Přestože se v posledních dnech kauza Čapího hnízda dostala na titulky v souvislosti s jedním z obviněných, Andrejem Babišem mladším, pojďme si shrnout fakta a podívat se na celou kauzu nikoliv prostřednictvím právních norem, výroků soudů a znaleckých posudků, ale tak nějak lidsky, aby si to každý mohl přebrat (východiskem nám budou veřejně dostupné informace, tj. obchodní rejstřík, zpráva OLAF, dokumenty uniklé z banky HSBC, případně jinak zveřejněné informace, jež lze považovat za věrohodné).

Obecně mají dotační programy (bez ohledu na definice) sloužit těm, kteří jsou postižení určitou (tržní) nevýhodou (z hlediska geografického, omezených zdrojů apod.).  V tomto případě byl dotační program určený pro malé a střední podniky. Je projekt s rozpočtem 436,6 mil. Kč (tak zněla žádost), malým, nebo středním podnikem?  IMOBA ve své obhajobě proti zprávě OLAF tvrdí, že vlastní dotace 50 mil. Kč na konci projektu tvořila jen 5 % výdajů, což znamená, že do projektu byla investována 1 mld. Kč., tj. více než dvojnásobek toho, co bylo uvedeno v žádosti od malého/středního podniku.

V areálu Čapího hnízda se můžete ubytovat ve dvoulůžkovém pokoji (podle sezóny) za 4.400 až 8.000 Kč na den, dát si předkrm za 259 až 349 Kč, resp. hlavní chod za 365 až 495 Kč, máte-li chuť na pivko, dáte za ně 60 Kč.  Je toto ten cestovní ruch, který si zaslouží podporu z našich a unijních daní?

Andrej Babiš tvrdí, že firmu v inkriminované době „vlastnily jeho děti a družka“.  Je normální, aby děti a družka bohatce, kteří jsou schopni investovat 950 mil. Kč ze svého, žádaly o podporu 50 mil. Kč?  Navíc na něco, co je jen jednou velkou manýrou?

Jak to celé začalo?

Jak sám Andrej Babiš uvedl ve sněmovně: „V roce 2005 jsem přemýšlel o vybudování rodinné farmy se zvířaty. Farmu měla stavět společnost IMOBA a.s patřící do skupiny Agrofert. Ale ten projekt nebyl ekonomicky efektivní. Posléze společnost IMOBA zvažovala alternativu – výstavbu kongresového centra pro skupinu Agrofert. Ani tenhle záměr nebyl ziskový. Následně v roce 2007 specialista na evropské fondy navrhl sepsání nového projektu na zařízení pro veřejnost, což se přeměnilo na stavbu multifunkčního kongresového centra Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro evropskou dotaci, byl ekonomicky rentabilní. Protože projekt se nezabýval podnikáním Agrofertu, nechtěl jsem ho uskutečnit v rámci skupiny Agrofert, a proto jsem se tím nechtěl zabývat a taky nezabýval.“ 

Takže protože se tím nechtěl zabývat, nechal 22. listopadu 2007 provést přeměnu jedné ze svých společností, ZZN Agro Pelhřimov, ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost, 1. prosince 2007 přeměnil akcie společnosti na akcie na majitele a 31. prosince nechal akcie prodat svým dětem a družce (5 ks Adrianě Bobekové, 5 ks Andreji Babišovi Jr. a 10 ks Monice Babišové).  Kupující se zavázali zaplatit za akcie do 6 měsíců od data podpisu.  Neměli ale asi dostatek hotovosti, takže to za to za ně Andrej Babiš (protože se tím nechtěl zabývat) zaplatil 15. září 2008.

Dne 20. prosince 2007 Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy zveřejnila projektovou výzvu č. 4 ROP NUTS 2 SČ v rámci Regionálního operačního programu Střední Čechy 2007-2013.

