Věslav Michalik FOTO: ČTK/Šulová Kateřina
FOTO: ČTK/Šulová Kateřina
Nejvyšší patra politiky i byznysu zasáhla v neděli 12. června zpráva o úmrtí místopředsedy hnutí STAN Věslava Michalika, o kterém se uvažovalo jako o ministrovi průmyslu a obchodu. Zatímco pro širokou veřejnost byl ještě do minulého roku prakticky neznámým člověkem, ve středočeských Dolních Břežanech nedaleko Prahy byl doslova za hvězdu. V roli starosty totiž z obce vytvořil místo, které vypadá jako někde hodně daleko na západ od Česka.
Sídlo vědeckých center nebo české Silicon Valley. I tak bývá nazývána středočeská obec Dolní Břežany. Ještě koncem 90. let v ní nebylo ani pořádné centrum. Strašil tam areál zemědělského družstva a vybydlený zámek po vojácích. Za posledních 15 let se ale obec na jižním okraji Prahy změnila víc než mnohé jiné za půlstoletí. Do malé obce se přestěhovaly vědecké kapacity, v minulých letech totiž v Dolních Břežanech vznikla dvě špičková vědecká centra zaměřená na využití laserových technologií. Největší podíl na tom měl právě starosta Věslav Michalik, který stál v čele čtyřtisícové obce dlouhých 18 let.
Dnes mají Dolní Břežany vše, co je k životu potřeba. Nové centrum s vkusnými bytovými domy, centrální park s jezírkem, citlivě rekonstruovanou budovu základní umělecké školy, luxusní hotel v opraveném zámku nebo autobusové zastávky s digitálními jízdními řády. Na místní škole dokonce vědci vyučují předměty jako věda nebo robotika, děti mají moderní polytechnické dílny, high-tech robotickou dílnu nebo prostory pro uměleckou tvorbu.
„V celé proměně Dolních Břežan nejde o jednotlivé stavby, za něž získáváme ceny, ale o celek, který se za peníze různých investorů podařilo skloubit,“ prohlásil před lety Michalik, který byl mezi obyvateli středočeské obce velmi populární.
Do bankovnictví ho zlanařil kamarád
Michalik se narodil 1. března 1963 v Českém Těšíně. Vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou Českého vysokého učení technického v Praze, jeho spolužačkou byla dokonce předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Byl fyzik a pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd ČR. Po odchodu z akademické sféry působil řadu let ve finančních institucích.
Do bankovnictví Michalika zlanařil jeho kamarád. „Říkal jsem mu, že to neumím, on tvrdil, že se to naučím za den, ať jdu dělat analytika,“ vyprávěl. Když šel na pohovor do tehdejší Živnobanky, nabídli mu na tu dobu astronomických 15 tisíc měsíčně. „Myslel jsem, že je to fór. Když se za mnou zavřely ty dveře, začal jsem se šíleně řehtat, říkal jsem si, že jsou to úplní blázni, proč mi dávají 15 tisíc? Bylo to v roce 1994, v ústavu jsem měl 3800,“ vzpomínal.
Po dvou letech ho zlákala nabídka z rakouské investiční banky IB Austria, kde to dotáhl až na předsedu představenstva. Po deseti letech opět změnil působení a usedl v představenstvu české pobočky HVB Bank. V té době už se zároveň věnoval komunální politice, která nakonec převážila nad finančním světem. „Přestalo mě bavit přehazovat peníze vidlemi,“ prohlásil s tím, že zkušenosti z investičního světa jsou ale k nezaplacení.
Z kandidátky TOP 09 se vytratil
Start jeho vrcholové politické kariéry však zabrzdil několik let starý příběh s dvousetmilionovou provizí ČSOB pro poradenskou společnost CA IB. Břežanský starosta byl tehdy jedním ze tří klíčových manažerů firmy. Provize měla být vyplacena za prodloužení miliardového kontraktu se státní Českou poštou.
„Jsou podezřelí, že jako jednatelé CA IB uzavřeli fiktivní komisionářskou smlouvu s holandskou společností OETS Holding na poradenské služby, na základě které zaúčtovali, ale do přiznání k dani z příjmů neoprávněně nezahrnuli fakturu na částku 238 milionů korun vystavenou pro ČSOB jako odběratele poradenských služeb, čímž neoprávněně snížili základ daně, a způsobili tak škodu ve výši nejméně 50 milionů korun,“ objevilo se v roce 2010 v dokumentu protikorupční služby.
Michalik trval na tom, že při kontraktu s Českou poštou k žádnému daňovému úniku nedošlo. Kvůli kauze ale odešel ze společné kandidátky s TOP 09 pro volby do poslanecké sněmovny v roce 2010, kde byl na druhém místě hned za lídrem Miroslavem Kalouskem. Policie nakonec na žádné pochybení nepřišla. „Přišlo anonymní udání na ČSOB, že nám vyplatili neoprávněně nějaké prostředky, jednou jsem byl podat vysvětlení na policii, ale vznikly z toho články, že mě policie honí,“ popisoval Michalik.
V Dolních Břežanech hnutí STAN v čele s Michalikem několikrát drtivě zvítězilo. Dokonce kandidátku nepostavila žádná opoziční strana. „Minule jsem přemlouval kolegu z ODS, aby postavil kandidátku, ať mají lidé možnost volby. On mi říkal, že na tu kandidátku nikdo nechce,“ přiznal nedávno sám Michalik, který byl zároveň náměstkem hejtmanky Středočeského kraje zodpovědným za inovace, dotace a finance.
Několikrát se ukázalo, že je zdatným zákulisním stratégem. Byl to právě on, kdo v roce 2016 zlanařil na středočeskou krajskou kandidátku hnutí STAN již zmíněnou Danu Drábovou. V loňském roce ho pak hnutí zvolilo za svého místopředsedu.
Nechtěl se chovat jako Andrej Babiš
Michalik se v minulém roce měl stát ministrem průmyslu a obchodu ve vládě Petra Fialy (ODS). Brzy však oznámil, že se o post v čele resortu ucházet nebude. V médiích se totiž objevily informace o údajném střetu zájmů okolo jeho někdejšího podnikání se solárními elektrárnami. Případ se týkal zhruba stomilionové půjčky, kterou před několika lety jeho firmě poskytl anonymní subjekt se sídlem na Kypru. Michalik tehdy prohlásil, že jeho rodina měla společnost na Kypru od roku 2002, její činnost ukončila v roce 2017. „Nedělo se tam nic nelegálního,“ řekl.
Potenciální střet zájmů kvůli třetinovému podílu ve fondu, který vlastní solární elektrárny, by se podle něj dal vyřešit prodejem elektráren. Podle Michalika bylo sice jeho podnikání na Kypru legální, nechtěl však, aby situace působila jako v případě premiéra Andreje Babiše (ANO). „Dospěl jsem k závěru, že je pro mě důležitější STAN. Vláda by neměla začínat tím, že je přirovnávána k tomu, že je to stejné jako předtím,“ řekl Michalik.
