Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
FOTO: Občanská demokratická strana / se souhlasem
KOMENTÁŘ / V záplavě špatných zpráv a ustavičného kvílení opozice o tom, že je Česko spálenou zemí, kde ani plevel neroste, by snadno mohla zapadnout nenápadná analýza Českého statistického úřadu o stavu hospodaření vládních institucí za rok 2024. Ta přitom obsahuje jeden zásadní údaj. České veřejné finance se skutečně uzdravují, a to dost výrazně. V minulém roce se schodek vládních institucí snížil o 1,5 procenta HDP na úroveň 2,2 procentního bodu. Jsme tak na nejlepší úrovni od covidu.
Když koncem roku 2021 nastupovali noví ministři Fialova kabinetu do svých úřadů, stála před nimi celá řada jen těžko řešitelných úkolů. To navíc ještě netušili, jaké další výzvy přijdou. Největší bolístku ale hned zpočátku představovaly obří rozpočtové schodky zanechané předchozími vládami Andreje Babiše. V té době jely naše veřejné finance přímo do zdi, a to ještě v pomyslném autě bez volantu a bez brzd.
Hospodaření vládních institucí nelze úplně zaměňovat za schodek státního rozpočtu. Jde o poněkud komplexnější údaj. Dívá se totiž na celé veřejné finance včetně rozpočtů místních vlád (obce, kraje) či na peněžní fondy zdravotních pojišťoven. Ještě v roce 2021 předávala Babišova vláda veřejné hospodaření v mínusu 312 miliard, což představovalo 5 procent hrubého domácího produktu. Naproti tomu vláda Petra Fialy začala od svého nástupu tento deficit snižovat, a to až na úroveň 2,2 procenta HDP za loňský rok, přestože se zadlužení i kvůli povodním očekávalo někde na úrovni okolo 3,7 procenta HDP. Skutečný výsledek je nyní o 1,5 procenta HDP nižší.
Co tomu napomohlo?
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2024 meziročně o 6,8 procenta, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o necelých 207 miliard. Nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a z daní z výroby a dovozu.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2024 o 2,9 procenta, resp. 98,1 miliardy korun. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek a obrany. Naopak největší pokles u dotací. To byl ostatně i jeden ze zamýšlených kroků Fialovy vlády při představení konsolidačního balíčku, ušetřit na výdajích na straně státu a neinvestičních dotacích pro podnikatele.
Největší část deficitu vyplývá z hospodaření sektoru ústředních vládních institucí, které skončilo v deficitu 212,4 miliardy. Místní vládní instituce skončily v přebytku přes 55 miliard a sektor fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) v deficitu 20,1 miliardy korun.
Pokud se zaměříme pouze na ústřední vládní úroveň, pak příjmy oproti roku 2023 vzrostly v poměru k HDP o 0,6 procentního bodu, zatímco výdaje naopak klesly o 0,9 procentního bodu. Pozitivní výsledek je nejen odrazem rozpočtové konsolidace, ale i ukončení opatření přijatých vládou v souvislosti s vysokými cenami energií.
Strukturální deficit (deficit, který je očištěn o vliv hospodářského cyklu, jednorázová a jiná přechodná opatření) se v roce 2024 snížil z 2,7 procenta HDP na 1,9 procenta HDP. Výsledné zadlužení veřejných financí dosáhlo úrovně 43,6 procenta HDP.
Česká republika tak poprvé od covidu splnila 3% hodnotu pro schodek z maastrichtských konvergenčních kritérií.
Trend je tedy nastolen správně a míří dobrým směrem. Pokud by ovšem měla v září znovu nastoupit nezodpovědná rozpočtová politika hnutí ANO, znamenalo by to pro veřejné finance katastrofu, jak ostatně vhodně poznamenal ministr financí Zbyněk Stanjura: „Když porovnám zadlužení zpětným pohledem, trend jeho růstu zřetelně zpomalil. Nárůst o 11 procentních bodů, který způsobila minulá vláda v době covidu, už je naštěstí minulostí. Bohužel za nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinetu Andreje Babiše ale platíme dodnes.“
Vyšlo na webu Pravý břeh.