17. ledna 2008 mimořádná valná hromada (Andrej Babiš se tím již nezabývá) mění jméno společnosti na Farma Čapí hnízdo a přesouvá své sídlo do Olbramovic.  Souhlas s přenesením sídla do Olbramovic jim uděluje Andrej Babiš z titulu funkce předsedy představenstva IMOBY.  Do orgánů společnosti jsou zvoleni Adriana Bobeková a Martin Herodes.  Adriana Bobeková v té době současně zasedá v představenstvu IMOBY.  Toto je poslední valná hromada, u které je ve veřejných rejstřících k dohledání listina přítomných akcionářů.  V listině akcionářů jsou zapsáni Gabriela Knapová (10 ks) a Václav Knotek (10 ks).  Zpráva OLAF zmiňuje tři další valné hromady (5. ledna 2010, 31, srpna 2010 a 22. srpna 2011), kdy se valných hromad účastní 3 akcionáři, a to Gabriela Knapová (12 ks), Václav Knotek (4 ks) a Alexej Bílek (4ks) Výše uvedení jsou dvorními právníky Agrofertu. Vzpomeňte si na jednu z prvních verzí, že Farmu Čapí hnízdo vlastní nějací právníci.

Novým majitelům se to nějak rozleželo v hlavě a 16. února 2008, ještě, než to Andrej Babiš stačil zaplatit, přeprodali 12 ks akcií Martinu Herodesovi, bratru Moniky Babišové (ten prý držel akcie právě pro Moniku Babišovou, která si mohla přikoupit 2 ks akcií a držet podíl pro sebe a své dvě nezletilé děti přímo). Jenže nikdo z majitelů se tím asi nechtěl zabývat, takže akcionářská práva po celou dobu, kdy se tím Andrej Babiš nechtěl zabývat (tj. do roku 2013, kdy se tím Andrej Babiš opět začal zabývat a vnořil Farmu Čapí hnízdo do IMOBY), vykonávali právníci Andreje Babiše, který se tím nechtěl zabývat (Václav Knotek, Gabriela Knapová a Alexej Bílek)

25. února 2008 je mezi společností Farma Čapí hnízdo a společností Agrofert Holding uzavřena smlouva, podle které se společnost Agrofert Holding zavazuje pořádat na Farmě Čapí hnízdo své firemní akce, zemědělské dny a každoroční výstavy zemědělské techniky, a to počínaje rokem 2010.

27. února 2008 společnost Farma Čapí hnízdo uzavřela s IMOBOU dvě nájemní smlouvy, na pozemky a nemovitosti potřebné pro výstavbu projektu.

29. února 2008 podala společnost Farma Čapí hnízdo projektovou žádost o dotaci, kterou podepsali Josef Nenadál a Jana Nagyová, členové představenstva společnosti.  Společně s nezpůsobilými výdaji byl celkový rozpočet projektu odhadnut na 436,6 mil. Kč, z čehož 386,5 mil. Kč mělo být financováno z bankovního úvěru a 6,6 mil. Kč pak z vlastních zdrojů společnosti.  Regionální rada dne 21. srpna 2008 žádost Farmy Čapí hnízdo schvaluje a žádá o dodání povinných příloh ke smlouvě o poskytnutí dotace.  5. září 2008 jim Jana Nagyová zasílá neúplnou kopii smlouvy o půjčce, kterou 23. června 2008 podepsala Farma Čapí hnízdo s pražskou pobočkou HSBC Bank Plc.  Absentuje ručitelské prohlášení Agrofert Holding, který se za úvěry v celkové výši 455 mil. Kč zaručil.  Žadatel se obhajuje obchodním tajemstvím (zcela nesmyslně, neboť tuto skutečnost musí uvést žadatel i ručitel v následných výročních zprávách).  Ručitelské prohlášení Agrofert Holding z 25. června 2008 je podepsáno Andrejem Babišem, který se tím nechce zabývat.

Banky jsou ze zákona povinny ověřovat identitu svých zákazníků (procedura známá jako „know your customer“), jinými slovy, banka je povinna zjistit, kdo je ultimativním vlastníkem entity žádající o financování.  V rámci interních pravidel jsou pak stanoveny procedury, jimiž se tyto skutečnosti potvrzují.  Následují citace z interních dokumentů provázejících schvalovací proces HSBC v případě financování Farmy Čapí hnízdo:

• Farma Čapí hnízdo je společnost přímo vlastněná panem Andrejem Babišem,
• Farma Čapí hnízdo je momentálně zásadní projekt Andreje Babiše – akcionáře Agrofert Holding.  Jedná se o jeho klíčový projekt, něco, co je pro něj velice významné,
• v roce 2008 se Agrofert rozhodl pořídit si nové zařízení (angl. „facility“) prostřednictví nově založené společnosti Farma Čapí hnízdo
• Farma Čapí hnízdo bude primárně využita pro společnosti ze skupiny Agrofert (přes 220).  Agrofertem bylo rozhodnuto, a nám potvrzeno, že veškeré korporátní akce budou konány na Farmě Čapí hnízdo, neboť skupina již nechce platit externím dodavatelům

Zde je na místě připomenout závěr Policie ČR, že společnost Farma Čapí hnízdo byla aktivována jen pro účely získání dotace.  Pokud by dotace nebyla získána, výstavbu by realizovala IMOBA.  Tato úvaha je logická; projektová žádost byla schválena 21. srpna 2008, zaplaceno za akcie Andrejem Babišem (který se tím nechce zabývat) bylo 15. září 2008.  

