je-li vydrážděna, podle odborníku vydrží člověka pronásledovat klidně i na vzdálenost jednoho kilometru.
„Jsou agresivnější, útočnější než obyčejná sršeň a útočí ve více jedincích naráz,“ přiblížila v únoru pro Seznam Zprávy Helena Proková, včelařka a expertka na chování sršně asijské. Zároveň však uklidnila, že bezdůvodně na člověka neútočí, snadno se ale podle expertky vylekají náhlých zvuků.
Tento druh sršní má asi 10 milimetrů dlouhé žihadlo obsahující jed. Člověk může bez problému zvládnout 20 bodnutí na každý kilogram tělesné váhy. To znamená, že přežije i víc než 1000 žihadel. Mnohem dramatičtější situace však nastává u lidí trpících alergiemi nebo u dětí.
Jakkoli je sršeň asijská, nebo čínská, jak chcete, menší než její tuzemská verze, množí se obrovskou rychlostí. Jediné hnízdo o průměru až 80 centimetrů dokáže vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie, popsal před lety web stanice Prima Zoom.
Včely jsou jako McDonald
Největší starost by si ale měli dělat včelaři, kteří aktuálně řeší zejména problém s varoázou, což je parazitická nemoc napadající včely. Od začátku roku způsobila v českých včelstvech značné úhyny. Dost možná, že se blíží další velké nebezpečí. „Včely medonosné jsou pro sršně asijské něco jako McDonald,“ popsala Proková. Jedno sršní hnízdo podle ní zkonzumuje za sezonu milion jedinců hmyzu.
Přesto je možné se sršní asijskou bojovat. Podle expertů je totiž zranitelná. Nesnáší vodu a příliš velké teplo, proto se nevyskytuje na jihu Evropy. Pod kontrolu ji pomocí likvidace hnízd (chemické a biologické zbraně zatím příliš nefungují) dostali v Anglii i Beneluxu. Prvním předpokladem je ovšem o ní vědět. Včelaři proto žádají o pomoc a vyzývají, každého, kdo spatří sršní hnízdo, aby jej vyfotografoval a poslal k analýze na odbor ochrany přírody. S likvidací hnízda pomohou hasiči.
