GLOSA / Uběhlo už několik dní od velkorysé nabídky ruského diktátora Vladimira Putina a jeho výnosu, který říká, že Moskva pomůže všem cizincům, kterým nevyhovuje politika jejich domovské země „zaměřené na vnucování destruktivních neoliberálních ideálů, které jsou v rozporu s tradičními ruskými duchovními a morálními hodnotami“. Tak jak to, že nikde nevidíme davy dezolátů prchajících směrem na východ?
Dalo by se tedy očekávat, že davy nespokojenců, zastánců „tradičních“ hodnot, chcimírové a dezinformátoři, si rychle sbalí kufříky, zásobu vlajek a levného piva na cestu a odjedou tam, kam je srdce táhne. Tedy do země, jejíž fungování odpovídá a vyhovuje jejich mentalitě a přesvědčení. Tam čeká to pravé štěstí! Nebo snad ne?
Ne. A v tom to právě je. Pokrytectví Putinových fanoušků je stále stejné. Chceme na Západ nadávat, ale neochvějně budeme čerpat jeho výhody, které nám Rusko nikdy nabídnout nemůže. Budeme z pohodlí obýváků s lahváčem v ruce bránit svou zem prostřednictvím internetových diskuzí. A kdyby náhodou někdo chtěl, abychom tutéž zemi bránili i v realitě, schováme se pod gauč, na kterém jinak trávíme většinu času.
Potrefená husa se vždycky ozve
Je to zajímavé, jak rychle a snadno člověk pozná, kde je pravda, co je realita a jak to tihle lidé ve skutečnosti mají. Nespokojenost s vlastním životem řeší nadáváním na všechno kolem a místo toho, aby se zamysleli, jak to změnit, budou sedět a psát urážky a stížnosti, protože to je to nejjednodušší „řešení“.
A díky tomu také víme, že to volání po záchraně z Ruska je jen další snahou zakrýt vlastní neúspěchy, neschopnosti a nespokojenost. Vážně všechny ty řeči myslí jen úplná hrstka přesvědčených, případně pomatenců a vyznavačů Československa. Je to podobné jako u našich slovenských sousedů, kde se ukázalo, že by zemi v případě napadení bránili nejvíce voliči Progresivního Slovenska. „Vlastenci“ nikde. Jako vždycky.
A tak se není čemu divit, že tak hlasitě křičí, když Otakar Foltýn jistou skupinu obyvatel označí trefným názvem. Říká se tomu potrefené husy.