Kdybych měla vybrat válečného lídra v Evropě, byl by to finský prezident Alexander Stubb, řekla finskému veřejnoprávnímu serveru Yle Line Rindvigová, šéfka společnost Defence Builder, která na Ukrajině pomáhá firmám vyvíjet a testovat obranné technologie společně s ukrajinskou armádou. „Pokud jde o přípravu, je Finsko daleko před ostatními evropskými zeměmi,“ dodala.

Podle Rindvigové se evropské země snaží poučit z války a Finsko ve využití poznatků a zkušeností z Ukrajiny jednoznačně vyniká. Válka na Ukrajině nastartovala rychlý technologický rozvoj a kolem něj vyrostl nový ekosystém. Organizace jako Defence Builder v něm fungují coby přímé spojení s ukrajinskými vojenskými jednotkami. Myšlenka je jednoduchá: Vidíte, co je na frontě potřeba, a umožníte firmám, aby si své produkty otestovaly v boji.

Dále čtěte

„Tohle je teprve začátek, nepřítel je ve formě.“ Běžní Rusové po ukrajinských úderech počítají s nejhorším

Pokračující eskalace ukrajinských úderů, především na ruskou ropnou a exportní infrastrukturu, prohlubuje frustraci a strach obyvatel nejpostiženějších oblastí. Kromě díků…

Příkladem spolupráce je loni založená finská síť zbrojovek 17 Tech. Ta začátkem tohoto roku v Kyjevě představila řešení pro vedení Sedmého sboru, který je součástí ukrajinských vzdušných sil.

Na Ukrajině se finské startupy setkávají s krutou realitou. „Množství shromážděných bojových dat je obrovské,“ konstatoval zakladatel společnosti 17 Tech Sami Luukkonen. Frontová linie je nyní hluboká 25–50 kilometrů a vojáci tam zůstávají až 45 dní. Nic nelze poslat zpět k opravě. Všechno se musí zvládnout na místě s pomocí dílů shozených drony. Ukrajinský voják to vysvětlil takto: i nejhloupější člen skupiny musí být schopen výrobek sestavit.

Proto už žádný ze startupů, které v současné době procházejí programem 17 Tech, nemá stejný design jako na začátku. Všichni byli nuceni se přizpůsobit realitě na frontě.

Podle Rindvigové existují pouze dvě země, které plně chápou moderní opotřebovávací válku: Ukrajina a Rusko. Ukrajina, kterou denně napadají stovky dronů, vyvinula účinné metody, jak je zastavit. Drony typu Šáhed jsou sofistikované a vybavené několika řídicími systémy, které komplikují jejich vyřazení z provozu, ale hrozba spočívá i v něčem jiném.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Rusko na Ukrajině do jisté míry opustilo tradiční způsob vedení války a stále častěji využívá levné metody, které zpochybňují západní pojetí boje. Vojáci postupují na koních, oslech a elektrokolech – malých, pohyblivých cílech, které je těžké zastavit. „Je mnohem obtížnější zneškodnit dvanáct lidí na motorkách než dvanáct lidí v obrněném vozidle. Potřebujete k tomu mnohem více zdrojů,“ vysvětlila Rindvigová.

Spolupráce mezi Finskem a Ukrajinou se v poslední době výrazně prohloubila. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních měsících změnil svůj postoj. Poselství je jasné: chtějí sdílet válečné technologie a poznatky s Evropou,“ podotkl Luukkonen. Domnívá se, že aktivní diplomacie prezidenta Stubba otevřela dveře, ke kterým ostatní země nemají přístup.

Získal si jedinečnou důvěru

Finský prezident mimo jiné prohlásil, že schopnost Ukrajiny vést válku je nyní na takové úrovni, že se s ní v rámci NATO mohou měřit pouze USA. V kombinaci s historickou paralelou k zimní válce si prý Finsko u Ukrajinců buduje jedinečnou důvěru.„Cítí, že jsou ve stejné pozici, v jaké jsme byli my během zimní války, v boji mezi Davidem a Goliášem,“ uvedl Luukkone

Aby Evropa ve válce proti Rusku uspěla, musí podle Rindvigové změnit rovněž své myšlení. „Jsme zvyklí na to, že stát řeší věci za nás. Z tohoto způsobu uvažování se musíme probrat. Soukromý sektor a občanská společnost musí převzít větší odpovědnost,“ upozornila.

Dále čtěte

„Symbol nicotnosti, plivnutí na hroby našich dědů.“ Za radikální rozhodnutí tepou Kreml jeho vlastní lidé

Okleštění tradiční připomínky vítězství nad hitlerovským Německem 9. května, která se na Rudém náměstí v Moskvě konala vždy ve velkém…

Jako příklad zmínila ukrajinské startupy, které vyvíjejí zbraňové systémy za několik set tisíc eur, zatímco evropské společnosti za totéž požadují miliony. Rindvigová se domnívá, že Evropa musí opustit přesvědčení, že problémy vyřeší velké rozpočty. „Je třeba se přizpůsobit válečné ekonomice,“ podotkla.

Obává se však toho, že Evropa provede nezbytné změny, až když bude příliš pozdě. „Myslím si, že taková změna nastane až v případě, že dojde k útoku na kritickou infrastrukturu nebo ke ztrátám na životech civilistů. Možná dokonce k pokusu o invazi do některé z baltských zemí.“