Sergej Lavrov FOTO: Mfa.uz / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Mfa.uz / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Moskva bude proti vyslání západních mírových sil na Ukrajinu v rámci jakéhokoliv urovnání téměř tři roky trvající války na Ukrajině. V rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS to řekl ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Myšlenku umístění zahraničních jednotek k prosazení případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou navrhli na začátku měsíce francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk.
„Nejsme spokojeni s návrhy, které zaznívají od představitelů zvoleného prezidenta (Donalda Trumpa, pozn. red.), aby bylo členství Ukrajiny v NATO odloženo o 20 let a aby byl na Ukrajinu vyslán mírový kontingent britských a evropských sil,“ citovala Lavrova agentura TASS.
Kreml podle ruského nezávislého deníku The Moscow Times už dříve oznámil, že je „příliš brzy hovořit o mírových silách“.
Deník The Wall Street Journal už dříve napsal, že tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa navrhuje zmrazení frontové linie vytvořením demilitarizované zóny. Na zajištění bezpečnosti Ukrajiny by se neměly podílet Spojené státy ani kontingenty OSN a žádné další organizace financované USA. Zdroj deníku prozradil, že Spojené státy by mohly zaplatit vojenský výcvik nebo poskytovat jakoukoli jinou podporu, ale „neposílaly by americké muže a ženy na podporu míru na Ukrajině“.
Podle plánu se předpokládá, že by Spojené státy nadále poskytovaly Ukrajině zbraně k odstrašení Ruska před další agresí. Dříve, připomněl americký deník, poradci hovořili o plánu mírového urovnání, který mimo jiné předpokládal pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, aby Kyjev souhlasil s mírovými jednáními. Mezi návrhy je i odmítnutí plánů Ukrajiny vstoupit do NATO na dobu nejméně 20 let.
Diskuse o umístění evropských jednotek na Ukrajině jsou stále v počáteční fázi a jsou v nich nevyřešené otázky. Patří mezi ně například ty, které evropské země by se zapojily, o kolik vojáků by šlo, jakou roli by při podpoře tohoto uspořádání sehrál Washington a zda by Moskva dohodu zahrnující vojáky ze zemí NATO akceptovala, napsal už dříve deník The Wall Street Journal.
Zároveň však upozornil, že to, co začalo jako tiché rozhovory mezi britskými a francouzskými představiteli o takové možnosti, se podle informovaných lidí rozšířilo a zahrnulo také Trumpa, Zelenského a další evropské lídry.
Případné evropské jednotky na Ukrajině by byly součástí zvláštních mírových sil nebo sil pro monitorování příměří a nejednalo by se o operaci NATO, uvedli představitelé. USA (současná i budoucí administrativa) a také evropští lídři se podle amerického deníku chtějí vyhnout jakýmkoli přímým bojům mezi Ruskem a jednotkami NATO na Ukrajině v obavách, aby nepřerostly v globální konflikt. Zároveň panují obavy z toho, že i kdyby Rusko na příměří přistoupilo, využilo by ho k obnově své armády a pokusilo se znovu vtrhnout na Ukrajinu.
Evropské vlády se pravděpodobně budou mít na pozoru před situací, která by je postavila do pozice, kdy by se musely bránit ruskému porušení příměří, podle něhož není ani jasné, zda by evropské země byly schopné uvolnit na tuto misi nějaké vojáky, případně získat pro to politickou podporu. Macron navštívil Polsko, kde jednal s premiérem Donaldem Tuskem. Šéf polské vlády poté řekl, že Varšava nemá v plánu vyslat na Ukrajinu své vojáky.
Zelenskyj jako jedinou spolehlivou bezpečnostní záruku pro svou zemi dlouhodobě označuje členství v NATO, nicméně už připustil, že se to nejspíš nestane dříve než po skončení války. Ukrajinský prezident podle listu v posledních týdnech začal měnit postoj a naznačil, že by byl otevřen jednání s Ruskem na základě pozvánky, aby se Ukrajina připojila k alianci v budoucnu.
