Už je to tu znovu. Fotbalový klub Glasgow Rangers se v evropském poháru utkal s českým zástupcem. Po zápase se v britských novinách opět začaly objevovat články o rasismu, který měli zažít hráči skotského týmu. Před časem si jako viníka na Ostrovech vybrali slávistického obránce Ondřeje Kúdelu, dnes jsou z rasismu obviňovány děti, které čtvrteční duel na Spartě sledovaly. Je opravdu dnešní doba tak podivná, že se pod rouškou boje za dobrou věc budou napadat bezbranné děti?

Prvotně je nutné si přiznat, že Sparta v minulosti měla problémy s fanoušky, kteří svou ubohost dávali najevo tak, že hráče tmavé pleti častovali pískotem, někdy dokonce trapným bučením. Postupem času se ovšem podařilo letenskému klubu tento nešvar téměř vymýtit. Navíc se někteří hráči z Afriky stali miláčky sparťanského publika. Bony Wilfried, Costa, Kanga, to jsou například hráči, na které na Letné fanoušci rádi vzpomínají.

Dále čtěte

Víme, kolik bude Čechy stát, když Babiš zůstane premiérem

V novém čísle Týdeníku FORUM přinášíme zásadní informace o tom, jaký dopad by mohl mít střet zájmů premiéra Andreje Babiše…

Dokonale se však problém s omezenými chuligány vyřešit nepodařilo, což se ukázalo v zápase s Monakem. A právě proto mohly na zápas Evropské ligy tentokrát pouze děti. Právě ty totiž měly být zárukou toho, že se hráči tmavé pleti budou cítit dostatečně komfortně a nikdo je nebude urážet. To se také podle návštěvníků mače i vedení Sparty stalo. Autor vítězného gólu Dávid Hancko dokonce mluvil o tom, že mu dětští diváci svým fanděním naháněli husí kůži.

Zástupci britských médií ovšem mají zcela jiný pohled a tvrdí, že malí fandové bučeli na Glena Kamaru, fotbalistu tmavé pleti, který byl „shodou okolností“ také u údajného výroku Kúdely. Právě Kamaru měl reprezentační obránce nazvat opicí, což mu sice nikdo nebyl schopen dokázat, ale trest si stejně odpykat musel. Česká reprezentace tak přišla o stálého člena sestavy na mistrovství Evropy, část britského tisku z nás udělala národ rasistů. 

Když navíc fotbalisté Slavie odmítli pokleknout, což někdo bere jako neúctu k boji proti rasismu, už nešlo argumentovat. Přitom právě ono pokleknutí před sportovním utkáním je především vyjádřením podpory organizaci Black Lives Matter a neznamená tedy, že když se někdo nepodřídí, je automaticky rasista. Těžko se to ovšem vysvětluje z pozice národa, který má s tímto celosvětovým problémem naprosto mizivou zkušenost s tak mu některé věci přijdou přehnané.

Nyní se však znovu musíme bránit nařčení, které není podložené, navíc míří na malé děti. Měli jsme se semknout a postavit už za Kúdelu, dnes je to naše povinnost. V přehnaném boji za politickou korektnost a další výdobytky moderní doby, nesmíme být otloukánkem, který si nechá nadávat za věci, kterých se nedopustil.

Je pochopitelné, že se ostře vyjádřilo vedení Sparty, je naprosto v pořádku, že věc bude řešit i ministr zahraničí Kulhánek, který si na pondělí pozval britského velvyslance. Bude po něm chtít vysvětlení, co si to ostrovní tisk dovoluje. A je to správně.

Ve Velké Británii jsme stále bráni jako východní země, podobně jako třeba Slováci a Poláci. Nejsme rovnocenným partnerem, což se bohužel projevuje i tím, že jsme zařazeni do škatulky, která není příliš lichotivá. Kvůli Glasgow Rangers je na ní napsán i jeden lživý výraz – rasisti.