Takže si to shrňme, společnost Farma Čapí hnízdo staví za 436.6 mil. Kč na pozemcích pronajatých od Agrofertu (k vyčlenění společnosti IMOBA z holdingu došlo až k 1. lednu 2014), za peníze garantované Agrofertem, kongresové a rekreační centrum, které se Agrofert zavazuje od roku 2010 využívat ke konání svých korporátních akcí.  Akcionářská práva po celou dobu vykonávají právníci Agrofertu.  Stále si myslíte, že se jedná o malý/střední podnik, který stojí mimo strukturu Agrofertu?

Výstavba a provoz

V letech 2008 až 2010 probíhá výstavba vlastního projektu Čapího hnízda.  Až do listopadu 2008 společnost IMOBA jedná s úřady a platí některé náklady spojené s projektem (projektová dokumentace, stavební dozor).  Dle zprávy OLAF dne 13. října 2008 společnost IMOBA prodala za 16,561 mil. Kč. Farmě Čapí hnízdo projektovou dokumentaci a povolení spojená s výstavbou kongresového centra.  Současně v letech 2007 až 2009 IMOBA stále skupuje pozemky v okolí kongresového centra.

V roce 2010 je dokončena jak vlastní výstavba, tak je dočerpána dotace v celkové výši zhruba 50 mil. Kč.  A zde se vrátíme k původnímu záměru, spolu s nezpůsobilými výdaji byl rozpočet projektu odhadnut na 436,600 mil. Kč.  Rozvaha společnosti Farma Čapí hnízdo k 31. prosinci 2010 v položce dlouhodobý hmotný majetek vyčísluje jeho pořizovací cenu na 606,260 mil. Kč.  Již posudek pořízený ROP na původní projekt zpochybňoval průchodnost projektu a tento nedoporučoval.  Nakonec byl pořízen majetek s hodnotou skoro o 40 % vyšší, než byl celkový rozpočet projektu. Zde se nabízí úvaha, že Andrej Babiš od počátku stavěl úplně něco jiného, než Farma Čapí hnízdo prezentovala v žádosti o dotaci.  I kdyby se snažil tvrdit opak, potom entita, která je během výstavby schopna sehnat lusknutím prstu minimálně 170 mil. Kč navíc, přece nepotřebuje dotaci.

Jako vskutku bizarní se jeví argumentace IMOBY, že vstup Farmy Čapí hnízdo na trh (po dokončení v roce 2010) byl negativně ovlivněn ekonomickou krizí, a proto musela hledat další zdroje příjmů (viz dále).  Přitom Farma Čapí hnízdo do projektu dále investovala až do výše 1 mld. Kč.

Nyní si zacitujme ze zprávy OLAFu: „Analýza faktur vydaných společností Farma Čapí hnízdo a.s. v letech 2010-2013 ukazuje, že při porovnání celkové výše výnosů z vlastních produktů a služeb činil příjem z reklam 91,25 % (2010), 80,81 % (2011), 88,19 % (2012) a 71,49 % (2013). Tyto reklamní služby byly poskytovány výlučně společnostem náležícím do koncernu Agrofert, jmenovitě Agrofert Holding a.s. (1. října 2013 byla společnost přejmenována na Agrofert, a.s.), SKW Stickstoffwerke Piesteritz GmbH, NAVOS, a.s., ZZN Havlíčkův Brod, a.s., Primagra, a.s., AgroZZN, a.s., ZENA – zemědělský nákup, a.s., ZZN Pelhřimov, a.s., Cerea, a.s., OSEVA, a.s., PRECHEZA, a.s., Synthesia, a.s., Fatra, a.s., AFEED, a.s., DEZA, a.s., Agroservis Tachov, a.s., Duslo, a.s., ZZN Polabí, a.s., PREOL, a.s., ZZN POMORAVÍ, a.s., PENAM, a.s., Kostelecké uzeniny, a.s., HYZA, a.s., AGROTEC, a.s., Lovochemie, a.s., OLMA, a.s., Agrona, a.s., Mlékárna Hlinsko, a.s.

