Synonymem zrady je pro většinu Čechů Karel Čurda. Muž, jenž zradil své spolubojovníky i pomocníky, kteří se o něj nezištně starali. Na popraviště přivedl mnoho lidí a byl za to po válce po právu potrestán. Nebyl ale jediným zrádcem v řadách parašutistů. Mezi nimi nakonec skončil i velitel výsadku Intransitive, nadporučík Václav Kindl.
Václav Kindl se narodil před 108 lety, 25. srpna 1916 v Dašicích v rodině instalatéra Václava Kindla a jeho manželky Růženy (roz. Slabé). Otci se dařilo a postupně rozšířil svoji živnost na malý strojní závod specializovaný na opravy motorů praček a odstředivek. Kromě Václava bylo v rodině ještě pět dalších dětí, tři dívky a dva chlapci.
Václav absolvoval obecnou školu v Dašicích a v roce 1936 maturoval na gymnáziu v Pardubicích. Poté dobrovolně narukoval a stal se příslušníkem dělostřeleckého pluku 52 a zároveň absolvoval školu pro důstojníky v záloze. Vojna mu učarovala a rozhodl se pro kariéru vojáka z povolání. 1. října 1937 tak nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, z níž byl v srpnu 1938 vyřazen jako poručík dělostřelectva a byl zařazen k dělostřeleckému pluku 9, který sídlil v Bratislavě, kde setrval až do německé okupace.
Po rozpadu Československa se v březnu 1939 stal na vlastní žádost příslušníkem slovenské armády, ale pro státní nespolehlivost byl jako Čech 6. června 1939 propuštěn a musel se vrátit domů. Již v červenci 1939 spolu se svými přáteli z armádních řad – poručíkem Miroslavem Křičenským a poručíkem Miroslavem Špotem – přešli hranice do Polska a přihlásili se na československém konzulátu.
Následně Václav Kindl odplul 28. července 1939 do Francie, kde podepsal podmíněný závazek vstupu do Cizinecké legie, v jejíchž řadách byl odvelen do Tunisu. Po vypuknutí války byl závazku zproštěn a v Agde vstoupil do československé zahraniční armády, kde byl jako velitel zařazen k 2. baterii dělostřeleckého pluku 1, ale bojů na frontě se nezúčastnil a po zhroucení Francie byl na lodi Viceroy of India evakuován do Velké Británie, kde byl opět zařazen k dělostřelcům.
Na vlastní žádost byl v létě roku 1941 zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů a v říjnu téhož roku prošel kursem na STS-26 a listopadu parašutistickým výcvikem na STS-51 v Ringway. Posléze absolvoval další kursy (střelecký, sabotážní) a v březnu 1942 byl jmenován velitelem výsadku Intransitive, jejž kromě velitele tvořili četař Bohuslav Grabovský a desátník Vojtěch Lukaštík. K vysazení skupiny došlo v noci na 30. dubna 1942 na Rožmitálsku. Při doskoku však došlo k rozptýlení skupiny a trojice se sešla až později. Kvůli ztrátě operačního materiálu, který nalezlo a vyzvedlo gestapo, dal velitel příkaz k opětovnému rozptýlení skupiny.
S pomocí svých známých a lidí zapojených v odboji proti nacistům Václav Kindl působil ve východních Čechách v okolí Třebechovic pod Orebem a Svaté Kateřiny. Od října 1942 pak na falešné doklady na jméno Václav Procházka získal zaměstnání na pile v Čachnově a pracoval zde jako dělník při řezání dřeva. Zároveň vyvíjel i odbojovou činnost. Ubytován byl v hostinci přímo proti pile, kde pracoval. V březnu 1943 jej zde však vypátralo a zatklo gestapo. Při zatýkání se pokusil uprchnout, ale byl obklíčen a zatčen. Následně přistoupil na nabídku spolupráce a stal se konfidentem. Ovšem na rozdíl od některých jiných zadržených parašutistů spolupráci nepředstíral. Dokonce se „vypracoval“, že jej gestapo nechalo pracovat samostatně. Využíván byl zejména v akcích zaměřených na další parašutisty vyslané z Velké Británie a na jejich domácí pomocníky.
Jedna z akcí, která byla namířena proti výsadku Calcium, se mu však stala osudnou. Při razii v Nasavrkách v domku č. 170 v ulici Pod Kaštankou, kde bydlel úředník pojišťovny Slavie František Marek, byl 20. května 1944 krátce po třetí hodině ranní těžce zraněn. Kindl totiž seskočil z balkonu do zahrady, a byl tak jedním z hlídkujících gestapáků považován za prchajícího parašutistu. Muž po něm vystřelil dávku ze samopalu a zasáhl jej tak, že ani okamžitá operace prostřeleného břicha v chrudimské nemocnici mu nedokázala zachránit život.
Na počátku 60. let se však objevila domněnka, že při akci nebyl Václav Kindl zabit, ale že se mu podařilo uprchnout a po válce působil jako sovětský špion ve Velké Británii. Píše o tom i Josef Frolík v knize Špion vypovídá, která vyšla v roce 1979 v exilovém nakladatelství Index a v roce 1990 i v Praze v nakladatelství Orbis. Tajná bezpečnost skutečně na počátku 60. let prověřovala, zda Václav Kindl nežije v Londýně pod jménem George Donath, neboť tento muž si dopisoval s Kindlovou sestrou Růženou a údajně znal podrobnosti, o nichž mohl vědět jen Václav. Informace se však nakonec nepodařilo ověřit. Václav Kindl tak s největší pravděpodobností skutečně zemřel v Nasavrkách v roce 1944.
A jak dopadli jeho podřízení z výsadku Intransitive?
Bohuslav Grabovský byl na základě výpovědi svého velitele zatčen a stejně jako Kindl přijal nabídku na spolupráci s gestapem. Ovšem učinil tak jen „na oko“ a uvažoval o útěku. Byl však odhalen, převezen do Malé pevnosti v Terezíně a zde pravděpodobně 28. října 1944 bez soudu popraven.
Vojtěch Lukaštík se přesunul na Moravu, ke se ukrýval u rodiny Josefa Remeše v Jankovicích až do 8. ledna 1943, kdy jej za pomoci udavače gestapo vypátralo. Po krátkém boji s přesilou padl.