Vrchní soud v Praze zrušil rozsudky nad Janou Nečasovou, lobbistou Ivem Rittigem a advokátem Davidem Michalem v kauze údajného vyzrazení utajované zprávy BIS. Vrátil případ městskému soudu k novému projednání. Jeho rozhodnutí je další prohrou Roberta Šlachty a Iva Ištvana, kteří po čtyřech letech od razie na úřadu vlády nemají jediný pravomocný rozsudek.

Podezření z vynášení utajovaných informací původně nebylo Šlachtou a Ištvanem avizováno. Objevilo se až dodatečně poté, co částečně zkrachovala jedna z hlavních větví jejich policejní monstrakce. Vrchní soud tehdy označil stíhání tří exposlanců kvůli údajnému přijetí trafik za nezákonné.

Podmíněné tresty

Obžaloba spočívala v tom, že tehdejší šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase měla sdělit informace ze zprávy BIS lidem z okruhu lobbisty Rittiga týkající se jeho vlivu v podnicích se státní účastí v resortu zemědělství. Prvoinstanční pražský městský soud rozdal třem obviněným ze čtyř podmíněné tresty od devíti do osmnácti měsíců. Bez trestu vyvázl pouze bývalý poradce ministra zemědělství Petra Bendla Tomáš Jindra.

[ctete]150471[/ctete]

Tato konstrukce od počátku stála na vodě. Aby měla právní váhu, muselo by být věrohodně doloženo, kdo je pachatelem zdrojového trestného činu. Neexistuje žádný důkaz, kdo Nečasové utajovaný dokument předal, ať už originál, či kopii, a zda jej vůbec měla k dispozici. Neexistují žádné nezvratné důkazy typu daktyloskopických stop na těchto listinách.

Vyšetřovatelé a žalobci vycházejí pouze z odposlechů v pokoji pražského hotelu Ventana, kde Rittig přijímal návštěvy. Obvinění se bránili tím, že při těchto rozhovorech nepadlo jediné slovo o utajované zprávě BIS, tudíž ji ani nemohli vyzradit.

„Nevěděla jsem, že premiérovi byla doručena zpráva ředitele BIS. O jejím obsahu jsem se přímo ani nepřímo nedozvěděla, nemohla jsem informace o ní předat někomu dalšímu,“ bránila se u soudu Nečasová. Nepopřela však schůzku s advokátem Michalem, na které prý tlumočila nespokojenost premiéra s tím, „co se děje v resortu ministra zemědělství, čehož byly – v případě českobudějovického Budvaru – plné sdělovací prostředky“.

Nové dokazování

Pražský vrchní soud námitkám obhajoby vyhověl. Podle předsedy odvolacího senátu Viktora Macha se pražský městský soud nevypořádal se všemi okolnostmi významnými pro rozhodnutí a existují pochybnosti o jeho správnosti. „Bude na soudu prvního stupně, aby doplnil dokazování a opět s rozmyslem zkoumal, zda jednání obžalovaných naplnilo všechny znaky skutkové podstaty žalovaného, nebo jiného trestného činu,“ konstatoval.

Pražský městský soud se z pokynu soudu vrchního bude muset mimo jiné podrobněji vypořádat s tím, zda je přípustný stěžejní důkaz obžaloby – odposlech Rittigovy schůzky z hotelu Ventana. Policie totiž záznamy pořídila při prověřování jiné trestné činnosti. Bude také muset zohlednit jako důkaz mediální analýzu, kterou předložil advokát Nečasové Eduard Bruna, a kterou soud při prvním hlavním líčení opomenul.

Bruna se snaží dokázat, že o podstatné části údajně vyzrazené informace veřejnost věděla, protože o ní už dříve psali novináři. „Jedna ze zásadních výhrad je to, jestli to byla, nebo nebyla utajená informace. Když by nebyla, tak skončí celé řízení,“ prohlásil.

Téměř dva měsíce před doručením inkriminované zprávy BIS na úřad vlády v březnu 2012 totiž desítky článků popisovaly, že existují zprávy BIS zabývající se vlivem Iva Rittiga a jeho vazbami. Lze se v nich také dočíst, že Tomáš Jindra, v médiích spojovaný s lobbistou, musel naopak na premiérův zásah odejít z dozorčí rady státního podniku Budvar.

Úniky do médií

Celou kauzu od počátku provázely masivní úniky do médií, nikoli překvapivě hlavně Babišových. K prvním došlo už v únoru 2014, kdy Mladá fronta DNES informovala o tom, že „kriminalisté prověřují další podezření na bývalou šéfku premiérova kabinetu Janu Nagyovou – měla protizákonně přístup ke zprávám tajných služeb“.

Už tehdy šlo o závažný únik neověřených spekulací, jelikož se jedná o řízení v utajeném režimu. I z toho důvodu si nikdo z obviněných a jejich obhájců v té době spis nepřevzal, a nikdo z aktérů včetně orgánů činných v trestním řízení se nesměl k této kauze veřejně vyjadřovat.

Je tedy vyloučeno svalovat vinu na kohokoli jiného než na zdroje z policie nebo vrchního státního zastupitelství. Je to jeden z příkladů, kdy policisté bývalého ÚOOZ nebo vrchní státní zástupci nemluví pravdu, pokud tvrdí, že od nich informace ze živých trestních spisů do médií neunikají.

V této souvislosti lze zmínit mnohem průkaznější aktuální kauzu nelegálních úniků, kdy na jedné z nahrávek novinář Mladé fronty DNES Marek Přibil předává Andreji Babišovi protokoly výslechů ze živého spisu Beretta. Jestli je někde vážné podezření z úniků utajovaných informací, tak právě tady, přičemž Přibil přiznal zdroje paradoxně z ÚOOZ, vyšetřujícího úniky informací z BIS.

Andrej Babiš zdaleka nezůstal pozadu, ani co se týká lobbingu ve státní sféře, právě naopak. Za Zemanovy vlády dosadil do Unipetrolu své lidi z Agrofertu v čele s Pavlem Švarcem, čímž mimo jiné získal výhodu při jeho privatizaci. A stejní jeho bývalí spolupracovníci obsadili státní podnik Čepro, kde je dnes monopolním dodavatelem bionafty.

Známe se s Andrejem 21 let

Ještě jedna věc stojí za pozornost. Někdo se může pohoršovat nad etikou kontaktů s Ivem Rittigem. Nesmí to však být Andrej Babiš, který přiznal, že se s kontroverzním lobbistou dlouhodobě zná a tykají si. Nikdo neuvěří jeho báchorce, že se scházeli pouze na tenise v Prostějově a že si nepamatuje, kdy se viděli naposledy.

[ctete]153247[/ctete]

Ivo Rittig tehdy reagoval na Babišovo vyjádření, že „ovládal nemocnici Na Homolce“, vzkazem na Twitteru. „Ahoj, na to, jak dlouho se známe a co máme spolu za sebou, bys nemusel plácat takové nesmysly. Ivo.“

Loni v červnu při jiné příležitosti upřesnil: „Pro pořádek, známe se s Andrejem 21 let a možná by nebylo marné se potkat třeba u Moravce, abychom si pokecali…?“

Na Rittigovu výzvu Babiš nereagoval. Takové „pokecání“ v Otázkách Václava Moravce by přitom jistě vzbudilo pozornost a zvýšilo pořadu sledovanost. Mnohé by jistě zajímalo, co spolu mají za sebou. A jistě to bude barvitější příběh než poněkud umazaná kauza s údajným únikem jedné informace z BIS.