Analýza skutečných tržeb ukazuje významnou disproporci ve srovnání s projektovou prognózou. Tato disproporce je vesměs patrná ve složení tržeb. Reklamní služby v celkových tržbách za roky 2010-2013 činí 71,49 až 91,25 %. Bez příjmů z reklamy by celkové tržby činily v roce 2010 pouze CZK 6 mil., což by nepostačovalo ani k pokrytí nákladů na platy zaměstnanců za tento rok (CZK 13 mil.). Stejná situace se opakovala v letech 2011-2012.“

Podle žádosti o dotaci byl projekt kongresového centra Farma Čapí hnízdo primárně založen na rozvoji turistiky a služeb cestovního ruchu (hotel, kongresové centrum, restaurace, zázemí pro rekreaci).  V prvním roce plného provozu (to byl rok 2011) činily tržby Farmy Čapí hnízdo 87,750 mil. Kč.  Z toho tržby za reklamní činnost dosáhly 71,800 mil. Kč, na všechny ostatní tržby (tedy zejména ty, jež jsou hlavním předmětem činnosti společnosti) zbývá 15,950 mil. Kč.  Osobní náklady v daném roce činily 19,041 mil. Kč.  V roce 2013 (tedy v posledním roce samostatného života Farmy Čapí hnízdo) činí celkové tržby 92,000 mil. Kč, přičemž tržby z hlavní činnosti (zbytek je reklama) činí 26,200 mil. Kč, osobní náklady dosahují 26,000 mil. Kč.  Vlastní provoz tedy v zásadě svou hlavní činností nevydělal ani na mzdy svých zaměstnanců.

V této souvislosti je třeba zmínit, že v případě reklamní činnosti Farmy Čapí hnízdo se nám tady vedle dotačního podvodu objevuje v případě zadavatelů reklamy (výše uvedených společností skupiny Agrofert) trestný čin krácení daně.  Společnosti skupiny Agrofert si za desítky milionů korun objednávají reklamu na místě, kam jezdí zejména zaměstnanci skupiny Agrofert; a pak nějaké svatby.  Finanční úřady se s tím za normálních okolností moc nemažou, nicméně je zjevné, že  existují i výjimky.

Zpátky do skupiny, ať žije IMOBA

Na konci roku 2012 je zjevné, že i přes masivní pomoc skupiny Agrofert to moc nejde (nebo to byl od počátku záměr?).  Bankám Farma Čapí hnízdo dluží 293,000 mil. Kč, jiné závazky (vůči komu asi?) činí 322,300 mil. Kč, vlastní kapitál je -18,600 mil. Kč.  Přestože jako obvykle Farma Čapí hnízdo dostává výrok auditora (A&CE auditoři a znalci Praha, což jsou dvorní dodavatelé „znaleckých“ posudků skupiny Agrofert) bez výhrad.

18. listopadu 2013, několik měsíců po uplynutí 5leté lhůty, kdy není možno akcie společnosti převádět, Gabriela Knapová, Václav Knotek a Alexej Bílek prodávají IMOBĚ 20 ks akcií společnosti Farma Čapí hnízdo za celkovou kupní cenu 50.000 Kč.  K 1. lednu 2014 společnost Farma Čapí hnízdo zaniká fúzí se svou matkou, společností IMOBA.  

Vypadá to jako kachna, kdáká to jako kachna, kolíbe se to jako kachna, ale kachna to není. To je přece jasné, nebo ne?

Tento text vznikl převážně v den, kdy jsme si připomínali výročí 17. listopadu.  V neděli 18.11. t. r. jsme se dozvěděli od pana Faltýnka (Otázky Václava Moravce), že přece pro pana Babiše by nedávalo smysl páchat dotační podvod za 50 mil. Kč, když ho to celé stálo 1 mld.  Následně jsme si přímo od Andreje Babiše vyslechli (rozhovor na TV Nova) další verzi jak to celé bylo: „Moje starší dcera, která má ráda koně a měla přítelkyni a taky měla ráda koně, přišla s tím projektem.“ Dalšího komentáře netřeba. A to tady máme ještě ten výlet na Krym. Neřešitelný úkol pro Máru Prchala a agrofertí trollí farmu.