Prezident Miloš Zeman FOTO: ČTK/Ondřej Deml
FOTO: ČTK/Ondřej Deml
Výbuch ve vrbětickém muničním skladu, který stál život dva české občany, má ruskou stopu a ta vede k ruským zpravodajským službám (zejména GRU). Tohle zjištění českých tajných služeb a policie zveřejnili premiér Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček. Česko vyhostilo 18 ruských „diplomatů“ a celá kauza nadzvedla českou politickou scénu. Solidaritou nešetřil ani civilizovaný svět. Jeden muž zůstal výjimečně zticha. Paradoxně je to český prezident Miloš Zeman, který už dlouhá léta tvrdě kritizuje vlastní českou tajnou službu a její zjištění v otevřených výročních zprávách. Je to mimořádný příběh, proto si ho projdeme rychle, jasně a bez emocí.
Zprávy Bezpečnostní informační služby varovaly rok co rok před ruským zasahováním do českých věcí:
Zpráva BIS z roku 2013: V případě ruské diplomatické mise byl v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký a navíc je doplňován zpravodajci, kteří do ČR cestují samostatně (turisté, experti, akademici, podnikatelé…).
Miloš Zeman byl tehdy poprvé zvolen českým prezidentem a stává se tak jedním z klíčových příjemců zpráv z prostředí tajných služeb.
Zpráva BIS z roku 2014: Zájem ruské moci o českou jadernou energetiku v méně nápadných formách trvá. Oproti předchozímu období se ruské zájmy v ČR rozšířily (Temelín, Dukovany, dodávky jaderného paliva).
Situace kolem tendru na Dukovany a vstupu ruské firmy Rosatom eskalovala před pár týdny, kdy zpravodajské služby upozornily na to, co BIS před šesti lety. Zeman vstup Rosatomu hájí, patrně kvůli tomu skončil vládní zmocněnec pro jádro a kritik Rosatomu Jaroslav Míl, další kritik Rosatomu ministr Tomáš Petříček ve funkci taky nuceně skončil.
Zpráva BIS z roku: Jako problematická se ukazuje skutečnost, že nejvyšší představitelé významných státních organizací v mnoha případech nedisponují osvědčením pro styk s utajovanými informacemi (tzv. prověrkou).
V roce 2014 se Martin Nejedlý stal externím poradcem prezidenta. Protože oficiálně nezastává žádnou funkci, nemusí mít bezpečnostní prověrku. Nevyjasněnou roli Martina Nejedlého na Pražském hradě považovaly tehdy britské a americké tajné služby za největší riziko z hlediska šíření ruského vlivu na území ČR.
Zpráva BIS z roku 2016: Ruské zpravodajské služby v podstatě usilují o vytvoření podobných sítí ze západních politiků, do jejichž myslí „proniknou, pochopí je a pak je ovládnou“, což je přístup, který vynikajícím způsobem zapadá do celého systému HW (hybridní války).
Rusko a Čína patří mezi téměř jediné země, kde Miloše Zemana formálně respektují, okázale si ho váží a přijímají ho s náležitými poctami. Zeman oplácí stejnou mincí, chválí Rusko i Čínu a ve jménu ekonomické diplomacie hlasitě podporuje jejich společné projekty v Česku. O demokracii, perzekuci oponentů a dodržování lidských práv v Číně anebo v Rusku prezident ČR v lepším případě mlčí.
Zpráva BIS z roku 2017: Na území ČR či proti českým zájmům nepůsobily nepřátelsky jen čínské zpravodajské služby. K nátlakovému prosazování čínských zájmů se uchylovali i kariérní čínští diplomaté. V tomto kontextu je nutné konstatovat, že čínský přístup je de facto stejně hybridní jako ruský, hrozbu může představovat zpravodajský důstojník stejně jako kariérní diplomat či byznysmen.
Miloš Zeman v té době propagoval spolupráci s Čínou: „Každá loď potřebuje přístav, do kterého se vrátí a který ji neohrožuje. A vzhledem k postoji ČR vůči Číně, který je výrazně vstřícnější než postoj některých jiných zemí EU, si myslím, že právě Česká republika by mohla být takovou nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze“, uvedl o čínských aktivitách v Česku Zeman.
Zpráva BIS z roku 2018: Podle zjištění BIS žádný subjekt v ČR nevyvíjel, nevyráběl ani neskladoval nervově-paralytickou látku použitou ve Velké Británii. S ohledem na skutečnost, že osoby podílející se na útoku se v minulosti mimo jiné pohybovaly i na území ČR, a v návaznosti na britskou žádost o kolektivní solidární postup spojenců, zpracovala BIS příslušné podkladové informace, které byly následně využity v rámci procesu, jenž vedl k vyhoštění tří ruských nedeklarovaných zpravodajských důstojníků.
Prezident Miloš Zeman dále tvrdil, že novičok byl vyráběn v Česku a Rusové tudíž nemohou být jediní podezřelí.
Zpráva BIS z roku 2019: V roce 2019 byli na území Česka přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb: civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU, vnitřní bezpečnostní služby FSB a Federální služby ochrany. (…) Účinné omezení jejich činnosti bylo ale nadále mimořádně obtížné z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska.
Po zveřejnění zprávy Zemanovi definitivně došla trpělivost, označil ředitele BIS Michala Koudelku za neschopného manažera a zjištění BIS o dlouholetém působení ruských zpravodajských služeb na území ČR za domněnky. V listopadu 2020 požádal vedení BIS dokonce o seznam sledovaných živých operací ruských služeb u nás, což poslanci zamítli, a podpořili tak Koudelku i BIS. Do mozaiky prezidentovy války zapadlo rovněž varování BIS a jiných zpravodajských služeb o bezpečnostních rizicích zapojení Rosatomu do tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany. V této souvislosti nechal Hrad vypracovat pětibodový pamflet na Koudelku a mělo být téměř jisté, že poslední vážný problém pro ruské zájmy a hradní proruskou kliku skončí v létě ve své funkci.
Z vývoje vztahu mezi šéfem BIS a hlavou státu je dohledatelné, že minimálně jeden z nich stojí v čele instituce, jež dlouhodobě hájí české zájmy. Proto Koudelka pochválil reakci české vlády na bezprecedentní ohrožení suverenity naší země, zatímco Miloš Zeman se rozhodl… mlčet. Ten, kdo si projde letité a opakované varování BIS, se Zemanovi ani divit nemůže. Ten, kdo si však připomene Zemanovo chování v nejvyšší ústavní funkci směrem k Rusku anebo Číně, se v kontextu aktuálního skandálu musí ptát, kdy bude vůbec něco vysvětlovat samotný prezident. Protože největší bezpečnostní riziko české suverenity a demokratické státnosti sedí evidentně na Pražském hradě.
