Kdyby nám nepřicházely peníze z EU, vláda by za leden až duben skončila v deficitu. Navzdory dlouhodobému hospodářskému růstu.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) si sám naběhl, když tvrdil, že je loňský přebytkový rozpočet jeho dílem. Nechtěl (nebo bál se) přiznat, že vládu vloni zachránily právě peníze z EU. Bez nich bychom v přebytku nebyli. Kdyby k vládě tyto peníze nedotekly a navíc by investovala alespoň tak, jak bylo zvykem za vlád předchozích, dostali bychom se už vloni do deficitu. Vláda si zkrátka na investice moc peněz nevyčlenila. Deficit by byl dokonce ještě hlubší, pokud by si vláda výhodně (nebo dokonce zdarma) nepůjčovala. Na tom však měla velký podíl Česká národní banka díky násilnému (umělému) oslabování koruny a znehodnocování našich úspor. Levné půjčky pro vládu tak zaplatili Češi prostřednictvím zdražování zahraničního zboží a dovolených (nebo českého zboží vyráběného z dovážených materiálů).
Jestliže Babiš nechtěl začátkem roku připustit, že přebytek není jeho zásluhou, musíme mu zcela přičíst i nynější meziroční propad výsledku vládního hospodaření. Za leden až duben 2017 už došlo k propadu oproti stejnému období roku předchozího ve výši neuvěřitelných 24 miliard. Ekonomika přitom už minimálně tři roky slušně roste, byť by vzhledem k nízké dlouhodobé nezaměstnanosti měla mít schopnost ještě většího růstu (ale za nedostatečným využitím potenciálu mohou být zmíněné intervence České národní banky nebo snad i další faktory).
Nejhorším signálem však je, že se česká vláda nejen nepoučila, pokud jde o investice, nýbrž je dokonce ještě více utlumuje. Meziročně se investice za první třetinu roku propadly o 16,7 miliardy korun, což je pokles o nehorázných 63 %, navíc v porovnání s rokem předchozím, nijak chvályhodným. Lze to tedy brát tak, jako kdyby vláda zamrazila, utlumila či zničila vždy dva ze tří investičních (na budoucnost myslících) projektů, obdobně jako v roce 2014 naprosto nesmyslně a v rozporu i se svými vlastními rámcovými představami o naší energetické budoucnosti zhatila již připravený projekt dostavby jaderné elektrárny v Temelíně. Míra vládních investic značně pokulhává za mírou investic soukromých. Sobotkova vláda nám tak z dlouhodobého hlediska zadělává na velký problém.
Málem padlá vláda tedy dosud promrhávala hospodářské oživení. Vybrané daně využívala na okamžité (spotřební) útraty. Hospodaření státu zachránil jen vyšší výběr některých daní. Ať už je to dobře, nebo tím hospodářskou aktivitu už příliš utlumujeme, hlavní příčinou nebyla (alespoň prozatím) kontrolní činnost finanční správy, shromažďování údajů o našich nákupech na „Babišovu“ centrálu prostřednictvím „on-line pokladen“ či kontrolní hlášení k DPH.
Výběr se totiž zvýšil zejména u zaměstnanců, a to meziročně dokonce o 11,3 %, u firem (resp. právnických osob obecně), kde se zvýšil také výrazně, konkrétně o 10,4 %, a konečně u pojistného placeného na sociálce, kterého bylo vybráno o 7,1 % více. Všechny tři právě uvedené položky příjmů do státní kasy jsou pochopitelně ovlivněny primárně hospodářským růstem. Vláda přitom za celou dobu svého počínání od počátku roku 2014 neprovedla žádné významné opatření, kterým by k oživení ekonomiky dopomohla. Některými svými nápady (zejména samozřejmě EET) či nespravedlivým přidělováním obrovského objemu daňových úlev zejména velkým zahraničním koncernům na úkor jejich české konkurence naopak musela českou ekonomiku nutně nezanedbatelně poškodit.
Jestliže přitom mluvíme o lepším výběru daní od zaměstnanců, je zapotřebí si uvědomit, že veškeré daně i pojistné za své zaměstnance vždy odvádí jejich zaměstnavatel, ať už živnostník, nebo podnik. Jak se následně o daňové břemeno podělí, nezávisí na sazbách uvedených v zákoně, nýbrž na jejich konkurenční pozici na trhu. Nemá tedy smysl tvrdit ve stylu levicových politiků, že poškozenými jsou především zaměstnanci, kteří musí platit daně za své chlebodárce (podniky a živnostníky).
První místopředseda ANO a bývalý krajský zastupitel za ČSSD Jaroslav Faltýnek přičítá loňský přebytek v hospodaření vlády svému kamarádovi z dob působení ve funkcích v Agrofertu Babišovi. Co tedy říkáte, pane Faltýnku, na Babišův nynější propad o uvedených 24 miliard a pokles investic o stěží uvěřitelných 63 %?