Colin Powell a jeho dlouhá kariéra ve službě vlasti

Bývalý Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických Colin Powell (Ministerstvo zahraničí USA / Public Domain)

Bývalý Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických Colin Powell | FOTO: Ministerstvo zahraničí USA / Public Domain

Ve věku 84 let zemřel na komplikace spojené s onemocněním covid-19 bývalý náčelník generálního štábu a ministr zahraničí Colin Powell. Většina si jej bude pamatovat ve druhé z těchto rolí. V první administrativě George W. Bushe se totiž podílel na invazi do Iráku. Ve svém dlouhém životě ale své zemi sloužil na mnoha různých pozicích a po odchodu z aktivní politiky se dále vyjadřoval k událostem a byl jedním z těch, kteří dokázali překročit i hranice mezi oběma hlavními politickými stranami ve svém úsilí o zmírnění polarizace společnosti.

Vietnam

Svou zářnou vojenskou kariéru začal v roce 1962 při službě ve Vietnamu. V té době v zemi američtí vojáci působili jako poradci jihovietnamské armády, ale i tento úkol mohl být nebezpečný. Powell byl zraněn nášlapnou pastí a zranění mu nějakou dobu komplikovalo pohyb. V roce 1968 se do země vrátil v době, kdy se už americká armáda otevřeně účastnila bojů. Za záchranu životů tří svých spolubojovníků byl dokonce vyznamenán.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

Powell tak patřil k podobnému typu politiků, jako byl například John McCain. Na rozdíl od mnohých tzv. křesílkových generálů věděl, jaké to je, když po vás nepřítel střílí. Chápal, jakou oběť musí muži a ženy vyslaní do boje za svou zemi přinášet. Možná proto byl často opatrnější než ostatní v prosazování silových řešení.

Náčelník generálního štábu

Přes několik vojenských operací, které v nejvyšší funkci v ozbrojených silách Spojených států vedl, si získal pověst někoho, kdo preferuje diplomatická řešení před těmi vojenskými. Podle generála Bernarda E. Trainora v roce 1990 prosazoval, aby Američané Saddáma důrazně varovali, že jeho případná invaze do Saúdské Arábie, kterou hrozil, by vyvolala přímou vojenskou reakci. Situaci Kuvajtu chtěl ale řešit pomocí sankcí a diplomatických jednání.

Někteří historici tvrdí, že zvláště sovětská nabídka měla naději na úspěch, ale zda by došlo k úplnému osvobození Kuvajtu, je samozřejmě sporné. Powell nicméně bez ohledu na své osobní názory k plánování vojenské operace přistoupil se vší vážností. Přes úspěch koaličního úderu a následnou popularitu, kterou mu to přineslo, zůstal v otázce mezinárodních intervencí opatrný.

Paradox Iráku

Je proto možná paradoxní, že právě on se v letech po 11. září podílel na diplomatickém úsilí namířeném proti Saddámu Husajnovi, jehož hlavním cílem bylo odůvodnit invazi do Iráku v roce 2003. Nicméně nebýt Powella, možná by tehdy americká administrativa postupovala ještě daleko agresivněji. Především díky němu se Američané snažili opět vybudovat koalici a nepostupovat jednostranně.

Týdeník FORUM (archiv)

Důvod pro vstup do války, který Powell hájil na půdě OSN, se doposud neprokázal. Důkazy, že Irák v dané době vlastnil či vyráběl zbraně hromadného ničení, nikdo nepředložil. Kdyby byl ale ministrem zahraničí někdo jiný, možná by se Bushova administrativa o schválení vojenské operace ze strany Rady bezpečnosti OSN ani nepokoušela. Nepodařilo by se také nejspíš ani prosadit rezoluci 1441 z listopadu 2002, která konstatuje, že Irák své závazky ve věci zbraní hromadného ničení neplní.

Zakopat příkopy

Powell se navzdory poměrně široké popularitě v 90. letech nikdy neucházel o žádnou volenou funkci. Nebyl ani členem Kongresu, ani se nepokoušel získat nominaci do souboje o křeslo prezidenta. Neprošel tak nikdy testem voleb, ale o jeho přijatelnosti a pověsti svědčí to, že jeho nominace na post ministra zahraničí byla americkým senátem schválena jednohlasně. To nebylo běžné ani v dobách, kdy obě strany dokázaly spolupracovat.

Navíc po těsné a hořké porážce demokrata Ala Gorea demokraté u mnoha nominantů celý proces zdržovali. Powell se i po zbytek svého života držel toho, že politika by neměla hloubit příkopy, které národ oslabují. V roce 2012 řekl, že Obama přes vysoké zadlužení velkou ekonomickou krizi zvládl a zaslouží si svou práci dokončit ve druhém funkčním období. Zároveň se ale nevyhýbal ani jeho kritice.

Vlast, a až pak politika

Podobně v roce 2016 ostře vystupoval proti Trumpovi, byť měl kritické výhrady i k Hillary Clintonové. Ty navíc ještě umocnil fakt, že se jej snažila vtáhnout do svého skandálu týkajícího se používání soukromého poštovního serveru pro úřední účely. V roce 2020 dokonce vystoupil na nominačním sjezdu demokratů, kde podpořil Joea Bidena. V reakci na útok Trumpových příznivců na Kapitol v lednu 2020 ohlásil, že opouští řady Republikánské strany.

S jeho názory člověk nemusel vždy souhlasit. Pro mnohé republikány byl v mezinárodních otázkách příliš mírný a bojácný. Mnozí demokraté mu naopak nezapomněli jeho roli v invazi do Iráku v roce 2003. Nicméně Colin Powell celou svou kariérou dokazoval, že jeho jednání je vedené především zájmem o vlastní zemi.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]