
Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / U.S. Chemical Safety Board / Public Domain
FOTO: Wikimedia Commons / U.S. Chemical Safety Board / Public Domain

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie, související neplánované opravy a klesající marže na západních trzích snížily výsledky loňského exportu ruských ropných produktů na dvanáctileté minimum. Postiženy byly firmy Lukoil, Gazprom Něft i Rosněft.
Ruské rafinerie byly v roce 2024 nuceny snížit zpracování ropy na 267 milionů tun, což představuje nejhorší výsledek za posledních 12 let, píše nezávislý ruský deník The Moscow Times s odvoláním na agenturu Reuters.
Jak uvádí, došlo k tomu kvůli celé řadě úspěšných útoků ukrajinských dronů na tamní ropné závody. Po těch musely následovat neplánované odstávky a opravy. Zároveň mělo dojít ke kolapsu marží. Negativní vliv na celkovou bilanci exportu ropných produktů měl pak i zákaz vývozu benzinu, který ruské úřady zavedly kvůli nedostatku této klíčové komodity na jejich vlastním trhu.
Ukrajinci zaútočili během loňského roku na mnoho ruských rafinerií a dalších zařízení potřebných pro výrobu a vývoz paliv. Zasažena byla rafinerie Lukoilu ve Volgogradské oblasti, poškození neuniklo několik rafinerií společnosti Gazprom Něft a také rafinerie Rosněftu v Krasnodarském kraji.
Rusko bylo proto donuceno snížit vývoz ropných produktů prostřednictvím přístavů o zhruba 9 % ve srovnání s loňským rokem, což se projevilo mj. poklesem exportu přes přístavy v Baltu (o 9 %), v arktické oblasti (o 14 %) a také přes jižní přístavy v Azovském a v Černém moři (o 10 %). Černomořský přístav Tuapse snížil po útoku svůj export rovnou o třetinu. K nárůstu exportu pak došlo v prosinci loňského roku.
Další útoky pokračují
Ukrajinci rozpoutali svou masivní dronovou kampaň proti ruským rafineriím zejména v roce 2014 ve snaze omezit příjmy, z nichž ruská státní pokladna financuje válku proti jejich zemi. Od té doby zasáhli mnoho závodů zpracovávajících ropu, některé z nich vzdálené i více než 1000 kilometrů od svých hranic.
Úspěšné údery podle listu The Washington Post nebyly přijaty kladně administrativou amerického prezidenta Bidena. Viceprezidentka Kamala Harrisová měla dokonce soukromě sdělit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, aby jich zanechal, kvůli obavám z globálního růstu ceny energií a možné agresivní ruské odplaty.
Ukrajina nicméně v úderech pokračovala a pokračuje i nadále. V lednu letošního roku byla poškozena jedna z největších ruských rafinerií Taneco v Tatarstánu a bombardování čelí také sklady paliv na řadě míst v Rusku. O jednom z posledních takových případů si můžete přečíst zde.