Nebezpečné dojetí nad Ruskem. Žádné tajemství, asijská autokracie

(Dana Kyndrová)

FOTO: Dana Kyndrová

Už dvě století se Evropou a světem šíří fáma, že Rusko, postupně označované jako Moskevská Rus, Ruské impérium, Sovětský svaz a nyní Ruská federace, představuje neproniknutelné tajemství a neuchopitelnou hádanku. Opakovaně se objevují řeči o široké ruské duši a pravoslavných Rusech jako nejduchovnějším národě, jehož nábožensko-politické výkony nelze poměřovat s ničím jiným na tomto světě. Pojmy jako „ruské mystérium“ či „ruská hádanka“ se zabydlely nejen v naší západní filosofii a teologii. Často s nimi operují i státníci a politici, nebo dokonce politologové. Jenže je tu zásadní problém – sentimentální představy o tajemném Rusku šíří především samotní Rusové. Odkud se tento nebezpečný nesmysl vzal? A proč mu i dnes mnozí lidé na Západě dojatě věří?

Když v letech 1792–1793 pobýval v Rusku z pověření Královské české společnosti nauk Josef Dobrovský, zakladatel moderní slavistiky, za ruskou imperiální fasádou rozhodně žádné tajemství nehledal, ba ani nenalézal. Naopak docela příkře popsal ruskou bídu a namyšlenost, byl zklamán intelektuální úrovní ruských vědců i hloupostí pravoslavných duchovních. Nepříznivý dojem na něj udělal ruský venkov s poddajnými mužiky, kteří jej navíc okradli o větší sumu peněz. U Dobrovského nenalezneme blouznění o „široké ruské duši“, pouze osvícenecký zájem o Rusko jako zemi exotickou a kuriózní.

Rusko příliš nezměnily ani napoleonské války, které ho vtáhly do evropského konfliktu, aby se nakonec samo stalo významným evropským geopolitickým aktérem. Právě naopak. Ruský myslitel Petr Čaadajev, který s ruskými vojsky došel až do Paříže, si intenzivně uvědomoval odlišnost Ruska od Evropy, jeho zaostalost a krutost. V letech 1828–1831 sepsal francouzsky Filosofické listy, v nichž nemilosrdně pojmenoval jinakost ruské společnosti: „Procházíme časem tak podivně, že nám s každým krokem vpřed mizí předešlý okamžik v nenávratnu. To je ovšem přirozený důsledek kultury založené výhradně na přejímání a napodobování. Neznáme vnitřní vývoj, přirozený pokrok. […] Jsme jako děti, které nikdo nena­učil myslet samostatně.“

A ostře viděl Rusko i francouzský aristokrat Astolphe de Custine, který po něm roku 1839 několik…

Přečetli jste část exkluzivního obsahu pro předplatitele Týdeníku FORUM

Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu freeczechmedia@gmail.com