Nejsme Babišovi nevolníci. To, co vláda předvádí, není návrat k normálu

Moderátor České televize před pár dny s klidným hlasem oznámil, že premiér se nedohodl na přerozdělení vakcín, takže Česká republika žádné navíc nedostane. Tečka. Nic dalšího jsme se o ostudné porážce a neschopnosti Andreje Babiše nedozvěděli. Ministr zdravotnictví Jan Blatný nám sdělil, ať koukáme sekat latinu, jinak se nám děti prvního stupně nevrátí do škol. Druhý stupeň, středoškoláci a vysokoškoláci více než rok on-line výuky zřejmě doženou během letních kempů ministra školství Roberta Plagy. 

Vládní epidemiologové stále připomínají, jaké je štěstí, že máme zrovna je, jelikož na nás mohli být mnohem, mnohem přísnější. Média mezitím přinášela „apokalyptické“ záběry z pražské náplavky, Petřína a Riegerových sadů, kam mládež „utržená ze řetězu“ vyrazila za sluníčkem. Jinam totiž nemůže, jelikož ji Babišova vláda zamkla „doma“. Oproti obyvatelům Brna se nemohou vydat do přírody kousek za Prahou.

Dále čtěte

Babiš, Hamáček i Petříček slibují letní dovolenou. Opět chtějí koupit voliče za Chorvatsko

Ministr zahraničí Tomáš Petříček v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že je reálné, že Češi budou moci jet v…

Nezachytil jsem podobné záběry z pražských supermarketů. K večeru 1. dubna jsem se musel vydat do jednoho nejmenovaného řetězce, kde byla doslova hlava na hlavě. Rozestupy byly čirou chimérou, zatímco kolona front ke kasám se táhla do „nekonečna“. Nikde jsem nezaznamenal covidovou hlídku, která by nás upozornila, ať se nehromadíme u regálů a dodržujeme rozestupy.

Vrcholem nabobství současné garnitury je zesílení šikany ze strany policie. Muži zákona nám mohou kdykoliv zazvonit u dveří a zkontrolovat, zda jsme s covidem doma. Co na tom, pokud někomu jeho stav nedovolí vstát z postele, aby se s horečkou v haptáku hlásil u dveří, že nesedí na náplavce. Jedná se o flagrantní prolomení ochrany osobních údajů, které hygiena předává represivním složkám.

Když nestačí obušek a zakleknutí na ulici, budeme vás obtěžovat i ve vašem soukromí. Nejedná se o apríl. Ministr Hamáček se očividně inspiroval filmovou rolí drsného poldy Harryho v podání Clinta Eastwooda. Uvidíme, zda mu to na podzim přinese více než čtyři procenta hlasů.

Je na čase říct, že nestojíme o to, aby nám vláda řídila naše životy od A do Z. Nejsme a nebudeme její nevolníci. Nechceme, aby nás policie buzerovala v parcích kvůli roušce. Netoužíme po „totální ochraně“. Proč kupříkladu můžeme s negativním testem do práce, ale nemůžeme do hospody na pivo?

Nechceme, aby naše děti byly figurkami na vládní šachovnici. Děti, které mají tu smůlu, že žijí v okresech s vyšším číslem R, se do školy nevrátí. Přitom se jedná o takřka čtvrtinu žáků. Je zajímavé, že regiony, v nichž panovala již týdny zcela opačná situace, k otevření škol nedospěly. Proč je systém nastaven pouze jedním, represivním směrem? Vláda by měla konečně pochopit, že rodiče, učitelé a žáci jsou ochotni podstoupit riziko k návratu do normálu.

Pokud je učitel naočkován, je nesmysl, aby se během výuky dusil v respirátoru a zbytečně trpěl bolestmi hlavy. Pokud jsou děti i rodiče negativní, nedává smysl, aby nemohly ve třídě volně dýchat. Pokud se musí děti testovat, ať se tak děje v klidném prostředí domova jako například v Anglii.

Otázka dne zní, kdo koho má vlastně chránit? Naočkovaný učitel v respirátoru chrání žáky nebo obchodní zájmy vlády? Negativně testované děti chrání negativně testované rodiče nebo negativně testovaného a naočkovaného učitele?

Ministr Blatný by zajisté podotkl, že i během testování se může někdo nakazit, stejně jako se může nakazit naočkovaný učitel. Ale proto snad očkujeme, aby tahle noční můra skončila. Očkujeme, jelikož víme, že poté bude průběh infekce dotyčného mírný, nikoliv tragický.

To, co vláda předvádí, není návrat k normálu, ale k čínskému způsobu života. Pro děti bude návrat do škol a školek – a to pouze předškoláků – daleko horší nežli tomu bylo paradoxně před rokem, nemluvě o tom, že se bude jednat o pouhý zlomek z nich.