Premiér a předseda ODS Petr Fiala FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Šéf občanských demokratů Petr Fiala to v nadcházejícím období nebude mít vůbec snadné. Kam se podívá, bude muset řešit nějaké problémy, třenice a především protichůdné zájmy a tlaky. Některé postupně vyplouvají na povrch už teď, ale většina z nich dá o sobě vědět až po volbách. O to větší však bude jejich síla a intenzita. Obstojí v tom profesor politologie Fiala?
Hádal by to asi málokdo. Bývalý rektor Masarykovy univerzity a někdejší ministr školství Petr Fiala je v čele občanských demokratů už dlouhých sedm let. Zrovna tento týden v pondělí vstoupil do svého osmého roku ve funkci předsedy ODS. Rok to bude patrně z těch všech předchozích nejnáročnější a těžko odhadnout, zda ho Fiala v této pozici vůbec přežije.
Za zmínku stojí, že Fialův předchůdce Petr Nečas byl šéfem občanských demokratů necelé tři roky, Mirek Topolánek straně předsedal sedm let a necelé čtyři měsíce a Václav Klaus dokonce více než jedenáct let a půl. Z toho plyne, že i ve srovnání s předchozími stranickými lídry není Petr Fiala žádným zimním králem, ale někým, kdo setrvává ve funkci předsedy Občanské demokratické strany už docela dlouhý čas.
Doba, která teď Fialovi začíná, je však svého druhu minovým polem, a to na všech myslitelných úrovních. Nejhorší je, že potíže, pasti, nátlak a nástrahy, které na šéfa občanských demokratů číhají, mají efekt, který se sčítá. A největší nebezpečí spočívá právě v jejich souběžném působení, které na Petra Fialu zřejmě vytvoří takový tlak, že bude velmi těžké vůči němu obstát. Aby se mu to podařilo, bude muset vynaložit veškerý svůj politický um a zkušenosti, které doposud v politice získal.
Na jedné straně tady máme Fialovy spolustraníky, např. jihočeského hejtmana Martina Kubu, který sice říká, jak si hledí svého kraje a nic jiného ho nezajímá, ale známe to. To říkají všichni a realita pak bývá dosti odlišná. Uvidíme, co bývalý ministr průmyslu a obchodu bude říkat po volbách.
Probublávající nesoulad
Pak je tady pražská organizace ODS, která řeší uspořádání v hlavním městě a koalici, která zde vládne a se kterou pražští občanští demokraté nejsou ani v nejmenším spokojení. Existuje tu i nemalá averze některých členů pražské Občanské demokratické strany vůči předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. To vše bude dělat neplechu, se kterou si bude muset Fiala poradit.
A po volbách bude hůř. Šéf ODS se bude muset zabývat vztahy v trojkoalici, kde v povolebním období začne dost možná probublávat nesoulad spojený jednak se situací kolem sestavování nové vlády a jednak různé odložené spory, na které před volbami nebyl prostor a hlavně byla jistá motivace držet je na uzdě. Ta po vyhlášení volebních výsledků už být nemusí.
Kromě toho, pokud by ODS měla skončit v koalici s Piráty, bude muset předseda občanských demokratů alespoň zčásti stabilizovat vztahy mezi svými spolustraníky a pirátskou partají. A do toho tady máme prezidenta Miloše Zemana, který bude tlačit na to, aby ODS šla do vlády s hnutím ANO bez ohledu na to, kdo volby nakonec vyhraje.
A pokud trojkoalice se svým lídrem Petrem Fialou nezíská velmi přesvědčivý volební výsledek, bude Fiala pravděpodobně čelit snahám usilujícím o jeho odvolání z předsednického postu občanských demokratů. To by ovšem ohrozilo vše, čeho se mu coby šéfovi ODS podařilo dosáhnout.
Spolehlivá partaj a splněné sliby
Martin Schmarcz ve svém komentáři pro Info.cz napsal: „Předvolební koalice představují zásah do organismu stran, zvláště těch tradičních se zavedenou značkou. Partajní šéfové to budou muset ustát. Tedy udržet členské základny pohromadě, ale také jim nedovolit, aby místními sobeckými zájmy ohrozily šance celku. Tipnu si, že v nejhorší pozici bude Petr Fiala. U ODS zeje největší propast mezi ambicemi strany a její momentální silou, čímž také vzniká největší tlak na předsedu. Navíc letití ‚bafuňáři‘ v ODS jsou dlouhodobě těmi největšími troublemakery,“ zdůrazňuje někdejší poradce premiérů Mirka Topolánka a Jana Fischera, nebo vicepremiéra Pavla Bělobrádka.
Všichni vlivní hráči v ODS by si měli uvědomit, že pokud vše skončí tak, že Petra Fialu z čela strany sestřelí, protože jim bude překážet v uplatňování jejich zájmů a ambic a protože to nebude ani nijak obtížné vzhledem k popsanému minovému poli a všem protichůdným tlakům, které bude muset Fiala vyvažovat, nakonec tím poškodí především sami sebe a Občanskou demokratickou stranu.
Schmarcz má pravdu, když píše, že občanští demokraté mohou ze všech stran nejvíce ztratit – pokud opět zklamou své příznivce – ale také nejvíce získat. Klíčem k tomu je jednoduchá věc. Dodržet to, co budou slibovat před volbami. Jestliže budou tvrdit, že trojkoalice bude po volbách postupovat společně, měla by ODS opravdu udělat maximum proto, aby tomu tak bylo.
Pokud by se tak nestalo, ze všech tří stran na to doplatí nejvíc. Stejně tak, když bude Fiala říkat, že ODS nepůjde do vlády s Andrejem Babišem a hnutím ANO, měla by to skutečně splnit bez ohledu na to, jak volby dopadnou. Nelze vyloučit, že Petr Fiala v nadcházejícím volebním období z nějakého důvodu v čele partaje skončí. Spolustraníci by ho však neměli potopit čistě účelově proto, aby nemuseli plnit to, co předseda strany sliboval před volbami.
Pro stabilitu a budoucí vývoj ODS by bylo nejlepší, kdyby Fiala oním minovým polem úspěšně prošel a ještě několik let ve funkci šéfa občanských demokratů setrval, tak, aby strana dostala ještě nějaký čas na to, aby zde vykrystalizovala nová generace politiků, kterou nutně potřebuje.
