Vůdce hnutí ANO a premiér Andrej Babiš FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
KOMENTÁŘ / Útok Spojených států a Izraele na Írán přinesl v Česku jeden nečekaný efekt – proti vůdci hnutí ANO Andreji Babišovi se tentokrát bouří část jeho vlastních příznivců. Premiér Babiš mimo jiné odsoudil následné íránské útoky na Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Saúdskou Arábii a Jordánsko. „Tyto země se na dnešní operaci nijak nepodílely a ze strany Íránu se jedná o nepřijatelné narušení jejich suverenity,“ napsal na sociální sítě.
Na Facebooku, kde má dlouhodobě silnou podporu, se však setkal s nezvykle ostrou reakcí. V diskusi se objevily například tyto komentáře: „Jasně, jsou to úplný chudinky, nějak začínáte fialovět – a to nejen co se Íránu týká, pane Babiš.“ Další uživatel napsal: „Především je nutno odsoudit útoky Izraele a USA na Írán. To je prvotní příčina všeho zla.“ Objevily se i osobní výpady: „Ty vole, odsuzuješ odvetu a ne toho, kdo si začal?“ Anebo: „Vy jste se dočista zbláznil.“ Nechyběla ani ironie: „Andreji, dobře víš, že střílíš vedle. Omluvou ti budiž, že jsi to dostal příkazem z Bruselu.“ A také: „Už i pan Babiš se zaprodal!!!“
Další diskutující Babišovi vyčítají, že pomíjí vojenské souvislosti útoku proti zemím Perského zálivu: “Vždyť vám jako premiérovi musí být jasné, že pokud tyto země umožnují přítomnost US základen na svém území (odkud se provádějí operace vůči Íránu), tak se v případě eskalace mohou stát terčem odvetných útoků.”
Poté, co v sobotu večer oznámily agentury zprávu, že íránský duchovní vůdce Alí Chameneí je mrtev, vypukly v hlavním městě Teheránu spontánní oslavy, jak ukazují například záběry webu Euronews.
Rozporuplné reakce ovšem vyvolaly útoky na Írán i ve Spojených státech amerických. Kritika nezaznívá jen od demokratů, ale i od části republikánů. Z demokratických senátorů se ozvali například Tim Kaine, Chuck Schumer či Elizabeth Warren, kteří upozorňují na chybějící souhlas Kongresu a riziko eskalace.
Z republikánů kritiku vyjádřili například Thomas Massie a Rand Paul, kteří zdůrazňují ústavní pravomoci Kongresu v otázkách války a varují před dalším rozšiřováním prezidentských kompetencí. K útokům se kriticky postavil i editoriální panel deníku The New York Times, podle něhož zásah postrádá jasný právní mandát, strategii i podporu spojenců a nese vysoké riziko regionální eskalace. Všichni kritici odsuzují brutalitu íránského režimu, ale pozastavují se nad slabým zdůvodněním útoku, jeho unáhleností a porušením ústavních i mezinárodních pravidel.
Známý kritik prezidenta Donalda Trumpa, historik Timothy Snyder, navíc zdůrazňuje širší nebezpečí: válka podle něj může sloužit jako nástroj k odvádění pozornosti od domácích problémů a k posilování Trumpových autoritářských tendencí. Varuje, že konflikt může rozkolísat demokratické instituce a je podle něj třeba zkoumat i politické motivace vůdců – v této souvislosti mluví o zkorumpovanosti amerického prezidenta, kterého země Perského zálivu zahrnují hodnotnými dary včetně soukromého luxusního Boeingu 747-8. Ten získal jako soukromý dar od Kataru.
Z českých politiků zaujal zdrženlivý postoj například Pavel Fischer (bezpartijní), předseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Připomněl brutalitu íránského režimu i jeho vazby na Rusko, zároveň ale varoval před nejasnými cíli operace: „Našim americkým spojencům bych rád řekl: váš prezident mě překvapuje. Ještě v roce 2025 americké zpravodajské služby (včetně CIA) hodnotily, že Írán nemá aktivní vojenský jaderný program (i když byl velmi blízko ‚breakout‘ kapacity). Dnes útoky vypadají jako pokus o změnu režimu, nejen o zastavení jaderné hrozby. V minulosti se změny režimu za pomoci bombardování nepodařily. Můžeme doufat, že je strategie tentokrát připravena lépe?“
Ačkoli Babiš to na Facebooku od vlastních příznivců schytává, na jednu jistotu se může spolehnout. Jednoznačnou podporu mu mezi diskutujícími vyjádřil poslanec Denis Doksanský (ANO). Loajální poslanec, spojený s nevybíravým postupem proti studentům vlastní školy, k Babišovu příspěvku napsal souhlasný výkřik s palcem nahoře: „Přesně tak!“